Jak se žhaví "920" přetaktování Phenomu II a Core i7 | Kapitola 4
Seznam kapitol
AMD se s Phenomy II X4 podařil návrat do první ligy přetaktování, kde dosud vládl Intel s procesory Core 2. My se dnes podíváme na přetaktování dvou procesorů s podobným názvem. První je levnější model Phenomu II X4, a druhý jeho jmenovec Core i7 920. Procesory jsou různě drahé i výkonné, přímo srovnávat je tedy nebudeme. Budeme je taktovat s použitím vzduchového chlazení, a podíváme se na možnosti obou levnějších zástupců své platformy.
Také druhý procesor testu není v přetaktování žádné ořezávátko a zda se, že všechny Core i7 procesory jsou vyrobené z podobně kvalitního kousku křemíku. Ať si pořídíte nejdražší model Core i7 965 Extreme nebo nejlevnější Core i7 920, končí jejich schopnosti přetaktování se vzduchem na značně podobných frekvencích a napětích. Mohu to potvrdit i z vlastní zkušenosti, kdy mám doma oba zmíněné procesory v prodejních verzích (levnější jsme vyhráli na Slovensku) a oba si se vzduchem dají skutečně říci na podobný maximální OC. Tuto skutečnost potvrzuje i mnoho dalších testerů a uživatelů. Tedy se nákup modelu Core i7 965 Extreme s vidinou vyššího přetaktování nevyplatí, taktování je jednodušší, ale nikoli znatelně lepší než u Core i7 920. Také zde vám připomenu obecné základy taktování Core i7:
První položka CPU Clock Ratio umí změnit násobič procesoru. To je u nám u tohoto konkrétního CPU ale k nepotřebě. Ještě bych rád upozornil, že jsem nechat zapnutou funkci SMT ale Turbo Mode a šetřící funkce jsem vypnul. To jsem provedl v menu Advanced CPU Features. Dále je možné změnit frekvenci QPI sběrnice, která je u tohoto procesoru v základu taktována 4,8 GHz. Pomocí změny násobiče (základní je 18x) je možné ale nastavit vyšší i nižší. Nedoporučuji překročit hodnotu přes 7,3 GHz - systém je pak značně nestabilní.
Po otevření volby UnCore a QPI Features, zde můžeme měnit opět frekvenci QPI (na obrázku na základních 4,8 GHz) a frekvenci UnCore. Druhá položka označuje frekvenci paměťového řadiče a paměti L3. Na tuto frekvenci dávejte velký pozor, je totiž alfou i omegou stability procesoru Core i7. Základní hodnota je odvozena násobičem 16x a základní frekvencí 133 MHz. Frekvence UnCore nikdy nesmí překročit takt pamětí DDR3 a je lépe ji za všech podmínek držet kolem maxima 3,2 GHz. Vyšší frekvence řadič většinou stabilně neunese. Pokud se bude systém projevovat nestabilitou, zkuste přidat napětí QPI a UnCore části CPU nebo snížit frekvenci těchto komponent.
Další položkou BIOSu je CPU Host Clock Control což je klasická změna základní frekvence. Jak jsem řekl, základní takt je 133 MHz a s jeho zvyšováním se zvyšují takty pamětí, QPI sběrnice, paměťového řadiče a L3 paměti cache. Opět je tedy nutné hlídat úrovně frekvence na všech těchto komponentách.
Důležitou položkou je změna násobiče pamětí System Memory Multiplier. To je proti Phenomu a dalším systémům změna, neexistují zde žádné děličky ale přímo násobiče. Paměti pracují na frekvenci podle vzorce 133 MHz x násobič. U Core i7 máme několik násobičů : 6, 8, 10, 12. Osaďte tedy své moduly a vyberte jim násobič dle jejich specifikace. Pozor na napětí pamětí, které se nedoporučuje zvyšovat nad 1,64 V. I když máme sami vyzkoušené, že i mnohem vyšší napětí není CPU kritické, doporučujeme se této specifikace držet a nezvyšovat napětí nad tuto úroveň. Poslední volba desky umožňuje změnit časování pamětí, zde tedy nastavte co uznáte za vhodné.
Přetaktování začneme stejně jako u Phenomu II X4, zvyšování základní frekvence. Násobiče QPI a UnCore jsem nechal na default, paměti snížil násobičem 8x. Napětí jsem ponechal zatím na volbě Auto.
Výsledek
Také v tomto případě jsem zvolil maximální napětí procesoru 1,475 V. Nechtěl jsem se nijak zdržovat, tedy jsem základní frekvenci z původních 133 MHz nastavil na 160 MHz a systém otestoval hodinou Prime95 a OCCT. Test bez potíží prošel a já zvýšil základní frekvenci na 180 MHz. V tuto chvíli již procesor pracoval na 3,6 GHz. Frekvence pamětí 1440 MHz, QPI pracovala na 6,48 GHz a UnCore na 2,9 GHz. Tady již bylo nutné mírně zvýšit napětí QPI a UnCore, až poté prošel systém hodinovou zátěž v Prime95 a poté i OCCT. Když jsem dosáhl plně stabilní frekvence procesoru 3,8 GHz při základním taktu 190 MHz, myslel jsem, že jsem na konci mého snažení.
Nebylo tomu ale tak, děkuji Slovenským kolegům z PC.sk za tento skvělý čip! Bez jakýchkoliv potíží jsem totiž dosáhl stoprocentně stabilní frekvence 4 GHz při základním taktu 200 MHz. Všechny násobiče QPI, UnCore byly na defaultu (7,2 GHz a 3,2 GHz) a paměti pracovaly na frekvenci 1600 MHz. Počítač bez potíží snesl dvě hodiny Prime95 a hodinu OCCT, ovšem byl jsem nucen osadit na chladič i druhý ventilátor - jinak se procesor přehříval a vypínal. S jedním ventilátorem byla uchladitelná frekvence kolem 3,9 GHz. Pokud bych použil vodní chlazení a ještě nepatrně navýšil napětí, možná bych se dostal i výše. Podívejte se na finální nastavení systému:
Vidíme nastavení potřebná k 4000 MHz procesoru Core i7 920. Konečné navýšení frekvence je 50 procent, což je luxusní výsledek. Nejdůležitější je v tomto případě chlazení procesoru, který by se dal klidně taktovat i dále. Není ho ale možné uchladit vzduchem. I já měl na 4 GHz problém čip uchladit a pokud bych neměl chladič s možností osadit dva ventilátory, skončil bych zřejmě někde mezi frekvencemi 3,8-3,9 GHz. I přes dva ventilátory dosahovala teplota v Prime95 hodnoty těsně přes 70 stupňů. Chlazení bylo přesto tiché, a otáčky regulovala deska. Vyšší frekvence CPU jsem vzhledem k hranici schopnosti chlazení, nezkoušel.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
