Škola casemoddingu, díl 2. - řezání | Kapitola 2
Seznam kapitol
Obsahuje videotutoriál. A dnes tu máme další pokračování našeho seriálu o casemoddingu. V minulém díle jsme se naučili tmelit perforace, nebo přelakovat bočnici. Mnohdy je však potřeba něco uříznout, přiříznout, vyříznout, zkrátit apod. Proto se v dnešním díle zaměříme na nástroje vhodné pro řezání do počítačových skříní.
Druhým zástupcem a mnohdy i náhradou (pokud se jedná o řezání) předchozí úhlové brusky je tzv. přímočará pila, někdy také nazývána „kmitalka“. Její využití je možné výhradně pro účely řezání, proto se jí zde nebudeme až tolik zabývat. Její výhoda oproti flexe je především v tom, že je regulovatelná a dokáže vyřezat i složitější tvary. Jak už bylo ale zmíněno v předchozí části, tak s touto pilou je však již větší problém zachovat přímý a rovný řez. Většinou nadělá nepatrné vlnky, které se pak musejí ještě dobrušovat nebo dopilovávat. Já osobně jí používám spíše minimálně a pouze v případech, kdy není jiné možnosti.
Její nespornou výhodou je hlavně výdrž, protože zde nepoužíváme řezné kotoučky, které by ubývaly, ale řezné listy, které se maximálně otupí. I tak to trvá o dost déle, než je rychlost spotřebování řezného kotouče. Samozřejmě záleží i na materiálu. Tato pila je vhodná především pro slabší bočnice, důraz je však kladem na opravdu důkladné upevnění řezaného dílu. Již několikrát jsem se setkal s problémem, že při řezání určitého tvaru do slabého materiálu a při nedostatečném upevnění dojde k zohýbání plechu, což je opravdu výrazný problém při následném lakování, jen těžce se takové vady zbavíte. Proto opět doporučuji si práci s přímočarkou nejdříve někde vyzkoušet, pokud jste s ní nikdy nepracovali.
Co se týká řezných listů, tak na plech se prodávají přímo určené s jemnými zoubky, nastavení frekvence kmitání je už na zvážení, popř. doporučuji pročíst návod, kde tyto informace bývají povětšinou uvedeny. Přímočarou pilu je pak ještě možné použít na vyřezání tvarů z plexiskla. Zde opět použijeme jemné pilové listy a doporučuji vyvarovat se levnějšímu materiálu, tedy nekvalitnímu plexi, které by se při řezání kmitalkou hned tavilo. Osobně však ani s řezáním plexi nemám v kombinaci s touto pilou dobré zkušenosti, i v tomto případě raději používám přímou brusku. Určitou výhodou by mohla být možnost nastavení úhlu řezání, apod. I u nářadí prostě platí, že každý si musí vyzkoušet, co jemu přímo vyhovuje a s jakým nástrojem se mu bude lépe pracovat. U přímočaré pily ale doporučuji hlavně kupovat kvalitní řezné listy, je výrazně znát rozdíl, mezi kvalitními a těmi levnými, které se ohýbají a způsobují pak vlnitý řez, apod.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
