Skříň ve stylu Mafia II by Stoobi – kdo bude vrchní mafián?
V pondělí 13.9. došlo k uzavření registrace do soutěže o tuto speciální case a pravděpodobně všichni čekají, jak bude asi vypadat. Právě dnešní článek je věnován nejenom popisu úprav a představení výsledku modifikace, ale především vyhlášení vítěze, který si bude moci tuto case převzít. Kdo je tím šťastlivcem?
Právě jméno výherce však není tím, co bych chtěl prozradit v úvodu tohoto článku. Já věřím, že všichni čtenáři budou natolik trpěliví, že si nejdříve počkají na výsledek modifikace, aby měli jasnou představu o tom, co na vítěze čeká a teprve potom budou doufat, že právě oni se stali tím šťastným.
A teď ke case. Jsem si jistý, že mnoho z vás tento konkrétní kousek velmi dobře zná a možná i vlastní. Jedná se totiž dnes již v podstatě o legendu s názvem Fractal Design Define R2. Při vyslovení tohoto označení mě osobně jde skoro mráz po zádech, jelikož za celou dobu, co se věnuji úpravě počítačových skříní, nesetkal jsem se s takto propracovanou a kvalitní case. Napadá mě jediné slovo, jak tento skvost vyjádřit – DOKONALOST. A to přitom nemluvím o počítačové skříní, která by stála nějakou ohromnou sumu – cenovka, která na ní visí je totiž 2500,-Kč. A co za tuto cenu dostanete?
Především obrovský middle-tower s úžasně jednoduchým designem a kvalitním zpracováním. A to nemluvím jen o šasi, které je až neuvěřitelně pevné, ale také o čelním panelu, jež i přes naprostou tvarovou jednoduchost nabídne mnoho vychytávek, nebo o bočnicích, které jsou už v sériovém stavu polepeny odhlučňovacím materiálem. Tato case je prostě pevná, kvalitní, tichá a za rozumnou cenu.
Pojďme se na ní ale podívat blíže. Určitě vás bude zajímat základní specifikace. Case má rozměry 207x440x521mm a váží bez komponent 12,5kg. Už díky tomu je jasné, že se jedná o pořádný kus materiálu. Interiér vám nabídne celkem 8 pozic pro pevné disky, což je možná až trošku moc, ale na druhou stranu, kapacita se vždy hodí. Na úkor pevných disků case nabídne už pouze dvě 5,25“ pozice, kdy jedna je navíc opatřena redukcí na 3,5“ externí pozici. Určitě bych nebyl z tohoto důvodu skeptický, protože kdo použije více pozic?
Už v základu je case osazena dvojící ventilátorů značky Fractal Design, přesně se jedná o typ SilentSeries 120mm s bílými lopatkami. Bílá barva se navíc objevuje i u držáků pevných disků. Když už zůstaneme v interiéru, tak zde překvapí především všudypřítomná ergonomie. Prostorný vnitřek skříně totiž nabízí mnoho průchodek pro kabeláž, aby byla zajištěna maximální možnost kvalitního cable-managementu. Všechny průchodky jsou samozřejmě gumové a dimenzované pro všechny možné typy konektorů včetně např. 24pinového napájení, díky gumovému krytu nehrozí poničení kabelů.
Prachu se také není třeba příliš bát, protože všechny pozice pro ventilátory, které nelze na pevno uzavřít jsou usazeny jemným prachovým filtrem, takže výherce už nebude muset tak často uklízet uvnitř case, bude stačit okolo. Co je ale asi nejzajímavějším doplňkem základní výbavy, je odhlučnění. Obě bočnice a stropní kryty ventilátorů jsou totiž osazeny velmi kvalitním tišícím materiálem, který se postará o izolaci zvuku i vyšších frekvencí. Jen možná škoda, že podobně nejsou ošetřeny i ostatní části case, protože pořád je zde několik otvorů, kde se nepříjemný zvuk může dostat. Ale od toho je tu samozřejmě tato soutěž, aby dokonalou case ještě vylepšila. Jak tedy bude vypadat Define R2 v podání PCtuning.cz a Stoobimodding.com? Pojďme na úpravy!
