Moderní vodní chlazení a co byste o něm měli vědět | Kapitola 5
Seznam kapitol
Ve světě počítačových nadšenců je spousta věcí, které nejsou běžnými uživateli pochopeny – jednou z nich je například vodní chlazení. Když je správně navrženo, tak může představovat výborný doplněk počítačové skříně a držet teploty a hluk na nízké úrovni. Když je odfláknuto, může to být zašmodrchané klubko nebezpečných hadic, které chladí hůř než vzduch a během chvilky může "usmažit" váš drahý procesor či grafickou kartu.
Změř mi to
Takže už víte, že po tom toužíte, víte, jak voda pracuje a teď se blíže podíváme na to, co si můžete pořídit. Napřed byste ale měli vědět pár drobností o věcech, které chcete nakupovat.
Vodní chlazení není celé plug-and-play a nemůžete prostě jít a splácat vše tak, jak se vám líbí a očekávat, že to bude fungovat. Je zde spousta rozměrů, které mohou ovlivnit kvalitu vašeho nového miláčka. Těmi jsou hlavně velikost hadic a s nimi související rozměr fitinek.
Ty hade
Co je u vodníka důležité, je rozměr hadic. Některé bloky pracují lépe s jiným průměrem hadic a jiným průměrem fitinek, které ovlivňují rychlost průtoku (jenž je limitován průměrem hadic). Takže jeden rozměr nevyhovuje všem požadavkům. A to jak obrazně tak i doslova.
Hadice mají tři rozměry. Vnější průměr, tloušťku stěny a vnitřní průměr. Nás ale hlavně zajímá pouze jeden rozměr a to je vnitřní průměr. Tam kde někteří zmiňují rozměr a neuvedou, který mají na mysli, jde obvykle o vnitřní průměr hadice. Vnitřní průměr určuje rozměr fitinek, rychlost průtoku a i to jak přesně tam fitinky zapadnou. Příklad: hadice s vnitřním průměrem 1/2“ si vyžádá fitinku 1/2“, která má vlastně vnitřní průměr 3/8“.
Ačkoliv to vypadá jako spousta čísel, je to velmi snadné. Stačí si zapamatovat vnitřní průměr hadic a vnější průměr fitinek. Neplatí to pouze u PtC fitinek a u fitinek s převlečnou maticí, které jsou značeny stejně jako hadice. Čili 10mm/8mm nebo 8mm/6mm.
Síla průtoku
Se všemi těmi parametry okolo, bychom měli probrat další dvě čísla. Průtok a tlak. Průtok popisuje jaké množství vody (poznámka: mluvíme o specifické kapalině) prožene čerpadlo uzavřenou smyčkou, jakou je třeba „vodník“. V překladu to znamená, kolikrát kapalina oběhne kolečko za určitý čas. A to je důležité, protože každá její cesta vede skrz bloky a výměníky. Průtok je konstantní v celém systému. Čerpadlo vždy prohání okruhem takové množství vody, při kterém ještě vyvine dostatečný tlak pro její pohyb.
Tlak na druhé straně ilustruje, jaké množství energie protékající voda obsahuje (obvykle měřeno v Pascalech). Tlak je jako Jekyl a Hide ve vodním chlazení, většinou je dobrý a užitečný ale umí být i zlý. V důsledku vynaložené energie tu logicky musí být něco, co působí v opačném směru. Což znamená, že v okruhu můžeme naměřit odpor potřebný k jeho překonání. Tento odpor je tu, protože bloky omezují průtok a dochází ke ztrátě tlaku. Tato hodnota popisuje rozdíl mezi tlakem na vstupu bloku a tlakem na výstupu bloku.
Existují dva způsoby, jak jsou čerpadla měřeny. Průtok je obvykle měřen v litrech za minutu (nebo galonech za minutu). Výtlak zase ve stopách či metrech výšky vodního sloupce. Co vyjadřuje průtok jsme si již řekli, ale výtlak nám je schopný ukázat ještě jednu věc. Jak víme, čerpadlo je schopné vytvořit vodní sloupec o určité výšce (maximální výtlak) pokud tento výsledek měření převedeme na jednotku tlaku (kPa, PSI, bar, ... (některá čerpadla tento údaj uvádí)), budeme znát teoretický maximální tlak uvnitř okruhu za předpokladu že bude mít dostatečný přísun vody a elektrické energie (což doufáme, že mít bude).
S průtokem a tlakem můžeme později manipulovat, ačkoliv mají opačný vztah. Místo toho se raději pojďme podívat na nepřátele vodního chlazení.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
