Pokud vám někdo bude říkat, že server je vlastně běžný počítač, tak nemá rozhodně pravdu. Je to jako u automobilu - závodit se dá i s "civilními" vozy, ale není to to pravé malinové. Špičkové servery bychom mohli přirovnat k WRC rallye a stavbu serveru svépomoci pak k zásadní přestavbě civilního vozu se kterým se už dá dělat opravdu hodně.

To, že se dá na koleně (nebo v redakci) postavit opravdu výkonný stroj, na který se budete moci spolehnout, ukážeme i v tomto článku - postavíme totiž server střední třídy. Základem bude výkonná jednoprocesorová serverová deska využívající 3GHz Pentia 4 (frekvence FSB 800MHz) s dvoukanálovým řadičem paměti DDR400 (ECC) s pokročilým diskovým řadičem, který bude pohánět diskové pole RAID 1 (zrcadlení disků) sestavené ze dvou disků SerialATA s 10 000ot/min, s okolím pak bude komunikovat siťová karta IntelŽ 82547GI CSA. Jako dodatečnou zálohu využijeme externí diskbox připojený přes FireWire.

Poznámka: Pokud vás nebaví teoretické rozvahy, přejděte k další části článku.

Co je důležité

U běžných počítačů jsou priority stanovené jinak než u serverů. U PC požadujeme výkon, běžný počítač není obvykle v chodu non-stop několik let, navíc spolehlivý chod PC nebývá tak kritický jako v případě serveru (stane se, že počítač občas "spadne" a nikdo se nad tím příliš nepozastavuje).

Selhání serveru, naproti tomu, obvykle ovlivní (samozřejmě negativně) mnohem více uživatelů - v případě populárního www serveru mohou výpadek zaznamenat desítky tisíc osob. Zaklínadlem serverů je tedy tato matra: spolehlivost, spolehlivost, spolehlivost...

Výkonné profesionální servery jsou často v plochém provedení "rack" - lze je ze serverových skříní
vysouvat a zasouvat jako šuplík. V praxi pak vystačíme s klasickým provedením "tower".

U serverů dále (tedy až po spolehlivosti³) vstupují do hry další pomocná kritéria, například: modularita, snadná výměna komponent (pokud možno za chodu) a redundance (zdvojení, ztrojení některých komponent). Výkon je důležitý, ale u serverů není rozhodně rozhodující.

Na druhou stranu můžeme v praxi v mnohých případech z některých věcí a vlastností slevit - pravděpodobně nebudeme stavět server pro ČNB ale pro menší firmu, případně www server. Pokud si vhodně stanovíte priority a rozpočet, můžete postavit nečekaně výkonné řešení, které vás nechá v noci v klidu spát.

PC a server - rozdíly ve způsobu práce

Možná si to hned neuvědomíte, ale zatížení a způsob práce se u serveru a osobních PC dost zásadně liší. U osobního počítače je disk v běžné situaci zatížen jen málo (většinu doby jen rotuje), při spuštění náročné aplikace (typicky hry) je zatížen procesor a paměťový subsystém. Nároky na systémové zdroje (paměť, výpočetní výkon, propustnost sběrnice, disk) má většinou právě ta aplikace, která pracuje na popředí. Pokud není náročná (jako v té chvíli můj editor), počítač je téměř ve stavu klidu - podívejte se na graf:

U serveru je situace zcela jiná - nejdůležitějším rozdílem je, že server typicky pracuje na celé řadě požadavků souběžně (obsluhuje více klientů, provádí více souběžných a konkurenčních přístupů do databáze atd.). Proto se u serveru uvádí ne výkon jako propustnost paměti a frekvence určitého procesoru, jako u běžných PC - tady rozhoduje počet uskutečněných transakcí za sekundu (to u databázových serverů) a také počet vstupně výstupních operací (IO/s), kterých server musí zvládnout co nejvíce.

základní deska Intel SE7501BR2 pro 2x Xeon - už na první pohled je mnoho věcí jinak...

