Hlavní stránka Návody Základy: stavba PC Pimp my Computer - tiché chlazení existuje, 3/3
Pimp my Computer - tiché chlazení existuje, 3/3
autor: Redakce PCT , publikováno 11.1.2007
Pimp my Computer - tiché chlazení existuje, 3/3

V dnešním díle Vám poodhalíme některé tipy a triky vedoucí ke konstrukci nebo úpravě stávajícího řešení na tichý a přitom stále velmi výkonný počítač - a přitom se vůbec nemusí jednat o vodní chlazení. Celý trik spočívá ve správně navrženém chlazení, kde se ničím neplýtvá (větráky ani jejich otáčkami) a každá část plní jen přesně určenou úlohu. No není to až tak velké tajemství, pojďte se s námi na to podívat...


Na začátku tohoto dílu se pokusím rozprášit některé mýty, tu a tam hluboce zakousnuté v obecném povědomí začínajících počítačových úpravců. Některé jsou úsměvné, jiné vedou k použití nesprávných komponent, jiné zase k hněvu, který je pak nasměrován nesprávným směrem...

Mýty o "správném" chlazení PC

Mezi uživateli koluje velké množství nepravdivých mýtů, které se týkají chlazení počítače. Zkusíme se zaměřit na ty nejčastější:

1. neplatí, že nejlepším chladičem je... sundaný kryt počítače

Nejrozšířenějším mýtem je nejspíše ten, že nejlépe chlazeným počítačem je... otevřený počítač, tedy rám bez bočního krytu. Na první pohled logická úvaha, kdy teplo (a hluk) "odchází" ze skříně všemi směry, dostává na frak v okamžiku, kdy ze správně navrženého počítače sundáte kryt. S překvapením zjistíte, že teploty mnoha čidel začínají, místo poklesu, vykazovat poměrně výrazné nárůsty. Otevřená skříň totiž nezaručuje určitou úroveň přetlaku / podtlaku, který vede k tolik žádanému toku vzduchu středem počítače. Uvědomte si, že větráky jsou "pumpy" na vzduch a jako takové vytvářejí kolem sebe nejen tok vzduchu ale také určitá tlaková / podtlaková pole. Instalovaným bočním krytem a vhodně rozmístěnými "pumpami" můžete dosáhnout lepších výsledků (nemluvě o hluku a padání prachu do otevřeného počítače). Pravdou však je, že se nad tokem vzduchu musíte chvíli pouvažovat - pouhý instalovaný kryt Vám nezaručí dobré výsledky.

Stupnice podle kvality chlazení:

  • průměrné - neoptimalizované chlazení, uzavřený kryt PC skříně,
  • lepší - neoptimalizované chlazení, otevřený kryt skříně,
  • ještě lepší - optimalizované chlazení, uzavřený kryt skříně.

2. ani to neplatí: čím více větráků skříň má, tím je lepší...

Tento mýtus plyne z se syndromu, kterému říkám "logika čínského výrobce". Pokud se někde v letáku objeví informace, která jako výhodu určité skříně prezentuje 3, 4, nebo 5 větráků, začíná okamžitě závod neznačkových výrobců o to, kolik levných větráků lze do průměrné skříně co nejlevněji instalovat. Uživatelům se tyto skříně prezentují jako nějaké "6/ 8-válcové motory"...

Vůbec při tom nevadí, že větráky nemají často smysl ani valnou logiku, že jsou malé a hlučné a že skříni ve finále škodí (protože se logicky šetří na jiných místech) - hlavně aby jeden nebo dva ventilátory byly zepředu, jeden z boku, dva vzadu a jeden nebo dva nahoře. Brrr... hrůza pomyslet na ten chaos a jekot v okamžiky, kdy začnou postupně odcházet. Davidova skříň má 1 (slovy "jeden") větrák (+ ten ve zdroji), a na jeho provozu se to nijak negativně neprojevuje - právě naopak. Velmi dobré jsou také skříně vybavené dvěma větráky... Více větráků (4-5) vyžadují jen servery (kde se na hluk nehledí a navíc se zde počítá s provozem v bezprašném prostředí) a počítače pro rekordy v přetaktování.

3. není pravda: čím více otvorů je ve skříni, tím lépe

Hodně otvorů ve skříni není pochopitelně na závadu, zkušený "ladič" však ve finále některé otvory zevnitř zalepí lepící páskou -  to tehdy, když není žádoucí, aby v určitém místě vzduch proudil do nebo ze skříně. Je to podobné syndromu "otevřeného počítače". Pokud například používáte jiný chladič než ten s axiálním ventilátorem (jiné než ty, které foukají "proti procesoru"), je například vhodné zalepit kruhový otvor na protilehlém bočním krytu počítače.

