Základy PC: počítačové sítě snadno a rychle | Kapitola 2
Seznam kapitol
Zapojení a nakonfigurování domácí sítě je pro znalce otázkou několika minut, ovšem pro začínajícího uživatele to může být nepřekonatelný problém. Pokusím se proto laikům co nejsrozumitelněji popsat zapojení malé domácí sítě, nastavení internetu a sdílení dat a připojení síťové tiskárny. Zmíním se i o základním nastavení bezdrátových sítí. Návod je psán pro nejrozšířenější operační systém MS Windows XP, pro ostatní operační systémy se může lišit způsob nastavování, ale teorie je stejná.
Kam ten kabel patří... aneb Síťové karty
Integrovaná síťová karta je dnes běžnou součástí základní desky. Odpovídající zdířku RJ-45 sítě Ethernet najdete nejčastěji na zadním panelu ATX základní desky. Zdířka je typicky umístěná těsně nad USB porty.
Pokud na vaší základní desce síťovka přeci jen chybí, lze ji za pár korun (cca 200Kč) dokoupit. Kartu zasunete do PCI slotu a po nastartování počítače by ji měl operační systém detekovat a nainstalovat..
Windows XP zná většinu síťových karet, a tak by si ji měl sám automaticky nainstalovat - pokud se tak nestane, použijete ovladač dodávaný v balení na cd nebo disketě. Síťové karty pracují na rychlosti 10/100Mbps a dnes už běžné i 1Gbit (pro domácí použití však stačí 100Mbps síť).
MAC je unikátní "podpis" síťového prvku a... vstup do hackinguUž dříve bylo požadavkem správců síti to, aby každá prvek sítě LAN měl své vlastní jedinečné a neměnilelné* číslo přidělené už v průběhu výroby. Důvodem je zvýšení bezpečnosti počítačových sítí - některé služby kontrolují nejen IP adresu cílového zařízení, ale i dodatečný hardwarový identifikátor zařízení sítě Ethernet, takzvanou MAC adresu (často nazýván fyzickou adresou zařízení). MAC adresa bývá některými poskytovateli internetu použita pro identifikaci a tím zpřístupnění internetu (např. UPC), proto je dobré vědět, jak ji zjistit. Postup je jednoduchý - otevřete příkazový řádek („Start“ > „Spustit“, do pole napište cmd a stiskněte „OK“). Do příkazového řádku napište příkaz: IPconfig /all a na obrazovce se vypíší vlastnosti všech síťových adaptérů v počítači. Vaši MAC adresu najdete v řádku Fyzická adresa (viz. obrázek). 
i
Zdroj: PCTuning.cz
* Poznámka: nejnižším stupněm "hackingu" počítačových sítí je změna "neměnné" MAC adresy síťového prvku. Takové metodě se říká "spoofing" (česky "vodit za nos") a umožňuje, aby se jeden síťový prvek vydával za jiný. Představte si například, že máte připojení k internetu vázané na MAC adresu vašeho počítače, ale k této lince připojujete občas také testované počítače nebo pracovní notebook tím stylem, že prostě přehodíte síťový kabel (počítače tak nikdy nepřipojujete současně). Tento problém jsem měl i já... 
i
Zdroj: PCTuning.cz
Vyřešil jsem jej nainstalováním utility SMAC, která dokáže změnit MAC adresu síťové karty počítače v prostředí Windows. Hardwarová adresa MAC zůstává, systém však "navenek" hlásí takovou MAC adresu, jakou nastavíte v programu (Spoofed MAC se změní po restartu). Pouze díky tomu nemusím volat na dispečink a hlásit stále změnu MAC adresy - všude jsem nastavil "schválenou" MAC adresu, i když původní počítač s touto adresou je nejspíše už v jiné části republiky... |
Hub / Switch
Jedná se o zařízení, která fyzicky spojují kabely síťových prvků (tiskáren, modemů, počítačů. IP kamer...) dohromady - nacházejí se ve všech uzlech sítě. I když připojíte počítač k zásuvce rozvodu LAN na zdi kanceláře, tento rozvod, dříve nebo později, skončí zapojený v některém hubu nebo switchi. Hub i switch (přepínač) dělají v podstatě totéž, ovšem každý trochu jinak (poznámka: v dnešní době už téměř nenarazíte na Hub, protože ceny switchů se pohybují již kolem několika málo stovek korun).
malý domácí a kancelářský 8-mi portový switch NETGEAR
Hub je ze síťového hlediska pasivním prvkem. Směruje veškerý datový tok od všech počítačů do jednoho místa a jednotlivé síťové karty pak rozhodnou, jestli jsou data určena pro ně nebo nikoli. Při intenzivní síťové komunikaci mezi několika počítači dochází na síti často k tzv. kolizím (typicky: data vysílají dvě a více stanic společně) a data musí být vyslaná znovu - to komunikaci zpomaluje. Síťová komunikace probíhá systémem Half Duplex (komponenty buď data vysílají, nebo je přijímají - ne však současně).
