Jak na přetaktování - Athlon II a Phenom II pro AM3 | Kapitola 8
Seznam kapitol
Vánoce jsou už za dveřmi a možná se mnohým z vás objeví pod stromkem i nová sestava, třeba s procesorem od AMD. Abychom opět pokročili v našem seriálu o přetaktování, dnešní díl bude věnován právě procesorům do patice AM3. Podíváme se jak se taktuje, odemykají jádra a co vše má u této platformy vliv na výkon.
I když jsem už v žádný zázrak nedoufal, procesor nakonec překvapil. Po chvilce ladění se nechal nastavit na 3915 MHz při základní frekvenci 270 MHz. CPU-NB pracuje na frekvenci 2700 MHz, HT Link je snížen na 2160 MHz. Bohužel paměťový řadič neustál vysoký takt pamětí a musel jsem snížit jejich děličku. DDR3 tedy pracují na celkem nízkých 1440 MHz alespoň s pěkným časováním CL7 1T. Propustnost proti předchozímu výsledku trochu klesla, není to ale nic tragického. Desku jsem nastavil takto:
Jak vidíte na obrázku, hýbal jsem pouze s napětím procesoru a CPU-NB. Do čipu jsem pro jistotu pouštěl už celkem vysokých 1,55V a do NB části uvnitř něj 1,5V. Procesor byl ale stabilní i při napětí 1,5V. Trošku jsem přidal i severnímu můstku, ostatní napětí nebylo třeba nijak nastavovat. Následoval test stability:
Stabilita a teploty
Jak sami vidíte vše prošlo bez problémů. Protože jsem pro tento test použil jiné paměti, musel jsem snížit i náročnost testu. Stále je ale dost náročný k ověření stability. Teplota se pohybuje kolem 47 stupňů jako tomu bylo u předchozího taktování se stejným napětím CPU. V tomto případě je tedy procesor Athlon II X2 250 schopen bez potíží pracovat na stabilních 3915 MHz spolu s frekvencí CPU-NB 2700 MHz. Naprosto skvělý výsledek, který se povedl jen několika testerům ve světových recenzích tohoto procesoru. Mě to ale nestačilo a chtěl jsem vidět 4 GHz, což se nakonec s odřenýma ušima povedlo.
Zvýšením základní frekvence na 286 MHz jsem dosáhl taktu procesoru 4004 MHz a CPU-NB pracoval na 2860 MHz. Paměti s nízkou děličkou už se téměř došplhaly k metě 1600 MHz a jejich výkon také stoupal až k výsledkům s vyššími děličkami, ale nižším taktem procesoru. K dosažení tohoto stavu jsem BIOS nastavil takto:
V podstatě jsem nehýbal žádným napětím kromě CPU NB VID Control a CPU Voltage Control, které se obě nastavil na 1,55V. Pro obě veličiny je tato hodnota maximální bezpečná jež uvádí výrobce AMD, spíše se ale už uvažuje o chlazení vodou nebo dokonce kapalným dusíkem. Doma takovéto hodnoty dlouhodobě nezkoušejte se vzduchovým chladičem. Pokud se ptáte na stabilitu, to už nebyla taková idyla. Náročné testy jako SuperPi 32M nebo Cinebench prošly bez potíží, LinX už ale nikoliv. Se vzduchovým chladičem není možné tento čip provozovat na 4GHz, což mě krapet mrzelo ale žádná tragédie to není. I dosažených stabilních 3,915 GHz je skvělý výsledek.
Na závěr se ještě podívejte na druhou variantu 4 GHz, kterou jsem zkoušel hlavně kvůli vyšší frekvenci pamětí, jako další alternativu. Místo původní základní frekvence 286 MHz jsem snížil násobič procesoru a zvýšil základní takt na 308 MHz. Frekvence procesoru zůstala stejná, paměťový řadič byl taktován trochu méně. Na stoprocentní stabilitu to stejně nestačilo, tedy jsem další testování vzdal. Konstatuji tedy závěrečný stoprocentně stabilní takt procesoru 3915 MHz při frekvenci CPU-NB 2700 MHz.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