Co přišlo na řadu jako první a to asi dosti překvapivě, jsou bočnice, respektive jejich lak. Už v úvodním článku jsem totiž upozorňoval na fakt, že obrázek case v článku byl pouze ilustrační a výsledná reálná case bude doplněna pořádným airbrush. A chcete vidět, jak se takové dílko tvoří a jak vypadala bočnice před a následně po úpravě? Tak pojďme na to.
O airbrush se postaral můj kolega, kterého jsem požádal o pomoc již u jednoho z minulých projektů, kterým byla case AsusEvolution. U ní vytvářel „pouze“ blesky po obvodu spoje dvou částí case. V tomto případě dostal na svůj stůl celé dvě bočnice a předlohu, kterou měl přenést za pomoci airbrush pistolek. Upřímně, obdivuji jeho práci.
Předlohou se stal v podstatě asi nejznámější artwork z druhého pokračování hry Mafia, který se objevuje i na obalu oficiální distribuce hry. Myslím si, že volba ani nemohla padnout na jiný obrázek, jelikož tento perfektně symbolizuje onu tajemnost a přitom propracovanost hry. S touto větou nemusí všichni souhlasit, ale jako velký fanda Mafie si zatím stojím.
Díky faktu, že máme ale dvě bočnice a pouze jeden obrázek, rozhodli jsme se po delší debatě nad možným druhým artworkem ten původní rozdělit na dvě části. Obrázek, který zde vidíte, tedy Tonda rozdělil na dvě poloviny a začal si připravovat obrázek do požadovaných rozměrů, apod.
I když se může zdát, že „nastříkat“ nějaký takový obrázek nemůže být zase tak těžké, tak vezte, že je to neskutečné množství práce. Tonda byl díky více okolnost navíc donucen mít vše hotovo za tři pracovní dny, takže se na bočnicích dělalo od časných ranních hodit až přes půlnoc. Moc spánku tedy nehrozilo, ale nakonec se povedlo.
Teď si ale pojďme popsat postupně všechny fáze, kterými obě bočnice, potažmo samotný airbrush musí projít. Hned úvodem, jak už jsem naznačil, si jej Tonda otevře v grafickém editoru a připraví do požadovaných rozměrů a především rozdělí na několik vrstev a částí. Samostatně se totiž dělá pozadí, samostatně postavy a nakonec se dotváří detaily.
Pozadím se samozřejmě musí začít. A aby si někdo milně nemyslel, tak airbrush není zase tolik o umění stříkání s malou pistolkou, ale z velké části o tvorbě různých šablon. Však to uvidíte na následujících fotografiích. Než se však dostaneme k první, musíme celý povrch bočnice přebrousit pod vodou brusným papírem o hrubosti P1200. Tím se zbavíme nejenom mastnoty, která by mohla být nepříjemným překvapením při práci, tak také perfektně zarovnáme povrch.
Na usušený a očištěný povrch se následně může nanést první odstín barvy přes šablonu vytvořenou s čistého papíru. Samozřejmě tato základní šablona je použita pro více odstínů barev a po odejmutí je nádherně vidět, že se rýsuje jakýsi náhled pozadí, kterému však chybí stínování a také detailnost.
Stíny se dělají „od oka“, tedy bez šablony, aby zafungovalo rozprášení barvy. Tato činnost je velmi náročná na soustředění, jelikož se nesmí stát, že se barva dostane tam, kam nemá, i když je to kdykoliv možné. Navíc se musí hlídat reálný vzhled všech efektů. Když je ale tato část hotová, tak máte pocit, že je před vámi hned úplně jiný obrázek – o dost reálnější.
Postavy však zatím zůstávají ukryty světu, mají jen jemné obrysy a sem tam nějaký ten stín. Vy se můžete podívat i na fotografii Tondova prkna, na kterém tvoří, aby bylo jasné, z čeho vychází. Předloha musí být vždy viditelná, aby mohl kontrolovat podobnost.
