Hlavní stránka Návody Úpravy: přetaktování Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
autor: Jan Stach, Ji , publikováno 28.12.2006
Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD

Doplněno: Přetaktování (neboli overclocking) je pro někoho běžnou věcí, a pro jiné zase zapovězenou třináctou komnatou počítačové techniky. Někomu trvá jen pár minut aby z počítače dostali nějaký ten "MHz / koník" navíc, jiní se neodvažují do systému ani podívat. Věřte mi, pokud znáte základy, není to taková věda ani alchymie... Dnes se zase podíváme na základní pojmy, které by měl každý přetaktovávač znát a ukážeme si i názorný příklad přetaktováni procesoru na platformě AMD.


V průběhu vánočního volna jsem se zůčastnil jedné malé LAN party. V přestávkách jsme s kolegou zkusili přetaktovat několik údajně beznadějně nepřetaktovatelných počítačů (všechny s procesory Athlon 64) a zjistili jsme, že někteří opakují při pokusech o přetaktování systému stále stejné (avšak poměrně triviální) chyby, které jim brání v úspěchu. Následující článek by měl pomoci overclockerům překonat první nástrahy na cestě ke zvyšování výkonu počítače. A pokud vše máte v malíku (i když článek obsahuje několik užitečných tabulek pro všechny), nasměrujte na tento článek ty, kteří Vás otravují se stále stejnými dotazy a žádostmi o pomoc...

Taktování (nebo přetaktování; anglicky "overclocking") se postupem doby stalo skoro tak běžnou činností, jakou je stavba a úpravy počítačů doma. Samozřejmě nemá cenu za každou cenu taktovat všechny počítače (stejně jako nemá smysl ladit všechny auta), ale většinu domácích počítačů posune přetaktování do takových sfér výkonu, za který byste normálně museli zaplatit mnohem více (především pořízením dražšího procesoru nebo grafické karty).

V novém článku našeho taktovacího seriálu bych nejdříve rád rozebral samotnou problematiku taktování, jeho klady a zápory. Pokud něco děláte, je dobré vědět všechny aspekty vaši činnosti. Pokusím se vše stručně a jednoduše vysvětlit.

Co je to taktování …

Taktování je zvyšování výkonu pomocí zvýšení pracovního taktu (rychlosti) dané komponenty nad hodnotu, kterou při výrobě určil nebo nastavil výrobce. Taktovat lze dnes takřka vše - přes procesory (těm se budeme věnovat nejvíce), paměti, grafické karty až po například USB porty. Přetaktovávací praxi si vysvětleme na procesorech Athlon 64 firmy AMD.

P.S. Poněkud méně se budeme věnovat dvoujádrovým procesorům - v dnešní době si asi většina na výkon náročných uživatelů asi už nic jiného pořizovat nebude. Taktování dvoujádrového procesoru je však zcela stejné jako u procesoru jednojádrového.

Podívejme se ale nejdříve na procesory AMD, které jsou dnes (cca 21.12.06) k dispozici. Vybrali jsme modely platformy Socket 754 a 939 (ty používají paměti DDR), tak i procesory novější platformy Socket AM2 (tato platforma používá paměti DDR2). Tabulku berte orientačně - finální ceny se mohou lišit.

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
Ceny jsou pouze orientační - zde jsou uvedené bez 19% DPH.
EE jsou procesory Energy Efficient s nižším napájecím napětím

Procesory stejné řady (Sempron 64, Athlon 64, Opteron) existují v různých "výkonových" typech. U AMD je to například řada Athlon 64 s označením 3000+, 3200+, 3500+... Všimněte si poměrně důležitého dodatku specifikujícího "jádro" procesoru. Jádro je pro procesory něco jako motor u auta.

Procesory se stejným jádrem jsou funkčně i konstrukčně identické: jsou vyrobené na stejných linkách, stejnou polovodičovou technologii, mají stejnou vnitřní strukturu (mírnou výjimkou jsou nevelké úpravy jádra tzv. revize), umí stejné instrukce... Možná Vás napadne, proč tedy každý procesor stojí jinou cenu? To je jednoduché - jádra různých typů procesorů (3000+, 3200+, 3500+) pracují na rozdílných pracovních frekvencích. Pochopitelně se také prodávají každý za jinou cenu (čím vyšší frekvence, tím vyšší cena - rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším modelem se stejným jádrem často překračuje +100%). Nic to ale nemění na tom, že se v zásadě jedná o stále... stejný "motor". A z této myšlenky vyšli ti, kteří poprvé zkusili nižší modely procesorů přetaktovat na vyšší modely. A to se pochopitelně nelíbilo výrobcům procesorů...