Záleží také na konkrétním nasazení serveru:

• databázový server: zde jsou kladené nároky na paměť (zejména na její velikost) a výkon procesoru, disk je zatěžován středně, poměrně hodně je zatížená síťová karta. Pro náročná nasazení se používají víceprocesorové stroje. Pokud budete stavět takový server, nešetřete na paměti - měla by být s korekcí chyb ECC (viz dále) ani na serverové základní desce. Data musí být na spolehlivém úložišti (stačí mirroring / RAID 1) a pravidelně zálohovaná (externím boxem, na DVD-RAM). Mezi databázovým a aplikačním serverem doporučuji nasadit rychlý Gb Ethernet (LAN).
• aplikační server: zde záleží na typu aplikace (firewall, obsluha pracovních stanic, server pro informační systém, účetnictví...) - zde jsou nároky kladené na komponenty rozložené poměrně rovnoměrně. Pokud jsou data důležitá (rozsáhlé účetnictví) je nutné je chránit v diskovém poli (i zde stačí RAID 1) a pravidelně zálohovat (často stačí záloha na CD nebo DVD - rozhodně doporučuji DVD-RAM).
• souborový server: zde jsou kladené velké nároky na diskový subsystém a síťovou kartu (tyto komponenty musí být serverové), méně důležitý je použitý procesor a velikost paměti. Pokud uvažujete o souborovém serveru, uvažujte především o discích SCSI (málo zatěžují procesor a zvládnou obsloužit více souběžných požadavků), v extremním případě je vhodné nasazení diskových polí typu RAID 5 s disky vyměnitelnými za chodu. Kvůli velikosti dat nelze souborový server často prakticky vůbec zálohovat. Doporučuji Gigabitový Ethernet.
• www / internetový server: mezi servery nepatří webové stroje mezi příliš zatížené stroje. Jako síťová karta stačí kvalitní 100Mb LAN, disky v krajním případě nemusí být serverové, měly by být však zrcadlené (RAID 1). Mimo 200-500 serverů v republice, stačí jednoprocesorové stroje. Pokud je webová aplikace náročná na výpočetní výkon (velký internetový obchod, velký publikační systém), je důležitý i výkon procesoru a propustnost paměti. I zde platí pravidlo o zálohování - zejména provozujete-li diskusní fórum, shop, publikační systém nebo weby jiných firem.

V našem případě se zaměříme na webový server - připravíme ho tak, aby mohl být snadno instalován v libovolném server housingu* (Casablanca, Contactel, GTS...). Pokud mi pošlete informace na mail kwolek@pctuning.cz název housingové firmy a www stránek, zveřejním zde seznam housingových služeb v ČR. Vzorový server by však mohl posloužit i jako databázový (po rozšířeni paměti), případě i jako relativně výkonný aplikační server.

*Housing je místo kde si můžete umístit vlastní server, většinou do uzamykatelného boxu umístěného v klimatizované serverovně, a housingová společnost vám zaručí jeho připojení do Internetu.

V další částí se podíváme na to, co si musíme u serverů pohlídat.

Obecnou myšlenkou která by vás měla provázet při stavbě serveru je fakt, že server bude běžet prakticky neustále a z větší části bez dozoru. Musí být sestaven z komponent, které snesou non-stop zátěž. Pokud chcete mít klidný spánek, zapomeňte na levné větráčky, chladiče, zdroje nebo základní desky - většina z těchto komponent se rozloučí se svým životem do půl až jednoho roku po spuštění serveru. Lépe od začátku připlatit, než kupovat stejné komponenty dvakrát (podruhé při jejich výměně).

Podívejme se na jednotlivé díly blíže:

Zdroj

Kvalitní zdroj je základním předpokladem stabilního provozu serveru. Tato komponenta je tak důležitá, že pro náročná nasazení se vyrábějí redundantní (zdvojené zdroje) - když vypadne jeden, zaskočí jeho funkci druhý zdroj. Vadný kousek lze přitom za chodu serveru vyměnit. Pro nás bude důležité, že kvalitní zdroje (jako Antec, IceRook, Enermax, Fortron, Pure Power, Cheftec, ThermalTake, HuntKey, Nexus atd.) jsou již vybavené pojistkami chránícími interní část před přepětím v případě poškození zdroje. Je také běžné, že méně známí výrobci přeštítkují své levné a měně výkonné typy na "vyšší výkon".

levný zdroj "350W"

IceRook ICR350-GTR 350W, PFC

Je jasné, že pouhým štítkem se při stavbě serveru nemůžete řídit. Pokud výrobce neznáte, bude dobrým vodítkem cena (ta u kvalitních zdrojů většinou překročí 1500Kč) a také... hmotnost zdroje. Zjednodušeně totiž platí, že kvalitní zdroje jsou zároveň také velmi těžké.

