Jak na to: přetaktování procesorů Core 2 Duo | Kapitola 6
Seznam kapitol
Stará pravda zní: "pokud víš jak na to, pak je to brnkačka". Velká část úspěchu tedy spočívá ve správném "nou-háu", tedy... vědět jak na to. Pokud jste dříve sledovali platformu AMD, pak snaha o přetaktování nové řady procesorů Intel Core 2 Duo vás nejspíše přenese do neznámého prostředí. V BIOSu je tolik tajemných páček a přepínačů (s nespočtem kombinací), a vy máte tak málo času. Jak dál? Zkuste naši přetaktovávací kuchařku!
Na začátek - Setup BIOSu desek Gigabyte
Základní desky firmy Gigabyte mají dva režimy Setupu BIOSu. Po stisku klávesy Del v průběhu nabíhání počítače (v průběhu tzv. bootování) se dostanete do základního režimu nastavení BIOSu. Volby jsou v tomto režimu poměrně chudé, pokročilé volby zůstávají skryté.
Podívejte se na stránku věnovanou přetaktování procesoru v základním režimu:
Do pokročilého režimu přejdete přímo v Setupu BIOSu po stisku kombinace kláves Ctrl + F1. Menu přetaktování procesoru pak vypadá takto:
Pomocná nastavení
I když se v další kapitole budeme podrobně věnovat nastavení pracovních parametrů procesoru, čipsetu a pamětí (položka MB Intelligent Tweaker; slovo Tweak by se s jistou nadsázkou mohlo překládat jako "vytočit"), někdy je nutné přetaktování trochu podpořit i na ostatních místech BIOSu.
Na první stránce "Standard CMOS Features" není nic, co by přetaktování podpořilo. Zde jen obvykle nastavím správné datum a čas a vypnu disketovou mechaniku.
Advanced BIOS Features
V Advanced BIOS Features (pokročilá nastavení BIOSu) si všimněte pořadí bootování. Velmi se mi osvědčilo bootování, kdy na prvním místě je načítání operačního systému z jednotky CD-ROM.
Občas se stává, že při přetaktování systém poškodí (náhodným zápisem) data na pevném disku. Pokud se poškodí zásadní systémové soubory, bývá nutné přeinstalovat operační systém - na to však nemám příliš času, chuti a ani energie. Proto nejdříve startuji s některým bootovacím CD (instalace Windows, live distribuce LINUXu, bootovací CD / DVD programu Acronis True Image). Pokud se obsah bootovacího CD načte, riziko poškození dat při následném bootování z pevného disku je nepatrné. Bootovací CD se pochopitelně při neúspěšném přetaktování nenačte - data na optickém disku se však v žádném případě nepoškodí...
Další skupinou voleb, kterým byste měli věnovat pozornost, jsou položky spojené s vlastnostmi procesoru. Zde záleží na tom, jestli chcete systém přetaktovat jen mírně (FSB 320 - 333MHz), nebo chcete jít s přetaktováním ještě výše - pak se vyplatí některé funkce procesoru "ručně" vypnout (Disabled).
Virtualizační technologii jistě nebudete využívat - můžete ji klidně vypnout. NX bit není pro přetaktování ani chod procesoru důležitý - na obrázku je NX bit vypnutý (ale ani jeho zapnutí výsledky přetaktování nijak neovlivní).
EIST / C1E - ano i ne...
Pokud vypnete funkce EIST Function (Enhanced Intel Speed Step) a zároveň i CPU Enhanced Halt C1E, systém nebude za chodu snižovat násobič (a napětí) procesoru. Procesor pak trvale pojede na své finální frekvenci - v opačném případě systém EIST podtaktuje procesor podle potřeby (jako u notebooku).
Například u procesoru E6600 je nominálním násobičem 9 (9x266 = 2.4GHz). Pokud procesor není plně vytížen (při běžné práci ve Wordu, poslechu mp3...) systém řízení spotřeby přepne násobič na nejnižší x6 - tím se sníží frekvence procesoru - u všech typů klesne takt na 1.6GHz:
Jelikož EIST a C1E za normálních okolností mění i napájení procesoru, může být (u některých systémů) překážkou pro účinné přetaktování. Obecně platí, že pro "sportovní overclocking" tyto položky je lepší mít vypnuté (Disabled).
Integrated Peripherials a PnP/ PCI Confogurations
Tyto stránky nejsou pro přetaktování důležité. Obvykle v Integrated Peripherials jen vypínám nepoužívané porty - paralelní i sériové. Pokud nepoužíváte jiné komponenty / řadiče můžete je taky vypnout. Jedinou výjimkou je dodatečný řadič SATA/IDE, který je využíván jako řadič PATA pro jednotku CD/DVD ROM.
PC Health Status
Na této stránce systém hlásí stav HW čidel (teplot a napětí).
Další část je věnována řízení otáček chladiče procesoru. Běžným potřebám vyhoví nastavení "Auto", kdy systém řídí otáčky větráku v závislosti na teplotě procesoru.
Poslední kapitola se detailněji zaměří na nastavení procesoru, chipsetu a pamětí + testy přetaktovaných sestav.