Po mnoha hodinové práci s pozadím můžeme přejít k vykreslení postav. Zde je důraz na přesnost šablony ještě o dost vyšší, než v případě pozadí, jelikož právě postavy jsou tím hlavním a tím nejostřejším v popředí. Nelze tedy hranu jen tak rozmazat – vše musí být přesné a hrany jasné. Šablona se nejdříve překreslí na kostičkovaný papír, který pomůže zachovávat proporce.
Poté se dokreslí obrysy různých částí postavy a můžeme za pomoci skalpelu připravit první vrstvu šablony – ta se ale už dělá ze speciální krycí folie, která se po nastříkání odejme a nezanechá na povrchu žádné stopy.
Po dobu, kdy si Tonda připravuje tuto folii, se však podařilo přestříkat obě bočnice bezbarvým lakem, který se následně ještě přebrousí pod vodou. Tím se zajistí jednolitost povrchu a navíc obrázek dostane určitou hloubku – tedy pozadí je na pozadí, postavy budou vystupovat dopředu. Po přebroušení se nanese krycí folie a pokračujeme se stříkáním.
Na celý obrázek – který je na první pohled velmi tmavý a nepříliš barevný, bylo ve výsledku použito téměř 30 různých odstínů barev. Nezdá se to, že? A velkou část z nich použil Tonda právě na postavy, které jsou nejnáročnější na malování. Viz např. fotografie tvorby zbraní, kde si světlo s barvami dřeva docela dost hraje, takže je potřeba několik odstínů hnědé. Reálnost však získává i oblečení gangsterů.
Obličeje jsme se rozhodli nakonec vymalovat v takovém retro stylu, tedy nejsou patrné perfektně všechny detaily, které by se jinak tvořily takřka další den a ty už se musí dělat velmi malými štětečky, nikoliv pistolkou. Navíc jen málokdo si umí představit, o kolik může cenu takového airbrush zvýšit právě detail v obličeji. My však nemluvíme teď o ceně, ale spíše o faktu, že retro styl se ke case velmi dobře hodí, takže toto provedení bylo hodně nasnadě.
A my se postupně dostáváme až nakonec práce. Na zpracování postav bylo nakonec použito přes 10 různých šablon na každou stranu, jelikož některé detaily byly opravdu těžké na zpracování. Navíc se vždy po nastříkání jedné vrstvy musí některé části zakrýt, aby bylo možné lakovat části jiné, takže chce to i hodně trpělivosti.
Nakonec se i poslední šablona strhne a po vytvrdnutí barvy se ještě celá bočnice podruhé přelakuje bezbarvým lakem. Je použit samozřejmě velmi odolný, ale pružný lak, který se pro tyto účely velmi dobře hodí. Při namáhání bočnice manipulací totiž dovolí určitou pružnost povrchu, takže nemůže prasknout, ale i přesto dostatečně chrání lakovanou plochu. Bude však ještě „dozrávat“ několik dní, aby byla jeho pevnost 100%, to vše při pokojové teplotě.
Se zpracováním obou částí obrázku jsem já osobně velmi spokojen, rozhodně je zde ale přednější názor váš. Já doufám, že takovýto náhled do tvorby airbrush obrázku je i pro vás zajímavý a mnozí možná konečně pochopí, proč je to tak drahá záležitost.
Na vysvětlenou, proč jsem nepoužil levnou a všude dostupnou samolepící folii s potiskem. Myslím si, že k tomuto stylu case by se to příliš nehodilo. Jedná se o stylizaci, která si zaslouží určitou úctu a pokud bereme úpravu vážně, tak právě retro styl provedení obrázku přímo na bočnici se mi k tomuto tématu hodí více, než detailní potisk vytvořený s potištěné folie. Folii si totiž může pořídit kdekdo, ale takovýto airbrush bude pouze jeden.