Jistotou je vsadit na renomovanou značku (viz. výše).

Co se týče výkonu zdroje, ne vždy platí, že budete nutně potřebovat typ o výkonu 400W a vyšší. Ten pouze v případě víceprocesorových serverů z vysokootáčkovými disky (10k, 15k) SCSI. My jsme sice dále použili 400W zdroj, často však stačí kvalitní 350, 360W.

Poznámka: v kapitole o serverových deskách je pojednáno o speciálních zdrojích / konektorech jako np. EPS12V atd...

Skříň

Skříň není pro server zcela rozhodující. Měla by však být prostorná (pozor, Big-towery se už prakticky nepoužívají - s nimi v housingových centrech budete mít spíše problémy), robustní s dobrými možnostmi větrání. Na vzhledu pochopitelně příliš nezáleží :-)

"Poloprofesionální" skříň od firmy Intel: Entry Server Chassis SC5250-E

Dva 12cm větráky SC5250-E dokážou v této skříni udělat docela průvan.
 Takový tok vzduchu je však vhodný POUZE pro klimatizované místnosti - v opačném případě
budete server za tři měsíce čistit vidlemi.

I když se zdá, že není nad serverovou skříň, pravdou je, že v dnešních hostingových centrech, zejména tam kde jsou uzamykatelné skříňky, je často vhodnější zvolit poněkud menší skříň, kolem které proudí vzduch lépe.

Chlazení

Chlazení serveru je zcela zásadní a hluk je v tomto ohledu nepodstatný. Pamatuji si na případ, kdy rackový dvouprocesorový server IBM který byl tak hlučný, že kolega ho zavřel do úklidové komory a konfiguraci a instalaci prováděl dálkovým přístupem. Server si prostě může zařvat a z housingu vás nevyhodí.

Větráčky

Zde nesmíte udělat tu chybu a použít levné větráčky s kluznými ložisky! Má zkušenost ukazuje, že většina takových větráčku není vůbec přizpůsobena k non-stop provozu (souvisí to pravděpodobně s olejem vzlínajícím v kluzných pouzdrech). Většina větráků které jsou předmontované do levných skříní do jednoho roku nepřetržitého provozu definitivně skončí zadřená, přičemž v poslední třetině svého života budou generovat jen hluk a vysoké vibrace. Tady opravdu pomohou především značkové větráky (Sunon, Arctic Coling, IceRook, ThermalTake, Nexus, Spire (Ball Bearing), Foxconn... ), případně typy s kuličkovými ložisky, tedy označené Ball Bearing nebo ještě lépe 2Ball Bearing (Sleeve Bearing je kluzné ložisko).

Tok vzduchu

Jako optimální se jeví tento tok vzduchu ve skříní:

Tato konfigurace dbá na chlazení disků (které v tomto případě namontujeme naproti spodnímu větráku) a na chlazení pamětí a procesoru.

směr toku vzduchu musí být "dovnitř"

Chlazení disků je u serveru poměrně důležité - pokud by se přehřívaly (to platí zejména o vysokootáčkových discích SCSI a SerialATA) mohla by se snížit jejich spolehlivost.

Pokud chcete mít disky výměnné, umístěte je do chlazeného, pokud možno hliníkového, výměnného rámečku. V opačném případě stačí před disky umístit větráček (viz. obrázek), pokud disk není intenzivně zatěžován, stačí, když kolem něho je dostatek prostoru - nikdy nemontujte dva disky přímo nad sebou.

Prostředí a údržba

Pamatujte na to, ve kterém prostředí bude server pracovat. Pokud v bezprašném a klimatizovaném (housing), máte vyhráno, v opačném případě jej umístěte tak, aby nenasával prach z podlahy a taky ho nedávejte do těsného uzavřeného prostoru - jinak jej "uvaříte".

