Pimp my Computer 11 - Sedm teček 2/2 | Kapitola 2
Seznam kapitol
Po možná až příliš dlouhé odmlce již konečně přicházím s druhým dílem jedenáctého kola soutěže Pimp my Computer. Stylizovaná a computerizovaná Beruška, které toto kolo patří, již je na svém místě a nová majitelka si užívá výsledků mé práce. Teď ale samozřejmě zbývá ještě seznámit s postupem tvorby vás, čtenáře. Pojďme se tedy podívat, jaká Beruška se nám vylíhla!
Prvotní plán počítal s trochu jiným zpracováním „hlavy“, který však následně nešel realizovat, takže jsem hledal alternativní řešení a možná až příliš předvídatelně jsem se opět uchýlil k laminátu. Ptáte se proč?
Spodní část poslouží jako kopyto pro horní kryt.
No jednoduše, jak vidíte na obrázku berušky tak horní část je vlastně zrcadlem části spodní. Jelikož jsem však už neměl druhou pánev, kterou by bylo možné rozřezat a jednu polovinu z ní ještě dále použít, musel jsem tuto část alternovat. Laminátu ale mělo na case přijít co nejméně, proto je z něj vlastně vytvořena pouze ona zakulacená část, kterou bych v domácích podmínkách s plechu prostě dohromady nedal. Na ní však ještě navazuje několik centimetrů rovné plochy, které se stal základem opět 1mm plech.
Laminát je třívrstvý a navíc ještě z vnitřní části vyztužen dvěma vrstvami přes které je vlastně propojen s plechovou šasi.
Kulatina na nožičky - hlavně správné rozměry.
Jak je ale vidět na obrázku výše, tak ještě před tvorbou horní části předcházela výroba nožiček, které opravdu i jako nožičky slouží. Právě díky tomu, byly požadavky na pevnost poměrně vysoké. Volil jsem tedy opět ocelovou kulatinu ve dvou průměrech. Průměr 10mm vystupuje z pánve, průměr 6mm pak dotváří iluzi „beruščích nožiček“.
Tvorba to byla poměrně náročná, hlavně z důvodu, že jsem neměl dostupnou CO2 svářečku, takže na vše musela postačit obyčejná elektrika. Kulatiny navařit k sobě ještě nebyl takový problém – přeci jen se jedná o poměrně masivní materiál. Horší už to ale bylo v okamžiku, kdy jsem měl nožky navařit na pánev. Ta teprve materiál „hořel“. No však vidíte ty sváry – za ty by se profesionální svářeč styděl a upřímně, já se stydím taky. Hlavní ale je, že to drží a překonal jsem tak nehostinné podmínky bez CO2.
Za ty sváry se vážně stydím, ale nějak to hořelo...
Spodní část nožiček je naohýbaná a čtyři z nich jsou nastaveny tak, aby na nich počítač vlastně stál. Tělo berušky, tedy pánev drží 15mm nad povrchem. Přední pár „nožiček“ je pak ve vzduchu, důvod nevím, v podstatě jsem se tak asi pouze inspiroval obrázkem.
Po čas, kdy jsem vytvářel nožky, tvrdnul samozřejmě laminátový odlitek na horní část. Pro jeho upevnění na šasi jsem ještě dovařil kus plechu, který zmiňuji výše a mohlo se opět laminovat. Nejlépe za toto asi mluví fotky, takže je zbytečné plýtvat slovy.
Příprava na vylaminování "čumáčku" - kopyto je z polystyrenu.
Bohužel provázanost laminátu a plechu nebyla úplně 100% a ve spoji vznikly nerovnosti. Proto bylo třeba vypouklá místa v laminátu obrousit a mohlo se začít tmelit. Ještě před tím jsem však vyřezal plechový plát do požadovaného tvaru tak, jak už zůstane ve finální verzi.
Dopasovaný laminátový kryt - může se tmelit.
V tuto chvíli mi návštěvníci mojí dílny říkali, že se jedná spíše o pavouka nebo mouchu na první pohled, než o berušku. A já se tak divil. Teď, když trochu zpětně koukám na tyto fotografie, tak jim musím dát za pravdu, jelikož když člověk není ovlivněn tou představivostí, jak bude vlastně celek vypadat, tak si jen těžko domyslí červená křidýlka. To už jsem ale odbočil. O pavouka ani mouchu se rozhodně nejedná a dokonce to není ani hovnivál, takže zpět k tématu berušky.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