switch instalovaný v budovách se montuje do tzv. racku
Oproti tomu switch (přepínač) posílá data jen těm počítačům, kterým jsou určena (části sítě, které spolu komunikují - tzv. segmenty - podle potřeby spojuje "přepíná"). Z toho vyplývá, že switch pracuje daleko efektivněji a při jeho použití není zbytečně zatížena celá síť. Pro použití v malé domácí síti dostačí 100Mbps switch, Gigabitové Ethernetové switche jsou trochu nákladnější záležitostí a v domácích podmínkách je ve většině případů nevyužijete (s gigabitovou sítí musíte mít pochopitelně kompatibilní všechny články sítě).
Další parametr u switchů bývá Full Duplex a Half Duplex. Při Full Duplexu je zařízení schopno ve stejném okamžiku přijímat a odesílat a to dokonce plnou rychlostí (u 100Mbps switche je to 100Mbps + 100Mbps), zatímco při Half Duplexu je pásmo rozdělené mezi vysílání a příjem.
Router
Router (česky "směrovač"), je síťové zařízení, které "spojuje dvě sítě" a přenáší mezi nimi data - tato funkce se nazývá routování. Tím se liší od switche, který spojuje počítače v jedné síti. Router se převážně používá pro spojení místní sítě (LAN) se sítí vnější (WAN) - nejčastěji Internetem (pak realizuje i funkci NAT). Internetové routery jsou v dnešní době často kombinovány s DSL modemy nebo WiFi přístupovými body (AP, Access Point). Nejjednodušší routery, se základními funkcemi a jedním portem WAN (bodem připojení vnější sítě) a 4-portovým switchem, se dají pořídit i do 1500Kč. I tak levné routery mohou v sobě obsahovat i jednoduchý firewall.
Je propojení správné? Napoví vám signalizace...
Pokud propojujete spolu síťové prvky kabelem TP, velmi vám pomohou signalizační svítivé diody. U síťových karet se tyto diody nacházejí nejčastěji v rozích zásuvky RJ45, u switchů pak najdete signalizaci linky a přenosu dat přímo na čelním panelu (hledejte LED diody odpovídající číslu připojeného portu).
Ve většině případů se jedná o svítivou diodu označenou jako Link/ACT (Link/Activity), další LED signalizuje nejčastěji rychlost propojení (10/ 100/ 1000Mbps). Zelená kontrolka Link se rozsvítí ihned po propojení s jiným síťovým prvkem (pokud je připojený k napájení) - signál Link. Právě kontrolka Link vám napoví, že na druhém konci kabelu je "živé" zařízení (posledně se mi to hodilo, na LANparty, kdy jsem k dispozici dostal kabel, který někdo v jiné místnosti vytáhl ze switche).
Když síťová karta odesílá nebo přijímá síťové pakety, dioda Link/ACT bliká (signalizace "Activity"). Další LED dioda signalizuje ve většině případů rychlost linky - například barvou (nesvítí/ zelená/ žlutá).
Kabely a konektory
K propojení počítačů (pokud nepřemýšlíte o bezdrátovém WiFi připojení) budete potřebovat sítové UTP kabely (Unshielded Twisted Pair - nestíněný kabel s kroucenými vodiči), setkat se můžete i s mnohem dražšími kabely STP a S/UTP (Shielded Twisted Pair) - jednotlivé páry vodičů uvnitř kabelu jsou dodatečně stíněné hliníkovou folii. STP kabely se používají převážně v průmyslovém prostředí, díky větší odolnosti proti rušení.
Konektor, pomocí něhož se kabely TP zapojují do síťových karet a switchů, se označuje jako RJ-45.
konektor RJ45 | zapojení kabelů | síťový kabel
Zapojení vodičů
Pro přímé propojení mezi dvěma počítači, bez použití dalšího aktivního prvku (switch, router), se musí použít tzv. křížený kabel (v konektoru se přehodí dva páry vodičů). Pro zapojení počítačů do sítě s použitím routeru nebo switche se musí použít kabel přímý. Schéma zapojení viz. níže.
přímý kabel
křížený kabel
pro názornost - schéma překřížení
Poznámka - některé switche nebo routery podporují funkci automatické detekce / nastavení použitého kabelu (autosensing MDI/MDX), ale raději doporučuji použít klasický přímý kabel i když tuto funkci switch podporovat bude. Levnější zařízení s tím mohou mít problém a nemusí fungovat spolehlivě.
Raději doporučuji koupit celý hotový kabel, ne zvlášť kabel a koncovky, samozřejmě, že je to možné, ale ne každý je dost zručný na správné nacvaknutí konektoru a navíc jsou potřeba speciální krimpovací kleště, které nejsou zrovna levné. Téměř v jakékoli počítačové prodejně vám zhotoví kabel na míru.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
