Použitý paměťový modul

Testovacím paměťovým modulem byl zástupce značky Kingston ze série ValueRAM (CL 2.5) osazený čipy Winbond. Nejedná se o nějaký předražený model, který by byl schopen běžet na ultra nízkých latencích. Nicméně to ani není pro tento test důležité. Daleko podstatnější je fakt, že jde o modul, který si lze pořídit, aniž byste sahali hluboko do kapsy, takže bude zajímavé, jaký dopad na něj budou pasivní chladiče mít. Moduly běžící s velmi nízkými latencemi na vysokých rychlostech jsou navíc již standardně vybaveny svým vlastním pasivním chlazením (právě proto je pro mnohé zcela jistě otázkou, jak moc takovéto pasivní chladiče ovlivňují schopnosti paměťového modulu).

Pro zvětšení klikněte myší

Ale nepředbíhejme událostem. Nejdříve si oba chladiče představíme a teprve poté se podíváme na to, jak si vedly a zhodnotíme míru jejich schopností.

NEXUS HSP-230

Nejprve se podíváme na pasivní chladič s označením Nexus HSP-230. O značce Nexus je poslední dobou stále více slyšet (samozřejmě ve spojitosti s chlazením), takže řešení pod záštitou této značky rozhodně není žádným překvapením. V tomto případě se jedná o 2 měděné pláty, které jsou použitelné pro jednostranné i oboustranné moduly (SDRAM i DDR SDRAM). Jejich povrchová úprava je poniklovaná, takže můžou na první pohled působit jako z hliníku, nicméně není tomu tak.

Balení obsahuje 2 pláty (na každou stranu jeden), dvě svorky pro sevření a ještě výplň, která je zapotřebí v případě, že se jedná o jednostranný modul (její použití pak supluje chybějící čipy na druhé straně).

Montáž je naprosto bezproblémová a rychlá. Oba pláty jsou z vnitřní strany opatřeny samolepící vrstvou, takže stačí sundat ochrannou fólii a nalepit na modul. Pokud se jedná o modul jednostranný (jako v našem případě), tak je nutné na druhou stranu, kde nejsou čipy, nalepit výplň v podobě přibaleného bílého proužku (také samolepící) a teprve až na ni nalepit i druhý plát.

Jen je potřeba si dát pozor, aby do sebe zapadla horní část (což zapadne automaticky, pokud nenalepíte jednu stranu vyloženě křivě). Následně stačí už jen obě části k sobě napevno přichytit přiloženými svorkami, dokud nezaklapnou. Takto sevřený modul má velmi dobré vyhlídky na dobrý odvod tepla.

Pro zvětšení klikněte myší

Pokud by vám niklovaný povrch (se zrcadlovým efektem) nesedl, tak Nexus nabízí několik různých provedení lišících se právě povrchovou úpravou. Ve finále tedy můžete vybírat mezi modrou, růžovou, purpurovou, stříbrnou, žlutou, černou, zelenou a čistě měděnou variantou.

Thermaltake A1933

Nyní se podíváme na trochu jinou koncepci pasivního chlazení RAM modulů. V předešlém případě šlo o 2 měděné pláty, které v podstatě mezi sebe celý modul uzavřely. Řešení od Thermaltake v podobě A1933 na to jde jinak. Jde o soupravu osmi malých pasivních částí, přičemž je každá určena na jeden paměťový čip. V tomto případě je použitým materiálem hliník.

Pro zvětšení klikněte myší

Instalace je také jednoduchá, nicméně trvá o trochu déle, než v předchozím případě (což ale nelze brát jako mínus :-)). Nicméně oproti uzavření a zajištění modulu jako v případě předchozí koncepce má tento způsob polepení pasivními chladiči jistou nevýhodu v tom, že není ničím vyvíjen žádný tlak, takže vše závisí na "vůli" použité lepící hmoty.

Jelikož se jedná o samostatné části, tak byste si měli dát pozor, abyste si je nenalepili křivě (i když na funkčnosti by to asi těžko něco ovlivnilo :-)).

Pro zvětšení klikněte myší

Takto polepený paměťový modul vypadá docela impozantně, nemyslíte? Ale zanechme ještě ukvapených závěrů a pojďme se podívat, jestli toto řešení prospěje RAMce i něčím jiným, než jen vylepšeným vzhledem.

Pro zvětšení klikněte myší

Pro ty, komu by hliníková varianta nestačila, nabízí Thermaltake i variantu z mědi (nese označení A1978) s typicky měděným zevnějškem (takže bez barevné povrchové úpravy).

Pokud někdo uvažuje o chlazení svých paměťových modulů, tak se určitě nejedná o uživatele, který by měl počítač jen k práci na nějaké to účetnictví. Cílovou skupinou jsou overclockeři - tedy ve většině případů hráči (a nebo prostě jen nároční uživatelé, jež chtějí svému miláčkovi dopřát to nejlepší :-)), kteří se snaží výkon svého PC vytáhnout až na krajní meze. Proto jsem se zaměřil nejen na teploty na standardních hodnotách, ale i na takové s mírně zvýšeným napětím o 0.1 V a samozřejmě také na co nejvyšší možný overclocking (který se jevil jako stabilní).

