Taktujte opravdu extrémně - vyrobte si vlastní komín | Kapitola 2
Seznam kapitol
Baví vás přetaktování a zajímáte se o to, co se děje na O/C scéně? Rádi byste vyzkoušeli nějaký z extrémních způsobů chlazení, ale nevíte jak na to? V dnešním článku vám podám podrobný návod na výrobu chladících komínů. Povíme si o tvarech, materiálech a konečné instalaci. Na závěr se pak podíváme na nejrůznější dostupné modely.
Možností ve výběru materiálu pro výrobu komínu je poměrně dost, ale vždy se bude jednat
o kompromis mezi dobrým, ale drahým materiálem, nebo levným, s horšími vlastnostmi. Nezapomínejte však na to, že každý materiál má něco „do sebe“.
Jaký materiál zvolit?
K výrobě komínů se běžně používají dva druhy materiálů. Je to měď (Cu) a hliník / dural (Al).
Já bych se však nebál experimentovat s mosazí a bronzem, jelikož mají vlastnosti velice podobné mědi. Tepelná vodivost λ mědi je 386 W/m/K, což je o 149 W/m/K více, než má hliník (237 W/m/K). Tato fyzikální veličina představuje rychlost, s jakou se teplo šíří z jedné zahřáté části látky do jiných, chladnějších částí.
Nejvyšší tepelnou vodivost má diamant, nebo jeho podstatně levnější forma grafit (895-2300W/m/K). Myslím, že by nebylo od věci zkusit vyrobit alespoň jeden POT z tohoto super-vodivého materiálu a sledovat, jak bleskurychle odvádí teplo. Přestože má měď téměř o 40% větší součinitel teplené vodivosti, jsem zvolil pro svůj POT dural. Proti mědi tu však u duralu stojí měrná tepelná kapacita. Tato veličina říká, jaké teplo musíme požadované látce dodat, aby se ohřála o 1°C. Pokud tedy Dural ochladíme, vydrží déle chladný, než měď. Hliník má tepelnou kapacitu c (896 J*kg/K ), zatímco měď má pouze (383 J*kg/K). Největší tepelnou kapacitu má vodík, ze kterého by se komín formoval velice obtížně :-)
Toto je ale pouze holá teorie. O praktických vlastnostech se mluví úplně jinak. Na diskusních fórech se můžete dočíst, že měděný POT se pomalu ochlazuje, ale dlouho poté drží stabilněji teploty, načež hliníkový komín se velice rychle ochladí, ale bez neustálého dolévání dusíku budete mít velké teplotní výkyvy. Podle fyzikálních zákonů by tedy teoreticky měl být na výrobu lepší hliník, ale velká většina profesionálních komínů je z větší či menší části měděná.
Měď je perfektní tepelný vodič, ale nevýhodou je jeho obrovská cena, která se pohybuje okolo 180kč/kg. Dural, s cenou přibližně poloviční, a navíc menší hustotou, je tedy pro výrobu nízkonákladových POTů jednoznačnou volbou. Mosaz i bronz jsou svou cenou velmi podobné mědi. Polotovary z těchto materiálů můžete zakoupit například ve firmě Ferona a.s.
Kombinovat, čí nekombinovat?
Pokud nebude POT vyráběn z jednoho kusu materiálu, je možné materiály kombinovat, nebo si dovolit složitější tvary, dále zmíněného, vnitřního zpracování. Výhodou tzv. „kombinovaných“ POTů je výsledná cena a chladící výkon, o kterém se však můžeme jen dohadovat. Avšak nevýhodou je, že pokud se měď a hliník dostanou do kapaliny, stává se z nich galvanický článek. To zapříčiní galvanickou korozi obou materiálů v místě jejich spoje a následné poničení POTu. Tuto možnost výroby POTů jsem dosud nevyzkoušel právě díky obavám z oné galvanické koroze. V budoucnu bych rád vyrobil alespoň jeden takový „kombinovaný“ POT z mědi a hliníku, abych uvedl na pravou míru, jak je to doopravdy s tou obávanou korozí.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