Vitální části serveru jsou pochopitelně disky (u File serveru je to součást rozhodující):

Disky

Dříve se jako serverové disky používaly pouze typy SCSI. Bylo to kvůli tomu, že disky využívající toto rozhraní jsou vybavené "chytřejšími" procesory, které dokážou lépe optimalizovat zápis a čtení dat a ve výsledku dokážou zpracovat více souběžných požadavků současně (i když i to se pomalu s nástupem SerialATA II a Native Command Queing mění).

Běžné disky IDE (ATA, UltraATA) taky mohou posloužit, ne však tam, kde je disková zátěž enormní. Disky ATA by měly být vzdy v diskovém poli (zrcadlené).

MTBF

Medium Time Between Failure - MTBF je matematicko-statistický ukazatel "spolehlivosti" dané komponenty. Charakterizuje průměrnou statistickou dobu mezi poruchami daného zařízení v předem daných podmínkách (teplota, Duty-cycle - typ zátěže). Neznamená to, že se daný produkt porouchá až po překročení této doby, je to základní statistický údaj, který se počítá statistickou interpolací výsledků urychleného testu - více o této záležitosti se dozvíte v tomto dokumentu.

Dříve se jako průměrná hodnota MTBF disků uváděl limit, 500 000h, dnes bychom měli být náročnější a trvat na vyšších hodnotách. Typické serverové disky překračují v ukazateli MTBF hodnotu 1 000 000h.

SerialATA WD Raptor (74 i 36GB) má MTBF 1.2 mil. hodin jako správný serverový disk...

Všimněte si závislosti mezi okolní teplotou, zátěží disku (Duty Cycle) a MTBF:

Při okolní teplotě 62C je skutečná hodnota MTBF pouze 20%! Vzpomeňte na kapitolu o chlazení diskového prostoru!

Základní desky

Podobně jako disky, tak zde máme serverové základní desky. Jsou zde dokonce firmy, které se na takové desky dokonce specializují (Tyan, SuperMicro...), serverové desky ale vyrábějí i populárnější výrobci komponent: Intel, MSI, ASUS...

pro náš server jsme zvolili relativně levnou "entry" serverovou desku ASUS PSCH-L
(kliknutím zobrazíte větší obrázek)

Serverové desky jsou obvykle vyrobené z kvalitnějších komponent - pro "mission critical" servery jsou prakticky nezbytné, v opačném případě můžeme použít kvalitní desktopovou desku renomovaného výrobce (ASUS, Gigabyte, Intel, Epox, Tyan, SuperMicro...). Přestože spousta serverů s úspěchem běží na "komerčních" deskách, přesto bych zde nedoporučoval vyloženě levné typy. Ty mohou vyhovovat, ale pravděpodobnost že po dlouhé době provozu začnou degradovat np. elektrolytické kondenzátory je poměrně velká.

Poznámka: Jsou vlastnosti a sloty, které když budete potřebovat, budete nuceni sáhnout po serverové desce. Jinde totiž například nenajdete 64-bit sloty PCI-X, integrovaný řadič SCSI nebo víceprocesorovou konfiguraci.

Nejlepší volbou jsou asi "vstupní / entry" serverové desky od firem ASUS, MSI, Intel... Bývají osazené klasickými napájecími konektory (ATX 12V) a počítá se s nimi do levných serverů. Důležité je, že jsou často vybavené integrovanými řadiči SCSI, případně výkonnými řadiči SerialATA, často zde naleznete kvalitní a výkonnou integrovanou síťovou kartu, některé jsou vybavené integrovanou grafikou, případně 64 bitovými PCI-X sloty.

Výhodou serverových desek je jejich management - programy, případně HW podporující monitorování a reporting stavu. V případě ASUSU jsme se seznámili s utilitou ASWM 2.0:

ASWM 2 umožňuje:

• dálkové "web based" ovládání serveru,
• rychlou diagnózu systému, monitorování hodnot,
• informace o stavu systému (osazení slotů apod...),
• varování při abnormálních situacích.

