Projekt UDesk: tichý výkon – stůl se zabudovaným PC (I.) | Kapitola 15
Seznam kapitol
Tuning počítače dotažený do absurdna – tak by se dal charakterizovat projekt UDesk. Řezání, vrtání, svařování, frézování, broušení nebo lakování, to je jen stručný výčet aktivit, které směřují k realizaci odvážného plánu. Nečeká vás jen strohý popis úprav, ale i rady a postupy, které se vám mohou hodit při vlastních modifikacích.
Konstrukce stolu je vytvořena z ocelových „recyklovaných“ jeklů - dutých čtvercových profilů. Vzhledem k tomu, že tento materiál byl značně zrezavělý, tak bylo potřeba provést několik kroků, které umožnily dosáhnout dobrého výsledného vzhledu. Konkrétní postup spočíval v obroušení hrubých nečistot pomocí úhlové brusky s brusným kotoučem (tento krok je potřeba provádět citlivě, protože je velmi snadné zabrousit do materiálu a situaci ještě zhoršit). Dalším krokem bylo přehození na drátěný kotouč, který měl za úkol odstranit i zbývající rez a nečistoty. Nic se nedá udělat dokonale, takže poslední krok před nástřikem základní barvy bylo chemické čištění tzv. odrezovačem. Tato chemikálie se natře na postižený kov a postupně zreaguje se rzí. Následně se může nebo nemusí umýt (záleží na typu) vodou.
Konstrukce stolu může působit „lehce“ nebo nedostatečně pevně, ale opak je pravdou, ocelové jekle jsou v poměru ke své váze a rozměrům velice pevným konstrukčním materiálem.
Obávaný krok sesazení skříně a konstrukce stolu. Obávaný i přesto (nebo možná i právě proto), že byla použita modulární koncepce. Problém je v tom, že když se snažíte zajistit přesné dosednutí velkých dílů, které jsou samy o sobě montované, tak se chyby v měření a provedení nakumulují a výsledek pak nesedí. Naštěstí vše dopadlo dobře, vše sedí na chlup přesně, i montážní otvory na šrouby, jak se říká, „lícují“.
Takto vypadá stůl s nalakovanou deskou. Ta sama o sobě zpevňuje dále konstrukci tím, že je důkladně sešroubovaná s horním ocelovým rámem. Ve výsledku je možné si na stůl stoupnout aniž by se něco výrazně prohýbalo. To je důležité z několika důvodů. Za prvé při opření se o stůl by mohlo být i při velmi malém pohybu slyšet nějaké vrzání a podobně, což je pochopitelně nežádoucí a hlavně je součástí stolu skleněná deska, které by nějaké pohyby konstrukce nemusely svědčit (i přesto, že je uložena v měkké mikroporézní pryži, tak sedí v dřevěném rámu poměrně těsně, což je na druhou stranu žádoucí – aby do mezery nic nepadalo).
No a tady je vidět výsledek práce. Zdaleka není hotovo, ale "hrubá" konstrukce je připravena na dolaďování pomocí drobnějších, ale zato možná i komplikovanějších dílů.