Poznámka - i v průběhu tuningu Davidova počítače jsme některé otvory ve skříni zalepili...

4. nejlepším materiálem chladiče není vždy měď

Pseudotechnický mýtus opřený na známém faktu, že tepelná vodivost mědi je vyšší než vodivost hliníku (a ostatních běžných konstrukčních materiálů). Mohlo by se pak zdát, že ostatní materiály musí v chlazení sloužit hůře a přitom to není pravda. Stačí si uvědomit, že při chlazení komponent je vedení (kondukce) tepla pouze první části tepleného toku - v další fázi jde o předání přivedeného tepla do vzduchu - tedy o proudění (konvekci). A v této úloze je poněkud lepší hliník, zejména kvůli svému povrchu a lepší tepelné vodivosti kysličníků hliníku!

Pimp my Computer - tiché chlazení existuje, 3/3

Je to jako v automobilovém průmyslu - chladiče jsou zde často sestavené z měděných trubek v hustém hliníkovém žebrování. A přesně takové chladiče (s tím že měděné trubky v PC dnes nahrazují tzv. "heatpipes") se při chlazení PC osvědčují nejlépe.

Možná se zeptáte, proč jsme pro chlazení grafické karty zvolili měděný chladič, když je k dispozici i hliníkový model?

Pimp my Computer - tiché chlazení existuje, 3/3

Celý vtip je v tom, že u každého chladiče je důležité jak vedení tepla (části která se dotýká čipu), tak i proudění. U chladičů tohoto typu je vedení tepla ze středu do žeber důležitější, než následná konvekce na rozhraní žebra-vzduch. Proto je u této konstrukce na místě použití mědi (i když by teoreticky mohlo být vhodnější použití měděného středu a dovnitř vlisovaných hliníkových žeber).

5. (papírově) větší / vyšší parametr není vždy lepší...

V průběhu ladění Davidova počítače jsme vyměnili relativně tichý značkový zdroj klasické koncepce s 8cm větrákem na výstupu, za novější, také "tichý", s velkým 12cm interním větrákem. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že nový zdroj je mnohem hlasitější než ten původní... Nezáleží tedy na papírových předpokladech, ale vždy na daném konkrétním typu konkrétního výrobce - hesla "Low Noise" na krabici nemusí ve finále znamenat vůbec nic. U neznačkových výrobců vždy proto raději očekávejte o třídu horší parametry - neznačkový 450W zdroj se často stěží vyrovná značkové 350W. Co z toho plyne?

Zatímco hodnoty taktu procesoru a grafických čipů jsou snadno měřitelné, jiné hodnoty (hlučnost, spotřebu, odstup signál/šum, proudy, jištění, výkon, výdrž na baterie) berte vždy s rezervou. Nikdy se nenechejte zlákat na hádku s někým jen na základě (svých nebo jeho) papírových parametrů.

Světlo na konci tunelu?

Dnes je výběr komponent tak velký, že není problém sestavit nebo upravit počítač tak, aby hlukem nepřekračoval úroveň velmi tichého hovoru. To je přibližně úroveň hluku, který generuje můj notebook v "síťovém režimu" - kdy má zapnutý jeden malý, avšak stále relativně tichý, větráček.

Ale zpět k upravovanému stroji: Let the pimpin’ begin!

Už letmý pohled do Davidova počítače před začátkem "pimpení" ukazuje, že dříve nebo později se budeme muset zaměřit na zlepšení chlazení procesoru. Původní chladič byl zakoupený v krabičce (v boxu) společní s procesorem Athlon 64 - odtud plyne častý název takového chladiče: boxovaný chladič - chladič "v krabičce s procesorem".

I když firma AMD nedodává se svými procesory špatné chladiče, řídí se jinými požadavky, než které na chladič klademe my. Zatímco AMD požaduje aby rozměry jejich chladičů byly maximálně kompaktní, my požadujeme, aby nový chladič lépe zapadl do plánovaného toku vzduchu v počítačové skříni. Alfou a omegou tichého a výkonného počítače je totiž správně navržený tok vzduchu.

Pimp my Computer - tiché chlazení existuje, 3/3

V další kapitole vybereme vhodnou koncepci chladiče procesoru...



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
518 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 249.4Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.