Ohlédnutí za akcí – Gigabyte OC Workshop | Kapitola 5
Seznam kapitol
Obliba extrémního přetaktování v České republice roste, byť se této speciální zábavě aktivně věnuje pouze hrstka nadšenců. Dnešní report z akce vám ukáže, jak taková párty vypadá, co si mohli všichni příchozí vyzkoušet a přihodíme i několik postřehů z praxe. Jaké je to taktovat pod dusíkem na vlastní kůži?
Po drobné přestávce jsme se plní sil a energie mohli pustit do taktování. Abychom mohli provozovat procesory na závratných frekvencích, tak jsme je museli chladit tekutým dusíkem. Ten se nejprve musí přečerpat z velkých tanků do dewarovy nádoby, z které se dále plní termosky. Naplnit termosu přímo z tanku by bylo skoro nemožné a ztráty tekutého dusíku vysoké. Dolévání načepované termosky do komínu je již hračka.
Plnění dewarovy nádoby
Týmy měly za úkol najít nejvyšší frekvenci (validaci) procesoru FX-8150 od AMD. Dále byly v programu benchmarky SuperPi s výpočtem na jeden milión desetinných míst a také alternativní HexusPi. Každý z týmů logicky začal s validací, ze které je i patrné, na jaké frekvenci projde procesor další benchmarky a testy. Například frekvence u SuperPi 1M je většinou o cca 100-150 MHz menší než validace.
Adam s kapalným dusíkem vůbec nešetřil
Protože nebylo kam spěchat, tak každý z týmů postupoval pomalu. Bylo krásně vidět, jak procesory škálují s přibývající voltáží a chladem. S voltáží okolo 1,55 V tak nebylo problém vidět frekvenci něco nad 5500 MHz. Jakmile jsme dosáhli okolo -185 °C, tak už nebyl problém do FX-8150 pustit více jak 1,8 V.
První z pěkných výsledků nahodil Michalův tým s frekvencí těsně pod 7 GHz – konkrétně 6930 MHz. Následovalo přetahování mezi mým a Adamovým týmem na metě 7100 MHz. Dále se už Adamovi posunout s frekvencí jeho FX-8150ky nepodařilo, ale i tak se jedná o moc pěkný výsledek.
Sestavám byla dopřávána kryogenická lázeň, my jsme ale zažívali malé peklo. Jakákoli zaplněná místnost se lehce vyhřeje a venku navíc panovalo tropické klima – nastal ideální čas se něčím osvěžit. Pro tyto účely byla ideální zmrzlina, která navíc byla vyráběna rovnou na místě a navíc z kapalného dusíku. Stracciatella se povedla ze tří druhů zmrzlin asi nejvíce a jenom se po ní zaprášilo.
Je libo zmrzlinu vyrobenou z LN2?
Během servírování zmrzliny se vyskytly první problémy. Týmu od Adama začala zlobit sestava a nezbývalo mu nic jiného, než se chopit fénu. Za nějaký čas se mu povedlo vrátit do hry, ale validaci už nevylepšil. Můj tým toho času dosáhl už zajímavé validace a začal si pomalu pohrávat s benchmarkem SuperPi.
Námraza na základní desce 990FXA-UD7
Michalův tým měl také obrovskou smůlu. I přes pečlivou izolaci základní desky se jejich sestava pod dusíkem začala po nějaké době chovat nevypočitatelně. Po kompletním rozmražení a opětovném zchlazení už deska odmítala "postovat" a to byl pro Michalův tým definitivní konec v soutěži. Ale i s tímto se při extrémním přetaktování musí počítat a ne vždy jde vše podle plánu.
Rozmrazování komínu fénem zabere nějaký čas
Vzhledem k tomu, že se Adam opět potýkal s problémy, bylo jasné umístění i bez dalších testů. Sestava mého týmu ale pořád běžela, a tak jsme se pokusili o výsledek v SuperPi na 32 miliónu desetiných. Dále jednoho uživatele PCTuning fóra zajímal nějaký vícevláknový benchmark.
Provizorní držák ventilátoru vyrobený ze lžiček
V BIOSu jsme proto aktivovali zbylé moduly, které byly pro jednovláknové testy zbytečné, ale deska nechtěla naběhnout. Reset BIOSU vše napravil, ale po opětovném načtení již předem vytvořeného profilu se problém opakoval. Pak jsem si navíc všiml vody na desce okolo ATX konektoru a bylo vše jasné. Během pár minut už deska také odmítala najíždět.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