Po úporném maratonu při tvorbě airbrush se však vracíme do mojí dílny, kde se bude ještě dotvářet čelní panel. Ten samozřejmě nemůže zůstat pouze takto holý, bez jakéhokoliv detailu stylizujícího hru Mafia II. O to spíše, když se jedná o příjemně rovnou plochu, která přímo vybízí k nějakému přetvoření. A samozřejmě někde musíme také umístit logo hry, které se podle mého názoru velmi povedlo.
Rozhodl jsem se mu dodat určitou prostorovost, takže jako materiál jsem zvolil měkčený bílý plast tloušťky 3mm, který se běžně používá pro výrobu reklamních tabulí. Je totiž o dost flexibilnější, než např. polykarbonát nebo plexisklo, takže nepraská, ale nádherně se ohýbá.
Vytvořil jsem si šablonu a vyřezal jí skalpelem. Následně překreslil na desku materiálu a za pomoci přímé brusky a 2mm vrtáčku vyřezal celé logo. Vy vidíte na fotografii spíše zbytek po vyřezání. Materiál je pak nutné dále vybrousit, ať už části ručně, nebo rovné hrany na pásové brusce. Konkrétně tento typ plastu bohužel trpí tavením, takže broušení je poměrně složité a zdlouhavé, pokud chceme pořádný výsledek. Jakmile máme připraveny oba kusy plastu, je potřeba ještě dotvořit ta místa, která mají působit poničeně. I to je jeden z důvodů, proč jsem vybral právě tento typ plastu, jelikož se s ním dobře pracuje v tomto ohledu. Postačí jen nůž a kleště a za pár okamžiků vytvoříte poměrně reálné praskliny a promáčkliny.
Odstín barvy už byl pak poměrně jednoznačný, jelikož logo musí být červené, volil jsem pak spíše výraznější odstín, aby na čele case trochu rozrazil všudypřítomnou tmavost. To se podle mého názoru povedlo. Lak je ve třech vrstvách, vždy s mezi-broušením a jak vidíte na fotografii, snažil jsem se místy lak probrousit úplně na plast, aby se ještě zvýraznil efekt poničení. Tak co myslíte, povedlo se logo?
Hned v zápětí jsem si připravil šablony i pro nápis Mafia, jenž už nebude prostorový, ale pouze lakovaný na čelo case. S umístěním jsem laboroval skoro hodinu, stejně tak nad velikostí nápisu. Už jsem si říkal, že je snad lepší členitější čelní panel, kde je pak umístění i velikost dosti jednoznačné, oproti této case, kde je prostoru nějak moc. Nakonec padlo rozhodnutí, že se nápis pootočí o 90° a bude hned vedle loga „II“. Samozřejmě v maximální možné velikosti, aby ve stínu druhého loga nezaniknul.
Na fotkách vidíte, jak probíhala aplikace barvy, šablony byly připraveny co možná nejpřesněji a teď už jen si jemně pohrát s tryskou, aby byla barva přesně tam, kde chceme. Oproti originálnímu logu, kde je označení „Mafia“ naprosto přesné, bez jakékoliv destrukce, jsem si dovolil provést právě takovou změnu, aby se nápis více hodil k poničené „II“.
Aby prostorové logo nevypadalo až příliš čistě, použil jsem i původní šablonu na „II“ a obdobným způsobem nastříkal i tento tvar. Po nalepení plastových dílů loga vznikl jemný obry, který dodává podle mého názoru oběma nápisům celistvost a provázanost.
Tím je exteriér skříně hotový a můžeme se vrhnout na interiér.
Velice příjemné je vědomí, že před sebou máme case, která je již od základu odhlučněna a konstrukce je tomuto určení koncipována z výroby. Na druhou stranu mě překvapuje, že se i na takto propracované skříni najde několik míst, jež by si doplnění odhlučnění zasloužily. My v podstatě máme perfektně zpracované obě bočnice a strop. Zde problém vůbec nevidím. Horší je to ale už se zadní částí, kde je navíc poměrně dost perforace a obdobné je to i s „podlahou“.