Začněme tedy teplotou na standardní frekvenci 400 MHz při napětí 2.65 V (paměť vyžaduje pro svůj bezproblémový chod 2.6 V, nicméně použitá základní deska nabízí jen 2.55, 2.65, 2.75 a 2.85 V. No ale 0,05 voltu navíc nemůže uškodit - spíše naopak by to mělo mírně přilepšit na stabilitě. Měření jsem prováděl s každou konfigurací dvakrát. Jednou jsem měřil teplotu ihned po spuštění Windows (cca 30 vteřin po zapnutí) a následně jsem paměťový subsystém zatížil několikrát ihned po sobě spuštěným paměťovým benchmarkem (PCMark 2004 - Memory) a teplotu naměřil při závěrečném projetí testů. Samozřejmě byla teplota měřena vždy ze stejného místa a teplota vzduchu v místnosti byla konstantních 25 stupňů Celsia.

Dále jsem zvýšil napětí paměťových modulů na 2.75 V. Frekvence opět standardních 400 MHz.

To bychom měli k chování na standardních hodnotách. Teď přichází na řadu to nejzajímavější - jak pomůže (jestli vůbec) pasivní chladič RAMce v její honbě za vyšším taktem? Nejprve uvádím nejvyšší dosažitelné frekvence (na kterých se systém jevil jako stabilní :-)), ke kterým jsem postupně došel.

A následuje měření teplot při takto přetaktovaných hodnotách. Jak je tedy z předcházejícího grafu zřejmé, pokud byl paměťový modul bez pasivu a nebo osazen řešením od Thermaltake, byla míra jeho přetaktovatelnosti stejná - mezní frekvence činila 444 MHz při napětí 2.65 V a 448 MHz při napětí 2.75 V. S chladičem Nexus HSP-230 bylo možné přetaktovat v obou případech ještě o jeden krůček více - a to o 1 MHz (takže 2 MHz v DDR režimu), což při napětí 2.75 V činilo pěkných 450 MHz.

A nakonec nejvíce zatěžkávající nastavení. Maximální overclocking při napětí 2.75 V.

A jak je vidět, toto nastavení dokázalo opravdu nejvíce "zatopit". Nicméně zvýšení teploty není přesto v žádném případě nijak kritické.

Závěr

Co dodat na závěr? Sami jste viděli, jaký efekt vám můžou pasivní chladiče na RAMce přinést. Koncepce v podobě dvou plátů vypadá jako účinnější, nicméně nezapomínejte zcela na důležitý fakt, že v tomto případě šlo také o souboj mědi proti hliníku. Ale i přesto se domnívám, že řešení v takové podobě, jakou zastupuje Nexus HSP-230, je z hlediska odvodu tepla lepší, jelikož je na čipy vyvíjen tlak namísto pouhému nalepení, jako v případě jednotlivých částí (přestože vypadají se svým vysokým profilem mohutněji - drží ale jen díky "lepidlu" :-)).

Sice nemůžete čekat žádné převratné zvýšení možností overclockingu (pokud se vůbec nějakého dočkáte), nicméně zase tak zbytečné tyto chladiče nejsou. Jisté chladící účinky mají a z toho vyplývá, že když už vám nevyženou takt vaší RAMky o dalších několik MHz výše, tak aspoň prodlouží její životnost. Je sice evidentní, že když už někdo přemýšlí o chlazení pamětí, tak nepůjde o někoho, kdo by měl ty samé moduly třeba dva roky, ale člověk (uživatel) nikdy neví, kdy mu jeho RAMka vypoví "stoprocentní" poslušnost. Navíc pokud jde o koncepci chlazení jako v případě testovaného Nexusu, tak je modul sevřen do velmi těsného objetí a tím i chráněn před možným náhodným mechanickým poškozením (nikdy nevíte, kdy a kam vám uklouzne šroubovák :-)). A nebo pokud s pamětí často manipulujete (třeba měníte z jednoho kompa do druhého, kde je jí málo a zrovna na něm potřebujete něco dělat, nebo prostě z jakéhokoliv jiného důvodu) je to zkrátka způsob ochrany nejen tepelné, ale i fyzické.

Takže pokud se pořízení pasivního chladiče na RAMku vyplatí? Pro zvýšení výkonu evidentně ne. Pro zvýšení stability a prodloužení životnosti? Zřejmě ano. To by ale ukázal až čas. A pro její ochranu? V případě koncepce dvou plátu určitě (pokud bereme v potaz mechanické poškození). Navíc nesmíme zapomenout ještě na jedno hledisko - vzezření vašich majestátních komponent :-). Pokud se jedná o opravdového HW fandu, tak si takové chladiče pořídí (nebo si nějaké podobné i sám vyrobí), i kdyby byl jejich účinek naprosto nulový...

A na úplný konec jen orientační srovnání:

Další články v kategorii

• HWBOT, bašta overclockerů: jak se tam cítit jako doma
• Intel Haswell-E: jak na přetaktování monstra s i7-5960X
• Overclockerská rychlovka s Kingstonem
• OC Noob: amatérské klání v přetaktování i hrátky s dusíkem
• Haswell od Intelu – kompletní návod na přetaktování