Casemodding - povrchové úpravy materiálů
Seznam kapitol
Vítejte u dalšího dílu našeho seriálu o casemoddingu. Hned jako první díl byl uveřejněný tutoriál pro „spraypainting“, tedy lakování za pomoci sprejů. Dnes se podíváme na problematiku trošku ze širšího pohledu. Budeme se totiž bavit o povrchových úpravách, kam samozřejmě lakování barvou patří také. Je však mnoho a mnoho dalších způsobů, jak povrch Vaší mašinky přikrášlit.
Nicméně jelikož povrchová úprava je až to poslední, co přichází na řadu, řekneme si nejdříve několik slov o přípravě povrchů pro další zpracování. Nelze totiž nanést barvu na mastný a zaprášený case, bez jakékoliv úpravy, respektive možné to samozřejmě je, ale jestli to přinese toužebný výsledek, to je otázka další. Nejdříve si tedy musíme zpracovávaný povrch začlenit do jedné ze skupin, kdy se příprava samozřejmě značně liší.
Surový plech (včetně koroze)
S tímto materiálem se asi u pouhé úpravy koupené počítačové case nesetkáte, vždy je povrch samozřejmě nějak ošetřen, ať je to zinkováním nebo práškovou barvou. To už je samozřejmě jasné z principu, protože surový plech by během krátké doby začal oxidovat, tedy korodovat. Ale jiná situace nastává, pokud se rozhodneme pro rozsáhlejší úpravy, kde je nutné vytvořit některé nové části. Zde pak na řadu přichází většinou právě surový neošetřený plech, protože je velmi jednoduše k sehnání a jeho cena je také velice příznivá.
Zkorodovaný železný materiál
Ve chvíli, kdy si takový kus doneseme domů, může být ještě v bezvadném stavu, tedy nenapaden žádnou korozí. Pokud ho ale následovně ještě opracováváme, např. vyřezáváme různé otvory, apod., dojde většinou díky kontaktu s lidským potem a vzdušnou vlhkostí k jemnému korodování. Nemluvě o tom, že materiál je samozřejmě díky tomu i mastný, což je naprosto nevhodné pro nanášení jakékoliv barvy.
Jemná koroze na plechu (tloušťky 1mm).
Nejjednodušším způsobem, jak se zbavit této jemnější koroze, je obroušení, tedy např. brusným papírem – hrubost zvolíme podle stádia rzi a účelu použití materiálu, zdali jsou žádoucí rýpance po hrubším brusném papíru, či nikoliv. Pokud však nechceme rez odstraňovat mechanicky, můžeme to zkusit i chemicky. Ve většině drogerií nebo prodejen s barvami a laky jsou k dostání tzv. odrezovače, tedy koncentráty kyseliny fosforečné, která reaguje s korozí a následně jí odstraní. Upozorňuji však, že tento přípravek materiál dále nechrání, pouze odstraní rez, která se pak může znovu objevit, pokud povrch dále nezpracujeme. Samozřejmě dbejte na svou bezpečnost, jedná se o chemickou látku a v případě nežádoucího kontaktu by mohlo dojít k poškození zdraví.
Další alternativou je pak mechanické pískování, které bych doporučil např. v případě šasi, kde je velká členitost materiálu. Za pomoci speciální pistole, která díky silnému proudu vzduchu a speciálnímu křemíkovému písku zbaví materiál vrchní vrstvy, kde se nachází koroze. Materiál je pak velice jemný a opravdu důkladně opracovaný, ideální je pak jeho brzká úprava, např. barvou. Pískováním se samozřejmě zbavíme nejen koroze, ale i veškerých nečistot.
Barvený plech
Další možností také může být, že potřebujeme stávající plechové části case barvit jiným odstínem, nebo typem nátěru, případně jinak zpracovávat. Proto je někdy potřeba odstranit existující vrstvu laku. Pro tento účel existuje také několik možností, které si zde shrneme.
1) Opalování
Nalakovaný díl je ohříván na teplotu, kdy nátěr měkne, a lze ho lehce mechanicky odstranit. Odstranění barvy není nikdy úplně dokonalé, je potřeba dalších mechanických dočištění, broušením, kartáčováním a podobně. Nelze opalovat výrobky, u kterých hrozí deformace, či např. rozletování spojů. Doma můžeme použít např. horkovzdušnou pistoli, popř. opalovací trysku a propan-butan.
2) Mechanické odstranění
Jedná se vlastně o stejný princip, jako při mechanickém čištění. Lze provádět broušení, kartáčování, frézování, pískování (které je zároveň úpravou pro další lakování). Zde je ale nutná určitá trpělivost, protože např. při broušení starší práškované plochy je to opravdu časově náročné. Doporučuji také využívat elektrických pomocníku, jako např. vibrační brusky.
Detail při broušení práškové barvy.
3) Pomocí hydroxidů
Velmi účinný způsob odlakování ocele (nelze aplikovat na hliník, ten by se rozleptával). S vyšší teplotou roste rychlost a účinnost tohoto odlakování, používají se teploty až 50-90°C a koncentrace hydroxidu sodného kolem 10-30%. Po odstranění barvy tímto způsobem je pak nutné důkladně opláchnutí a odmaštění!
4) Pomocí organických rozpouštědel
Barvy zasychající jen odpařením rozpouštědla (nitrocelulózové, lihové, chlorkaučukové, apod.) lze odstranit pouhým ponořením do patřičného rozpouštědla (ředidla, apod.). Chemicky síťované barvy (epoxidy, polyestery, MIX, polyuretany, alkydy) jsou rozpustné ve speciálních rozpouštědlech. Rychlost měknutí barvy pak závisí na typu pojiva barvy, tloušťce lakované vrstvy, teplotě rozpouštědla. Zbytky barvy je nutné odstranit mechanickou cestou a opět je důležité důkladné odmaštění.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