V první fázi je tedy třeba upevnit slabší gumovou vrstvu, která je určena k odhlučnění vyšších frekvencí. Použil jsem oblíbený materiál Silma KF-25. Jeho aplikace je však na nerovný povrch poměrně problematická. Velmi často je třeba odhlučňovací materiál nahřát, případně upevnit jinak, než dodávaným lepidlem. To byl i můj případ, i když ne až tak z důvodů členitosti povrchu. Díky perforaci, která zde od výroby je, jsem se rozhodl materiál aplikovat obráceně, tedy vrchní stranou směrem k plechu, aby z venku nebylo vidět lepidlo. Pro upevnění jsem pak použil několik hliníkových nýtů.
Přes tuto vrstvu byl následně aplikován druhý typ materiálu od stejného výrobce s označením PU-420, zde se jedná o poměrně jemnou polyuretanovou pěnu – tedy v podstatě molitan, který je však na povrchu tvarovaný a tak pro interiér působí více esteticky a navíc eliminuje hluk nižších frekvencí.
Tento postup byl aplikován obdobně i na spodní část skříně, kde jsem však zanechal otvor pro přídavný ventilátor. Budoucí majitel tedy může uvážit jeho pořízení, případně mu ke case dám i kus odhlučňovacího materiálu pro utěsnění tohoto otvoru, tedy jakousi zátku.
Zbylé kusy odhlučnění jsem se snažil vlepit do míst, které od výroby nebyly odhlučnění opatřeny. Celkově bylo použito jednoho plátu materiálu Silma KF-25 o rozměru 565x340mm. A poté ještě dvou plátů materiálu Silma PU-420 o rozměru 250x340mm.
Nezbývá tedy, než case předat majiteli, aby jej mohl osadit komponentami a pevně věřím, že bude postaráno i o dostatečně dimenzované chlazení s ohledem na tichý chod, což by právě pro tuto case bylo ideální kombinací.
A konečně jsme se dostali na závěr, jelikož je mi jasné, že stejně všichni čekají hlavně na tuto informaci, i když doufám, že i předešlé řádky budou pro někoho zajímavým počtením a třeba i inspirací.
Teď ale k losování, respektive k určení správných výsledků. Do soutěže se přihlásilo 4372 čtenářů, z toho 3951 čtenářů zaslalo správné výsledky.
Ty byly v následujícím znění:
Otázka č. 1 – Děj počítačové hry Mafia II se odehrává ve městě Empire Bay – tedy odpověď B.
Otázka č. 2 – Hlavní hrdina se na začátku hry vrací z druhé světové války, tedy opět odpověď B.
Otázka č. 3 – Příjmení hlavního hrdiny je samozřejmě Scaletta, správně je možnost C.
Kdo hlasoval pro tyto možnosti, tak se zařadil mezi velkou většinu a zároveň postoupil do slosování. To proběhlo v pondělí 13.9. za pomoci jednoduché aplikace pro generování náhodného čísla. Generátor určil číslo 1429, pod kterým se ukrývá náš výherce. Tím je pan Miloslav Jestřibský, jinak vystupující pod přezdívkou Hawk.
Tímto mu tedy za celou redakci PCtuning.cz, ale také za Stoobimodding.com a sponzora soutěže Alza.cz gratuluji a věřím, že si výhru náležitě užije. Sám jsem velmi zvědav, místo jaké case se stylizovaný Fractal Define R2 usadí.
Za dodání skříně do soutěže děkujeme ještě jednou sponzorovi soutěže, společnosti Alza.cz.
Úpravu provedl www.stoobimodding.com.
Kdo hlasoval pro tyto možnosti, tak se zařadil mezi velkou většinu a zároveň postoupil do slosování. To proběhlo v pondělí 13.9. za pomoci jednoduché aplikace pro generování náhodného čísla. Generátor určil číslo 1429, pod kterým se ukrývá náš výherce. Tím je pan Miloslav Jestřibský, jinak vystupující pod přezdívkou Hawk.
