Projekt UDesk: tiché PC zabudované do stolu – dokončení - Kapitola 4

Seznam kapitol

1. Shrnutí předchozí práce 2. Chlazení 3. [Galerie] Ztišení vodním chlazením 4. [Galerie] Použitý hardware 5. Důležitá součást projektu: fotky a dokumentace 6. [Galerie] Spouštění systému 7. Čas a cena

8. [Galerie] Sponzoring a jeho shánění 9. Jak na neúspěchy 10. Single sleeve aneb oplétání kabelů 11. [Galerie] Shrnutí projektu 12. Závěr + video 13. Kompletní galerie

V prvním článku o moddingovém projektu UDesk jsme se zabývali hrubou stavbou. Dnes se podíváme na finální úpravy, systém chlazení, oplétání vodičů zdroje a konečně i na osazení komponent. Vše je opět doplněno různými radami a tipy pro začátečníky i pokročilejší nejen v oblasti tuningu a moddingu PC.

Reklama

Než se pustíme do popisu jednotlivých komponent, tak je potřeba nastínit, jaké je vlastně cílové nasazení stavěného počítače. Běžné multimediálně-internetové hrátky nemá smysl řešit, protože na ně je dnes v podstatě libovolný počítač dostatečný. Naopak nějaké ty novější hry, například můj oblíbený F2P FPS Planetside 2 dá zabrat i špičkovému hardware. Podobně jsou na tom střihové, modelovací a renderovací programy, které k výkonnému CPU přidají někdy až nesmyslnou požadavky na množství operační paměti.

Základem počítače určeného pro podobné zaměření je procesor, koneckonců k podobnému závěru jsme se dobrali i v článku o hwskillu. Nenechte se uchlácholit populárním tvrzením, že dnes i na nejnovější hry stačí libovolné dvoujádro. Když chcete vyšší fps, slabšímu procesoru prostě v některých hrách dojde dech. Pak pomůže buď více jader (pokud je hra dokáže rovnoměrně vytížit) anebo vyšší takty – přetaktování. Planetside 2 je náročný na výkon procesoru na vlákno, AMD tedy nepřipadá v úvahu. Jako rozumná volba vyšel čtyřjádrový Haswell ve variantě K – Intel i5-4670K.

Projekt UDesk: tiché PC zabudované do stolu – dokončení

Ruku v ruce s procesorem jde i základní deska. V minulém casemodu jsem používal Gigabyte Z68 UD7 k maximální spokojenosti, takže jsem se i tentokrát jsem obrátil na Gigabyte, konkrétně využívám jejich herní vlajkovou loď G1.Sniper 5. Deska našlapaná spoustou různých funkcí nebo vychytávek poskytuje výborný základ pro taktování (kontakty pozlacené silnější vrstvou zlata, silné PCB, pevné kondenzátory, velký počet dobře chlazených napájecích obvodů atd.). Z vlastností užitečných ve hrách oceňuji síťovku Killer, která dřív stála coby samostatný produkt okolo dvou tisíc a nyní je součástí desky. Co je na Sniper 5 nadstandardní, je zvukový systém. Především mě potěšila kvality mikrofonního vstupu oproti mnou preferovanému Xonaru.

Ještě bych u desky zmínil její další bonus, a to je osazené vodní chlazení. Jeho provedení na první pohled zřejmě klasického vodníkáře moc nepotěší, protože neumožňuje výměnu fitinek. To se dá ale lehce překonat koupí patřičného průměru hadice. Konkurence se v tomto ohledu jeví pokrokověji, protože používá klasické závity G1/4, ale je to jen image, pod kterým se skrývá hliníkový! vodní blok. Ano, čtete správně, v roce 2013/2014 je někdo schopen dát na drahou desku hliníkový blok. Co může následovat, jsme viděli. Určitě by se našli zastánci výrobce, kteří by mohli tvrdit, že skrze kvalitní povrchovou úpravu lze docílit dostatečné ochrany. Nelze nic jiného než s tím souhlasit. Ale jak poznáte, že je povrchová úprava dostatečně kvalitní? Těžko, navíc jako varování bych uvedl známý Epic Fail v podání výrobce vodního chlazení EK. Pro projekt UCase jsem si pořídil sadu dražších fitinek a ty po měsíci v čistě měděném okruhu s destilovanou vodou zkorodovaly, respektive oloupal se nikl. Chtěl jsem to reklamovat, ale český prodejce vodníků mě elegantně odpálkoval: „Ostatní nemají problém, tak je to chyba u tebe“. Nakonec jsem prostudoval zahraniční fóra, kde stejný problém měla řada jiných lidí a i EK bylo nucené zareagovat. Ale asi trochu jinak, než byste čekali. Prostě prohlásili, že destilka v i čistě měděném okruhu na jejich bloky nestačí, že je potřeba použít výrazně dražší předpřipravenou kapalinu. Ostatní poniklované součástky jiných výrobců samozřejmě nebyly postiženy korozí ani náznakem.

Po desce přišla na řadu grafická karta, konkrétně již dříve zakoupená MSI GTX680 Lightning s vodním blokem. Pro nVidii jsem se rozhodl z toho důvodu, že podporuje hardwarovou akceleraci komprese nahrávaného videa – Shadowplay, zatím to je jen beta, ale doby frapsování už asi skončily. Důležité jsou i moduly RAM. Sáhl jsem po čtveřici 4GB Corsair Vengeance LP.

i Zdroj: PCTuning.cz

Začínáme osazovat komponenty, první jde na řadu koš s disky a napojení na centrální rozvod chlazení. Prostor je pro celkem dva pevné disky a čtyři SSD, nicméně zatím postačuje jeden od každého. Prostor pro montáž je sice omezený, nicméně po vyklopením ze stolu a demontáží vnitřního chlazení je přístup jednodušší.

Dostáváme se k montáži vodního bloku pro CPU, který je vyrobený z poniklované mědi a oblíbeného novoplastu. Jeho účinnost není nijak zázračná, ale pro Core i5 je naprosto dostačující a restriktivita je velmi nízká. Součástí instalovaných komponent je i vnitřní radiátor, který je umístěn přímo nad zdrojem a poskytuje tak přímé chlazení jediné komponentě, u které si netroufám na „zavodnění“.

Zde už je sestava celá skoro kompletní, grafická karta je na svém místě a je připojena k vodnímu chlazení. Jak karta, tak i deska už je připojená modulární ručně opletenou kabeláží, která je zatím lehce neuspořádaná, ale na to dojde, až budou všechny vodiče dokončené (i když to není vidět, tak některé jsou bez opletení, protože došel materiál).