Mark III: army casemod z našich končin | Kapitola 5
Seznam kapitol
Věříme, že počítač může být umění. Proto jsme vytvořili Mark III. Jako skupinka nadšenců se do casemoddingu pořád dostáváme, něco vylepšujeme a učíme se. Tentokrát nám projevili důvěru z Bitspower, Aorus, WD a FSP. Chtěli jsme udělat něco dospělého, vojenského, ale malého. Podívejte se do zákulisí, jak to probíhalo a co vzniklo.
Detaily, na kterých záleží
V tuto chvíli jsme de facto hotoví. Rád bych ale vypíchl pár věcí, které mi přišly nějak zajímavé. Nebo věci, co nejsou na první pohled vůbec vidět, ale vlastně by to bez nich vůbec nešlo. Většina z nich byla daná malými rozměry Mark III. Museli jsme třeba vymyslet, kam vlastně upevnit radiátor. Měli jsme dokonce několik nápadů, kam jej umístit vevnitř (např. pod grafikou, osadit několik menších, nebo jeden velký pod celou skříní). Konečné umístění nahoře je asi nejklasičtější, ale chtěli jsme, aby se ventilátory vešly do skříně, což tak jednoduše nešlo. Nad deskou je místa tak akorát na jeden ventilátor, ale nad zdrojem nebylo prostor vůbec. Řešení? Kombinace super tenkého ventilátoru a úpravy zdroje. Když začnu tím ventilátorem – neexistuje několik roztečí (120 mm, 140 mm...), ale i několik tlouštěk. Ventilátor, který jsme použili, má oproti klasickému 25mm tloušťku poloviční.
V této škříni je zdroj zabudovaný uvnitř a přes prodlužku je zapojený do napájecího konektoru na skříni. Jenže nám tato prodlužka uvnitř skříně překážela. Řešením bylo vynechat koncovku a připájet ji přímo do zdroje a vyvést ji dírou na boku. Díky tomu jsme mohli na radiátor osadit dvojici ventilátorů a doufám dostatečné chlazení (viz další kapitola).
Další drobností související s vodním chlazením je použití vypouštěcího kohoutku. Ona to není žádná věda, kohoutek všichni známe a normálně se to dělá. Pořád ale narazíte na vodní okruhy, u kterých není vymyšlené, jak je vypustit. Řešit to odpojením hadice je docela nešikovné a u pevných trubek škoda mluvit. Ale to je spíš upozornění pro ty, kteří by se chtěli vrhnout na svůj okruh, aby na tento detail nezapomněli.
Totéž by se dalo říci i o zmíněných průchodkách, takže jenom rychle – umožní propojit dvě oddělené částí skříně, nebo některou součást okruhu prostě vytáhnout ze skříně. Ono to je mnohem elegantnější, než prostrkovat hadici nebo trubku nějakou gumovou průchodkou. Super hračka.
Logo na pumpě a čele skříně vzniklo taky pomocí AirBrushe s využitím šablony. Co je ale dobré, takové šablonky si můžete nechat normálně vyrobit např. v PowerPrintu. Klidně pár kousků za pár korun. Potom už stačí i sprej s lepší tryskou a můžete si počítač doladit i doma.
Možná jste si všimli, že na všech fotkách je jenom jedna bočnice. Místo druhé jsme použili originální kus skříně pro montáž pevných disků/120 mm radiátoru. Připadalo nám nakonec škoda celé to zavírat, aby dovnitř nebylo vidět a k myšlence hrubé vojenské technické věci podobný styl sedí. Původně jsme to ale nezamýšleli, dovedla nás k tomu spíš náhoda, když jsme to zkusili a líbilo se nám to.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
