Projekt reDefined: dokonale odhlučněné PC – dokončení | Kapitola 12
Seznam kapitol
I přes současný trend snižování spotřeby se pořád počítače nedají považovat za perfektně tiché. Obzvlášť, když chcete výkonný hardware. Projekt reDefined je postaven kolem myšlenky účinného odhlučnění počítače jako celku skrz izolaci od okolí. Jak je možné provozovat systém, kde se vzduch nedostane dovnitř ani ven?
Než se vrhnu do sebekritiky (a samochvály), tak v krátkosti k plánovaným úpravám a vylepšením. Ještě připomenu aktuální konfiguraci sestavy:
Základní deska | GIGABYTE G1 Gaming GA-Z170X-Gaming 7 EK |
Grafická karta | GIGABYTE GeForce GTX 1070 Xtreme Gaming 8GB |
Procesor | Intel Core i5-6600K |
RAM | A-DATA XPG Dazzle DDR4 16GB 2400MHz CL16 |
Disky | ADATA SP550 240GB |
Zdroj | be quiet! Dark Power Pro 11 1000W |
Ventilátory | be quiet! Silent Wings 3, 140mm |
První a doslova nejžhavější téma, je výroba vodního bloku na grafickou kartu. Z měření pod maximální zátěží vyšlo najevo, že interní chlazení sice zvládne extrémní edici GTX1070, ale je to za předpokladu rozumných pokojových teplot. Blížící se léto povede k růstu teplot až na limitní hodnoty. Proto bude lepší být připraven s vodním blokem, než ty vedra přijdou.
Nutno podotknout, že zátěž byla simulovaná, takže reálné herní vytížení bude nižší o desítky procent, takže i teploty nebudou zase tak vysoké. Výměna vzduchového chladiče za vodní blok ale je nutností.
Druhá věc, která bude vylepšena je orientace interního radiátoru. Ten je nyní umístěn pod úhlem 45° a to nepomáhá ani airflow ani životnosti ventilátorů - ložiska nejlépe operují v orientaci, která je celočíselným násobkem 90° vůči gravitaci (jednoduše v horizontální nebo vertikální poloze).
Podle toho, jak dopadnou tyto články, možná vznikne ještě jeden, který se bude věnovat především tomu, jak si vyrobit jednoduchý a přitom účinný vodní blok – v našem případě na celou grafickou kartu, což je v podstatě ta nejtěžší varianta.
Co se nepovedlo
Jednoznačně největším problémem je zpoždění projektu. Předpokládaná doba dokončení se protáhla o více než rok. A co za to může? Kombinace příliš optimistických odhadů, jak bude co trvat s tím, kolik času nakonec člověk na modding má a také celá řada překvápek během realizace. Co s tím? Zjednodušovat design, nesnažit se dosáhnout ultimátních řešení a násobit odhad tak 3×.
Jak už to bývá u prototypové výroby, řada věcí se napoprvé nepovede. V reDefined jsem použil magnetické kryty vůbec poprvé a některé věci jsem docela nedomyslel. Konkrétně jde o to, že magnety drží, jen když se dotýkají, nebo mezera je opravdu minimální. Pokud jich na jedné bočnici máte hned devět, tak je velmi těžké docílit perfektního dolehnutí všech magnetů najednou – tolerance nemůžou být prakticky žádné. Řešení je použít menší počet silnějších magnetů nebo úplně jiný mechanismus, případně kombinaci například s panty.
Dřevěný rám jsem dělal také poprvé a nevyužil jsem funkci Autodesk Inventoru na výpočet hmotnosti dílů. Ono je dřevo sice lehké, ale přesto je kostra docela masivní a celková hmotnost se tak pohybuje okolo deseti kilo. Není to tak hrozné, ale když se na ni hodí plechy, dovnitř jádro skříně, komponenty a vodník, tak celý case ztěžkne natolik, že to chce fyzičku, aby s tím člověk nějak rozumně manipuloval.
Poslední věcí, která se mi na výsledku moc nezdá, je kvalita černé barvy na hliníkových prvcích. Jde o jednosložkovou akrylátovou barvu v matném provedení. Její odolnost je poměrně nízká, díly se dají snadno poškrábat. Člověk tak musí dávat velký pozor při manipulaci se skříní.
Co se povedlo
I přes minimální zkušenosti se zpracováním dřeva a bídné vybavení považuji právě dřevěný rám za velký úspěch. Podařilo se dosáhnout velmi přesného výsledku, vše sedí bez nějakých mezer nebo přesahů, nebylo potřeba nic ani kytovat nebo výrazně brousit. Ocelová skříň dovnitř zapadla na chlup přesně.
Vzhled je silně subjektivní věc, nicméně cílem bylo zachovat přírodní světlý vzhled dubového masivu a vytvořit kontrast s matnými černými kryty. To se podařilo rozhodně lépe než jsem čekal, opět zejména rám a jeho nátěr šel zcela hladce a výsledek překonal počáteční vizi. Výsledek můžete posoudit sami.
Do třetice bych ještě zmínil expanzní nádobu. Její design a technické řešení není rozhodně obvyklé, přesto se „z první“ podařila na jedničku. V některých ohledech je možná předimenzovaná (polykarbonátové stěny, testováno na 6 barů), nicméně funkčnost je 100% a zavodňování okruhu je s ní hračkou.
Pár slov závěrem
Projekt reDefined má nedostatky, které nicméně nejsou závažné a budou sloužit jako poučení pro další projekty. Celkově ale pozitiva překonávají a projekt považuji za úspěšný. Jde určitě o kvalitativní i designový posun od mých předchozích projektů – například UDesk. Pokud vás case modding láká a zvažujete vlastní projekty, tak mé doporučení je prosté. Začněte od menších věcí, protože dotáhnout velké projekty do konce chce často velké odhodlání – zejména když se něco nedaří. Když ale vydržíte, tak výsledek stojí za to. Tunění zdar!
Projekt reDefined: dokonale odhlučněný počítač II – hardware