Je přetaktování legální?

Taktování bylo donedávna považováno, zejména výrobci procesorů, kteří díky němu přicházeli o část svých zisků, za něco nekalého, za činnost která se je téměř na hraně legality. Pak se objevila malá skupinka výrobců (zejména Abit, ASUS), kteří se rozhodli přetaktování využít ve svůj prospěch a jejich tah se povedl - ty počítačové díly, které bylo možné snadno přetaktovat (například Abit BX6) se mezi uživateli staly velmi populární.

Je tomu už několik let, kdy výrobci procesorů alespoň pasivně uznali přetaktování. AMD ani Intel stále nevidí rádi, že mnoho lidí velmi levně využívá výkonu jejich nejsilnějších a nejdražších výrobků - nic proti tomu ale aktivně nepodnikají (vyrobit obvody zabraňující přetaktování by nebylo zase tak obtížné).

Zcela jiný, aktivní přístup k přetaktování dnes mají výrobci základních desek. Přetaktování procesorů sami ve většině případů přímo podporují - dnes už "fanouškovská" základní deska, která nemá dobré přetaktovací schopnosti je předem odsouzena k neúspěchu. Taktéž výrobci pamětí s taktováním počítají - ba dokonce jsou výrobci, kteří se jím přímo zabývají a dokonce dávají na schopnost přetaktování i záruku!

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD

Proč taktovat …

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD

Důvodů proč taktovat je hned několik. Někteří chtějí "pouze" ušetřit (v opačném případě by museli koupit dražší komponenty), jiní si užívají přetaktování jako sportu - jak jinak vysvětlit sestavy chlazené tekutým dusíkem, jak jinak vysvětlit úpravy komponent tak, aby po nějakou dobu (několika málo testů) podávaly maximální výkon bez ohledu na to, že to zásadně snižuje jejich životnost. Pro většinu uživatelů je však přetaktování způsob, jak si trochu pomoci k nějakému výkonu (v rozmezí +10 až +50%) zdarma. Pokud přetaktování umíte (a používáte pravidlo: přiměřeně, přiměřeně...) ani příliš neriskujete...

Proč netaktovat …

Jako každá věc, má i přetaktování svůj háček. Pravdou sice je, že pokud postupujete pečlivě a opatrně (a netlačíte příliš na "pilu" - nebezpečné je zejména zvyšování napětí), pak přetaktováním příliš neriskujete. Na druhou stranu riziko poškození přetaktované věci, stejně jako celého počítače zde stále existuje - pokud něco zničíte, pak neříkejte, že jste o tom nevěděli.

Další háček je v poskytované záruce. Pokud výrobce nestanoví jinak, je taktování porušením záručních podmínek z vaší strany a je důvodem k zamítnutí reklamace.

Častým argumentem odpůrců taktování, je ať již domnělé nebo skutečné, narušení spolehlivosti počítače. Upřímně řečeno tato teorie má dost mezer, protože nejenom taktování ohrožuje stabilitu systému - nestabilní může být i nepřetaktovaný počítač. Taktovat má smysl jen potud, pokud má systém dostatečné rezervy a nevykazuje v žádném ohledu horší funkčnost (musí tedy np. pracovat spolehlivě i v teplotě okolí +40C) - o opačném případě by vyšší výkon neměl žádný smysl. Nesmíte zapomínat, že ke zvyšování výkonu patří odpovídající účinné chlazení. Nedostatečným chlazením riskujete taktovanou součást, vysoká teplota výrazně snižuje stabilitu a dlouhodobou životnost teplem přetížených komponent.

Poslední nevýhodou je fakt, že cenový rozdíl procesorů je dnes mnohem menší než v minulosti a pokud si pořizujete nový počítač, můžete si snadno přímo koupit vyšší model procesoru (u Athlonu 64 je cenový rozdíl mezi modelem 3000+ a 3800+ jen 600Kč) a přetaktováním si hlavu lámat nemusíte.

Poznámka: PCtuning pochopitelně neručí za jakékoliv škody způsobené nastavením komponent mimo výrobcem předepsaný rozsah ani Vás k přetaktování komponent nenabádáme!



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
590 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 283.8Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.