Doporučené typy

Zde je několik vhodných typů (ty které využívají klasický zdroj ATX 12V jsem označil tučně):

• ASUS 2x Intel Xeon: PC-DL Deluxe, PCH-DL, PCH-DR
• ASUS Intel Pentium4: PSCH-L (s řadičem SATA), PSCH-SR,
• MSI 2x Xeon: E2710 Master-F (u MSI jsou serverové desky označené Master),
• MSI Intel Pentium4: 875P Master-FA (FS, FA),
• MSI AMD single Opteron: K8T Master1,
• MSI AMD dual Opteron: K8D Master, K8T Master2,
• Intel Intel Pentium4: S875WP1-E Winter Park (s řadičem SATA),

Pro vzorový server jsme zvolili desku ASUS PSCH-L určenou pro Pentia 4, vybavenou kvalitním čtyřportovým řadičem SerialATA.

Poznámka k napájení - zdroje EPS12V

U serverových desek se často můžete setkat s 24-pinovým napájecím konektorem "eATX" (podle normy EPS12V - dokumentace je zde). 24 pinový konektor je zapojený identicky jako klasický 20-pin ATX konektor, vedení navíc prakticky posiluje a "jistí" původní vedení (jedná se především o posílení větve 12V).

Pokud vaše deska vyžaduje 24-pin napájení můžete:

• 1. koupit speciální (a obvykle velmi drahý) zdroj,
• 2. risknout to a zapojit pouze 20-pin ATX (přičemž větev 12V bude jen jedna, když však posílíte 12V dodatečně jinde na desce, např. vedením ATX 12V, můžete být klidnější),
• 3. koupíte speciální redukci 20 na 24-pin ATX :

U serverových desek pro procesory Intel Xeon se občas můžete setkat se zvláštním 8-pinovým 12V konektorem. I tento "problém" lze vyřešit speciálním serverovým zdrojem podle specifikace EPS12V, nebo zvláštním konvertorem:

Na některých fórech doporučují do 8-pin konektoru zapojit přímo klasický "čtvereček" ATX 12V, který bývá na zdrojích pro Pentia 4. Občas totéž doporučují (u některých typů) také samotní výrobci serverových desek:

Zde je pro ilustraci výňatek z manuálu k desce Intel S875WP1-E Winter Park:

Use only ATX12V or EPS12V compliant power supplies with the IntelŽ Server Board S845WD1-E. ATX12V and EPS12V power supplies have an additional power lead that provides required supplemental power for the IntelŽ Pentium 4 Processor. Always connect the 20-pin (or 24-pin) and 4-pin (or 8-pin) leads of ATX12V (or EPS12V) power supplies to the corresponding connectors on the S845WD1-E server board...

Paměti jsou důležitou součásti spolehlivosti (a výkonu) serveru. Dnes se již běžně používají paměti typu DDR - o těchto pamětech si budeme povídat dále. Pro servery a pracovní stanice jsou ve hře ještě typy vybavené ECC a tzv. Registered paměti.

Registered paměti

Část "pravověrných" serverových desek vyžaduje poměrně drahé tzv. Registered (Buffered) paměti. Tyto paměti jsou vybavené dodatečnými I/O buffery (jinak řečeno registry) mezi sběrnicí a paměťovými čipy - ty zvyšují spolehlivost komunikace s pamětí (ale trochu tuto komunikaci zároveň zpomalují). Důležité je vědět, že tyto paměti nejsou obecně zaměnitelné s klasickými moduly DDR. Buffery jsou totiž vložené přímo do cesty signálu, nelze je vypnout ani obejít. Pokud deska vyžaduje Registered paměti, musíte koupit odpovídající moduly.

Poznámka 1: klasické moduly (tedy ne registered) bývají občas nazývané i "un-buffered".

Poznámka 2: moduly Registered DDR stojí asi dvojnásobek ceny klasických pamětí DDR...

ECC

ECC značí "Error-Correcting Code memory" nebo "Error Correction Checking" - tato paměť je vybavena dodatečným čipem, který dovoluje zjistit a korigovat malé jednobitové chyby v paměťovém modulu. Laicky by bylo možné říci, že moduly ECC jsou schopné za chodu zjistit zda-li čtená data jsou "přesná". Dodatečný čip na paměťovém modulu (devátý, nebo 18tý) ukládá kontrolní tzv. paritní data.

modul DDR 333 CL 2.5, Registered ECC

Důležité je vědět, že část desek, které podporují ECC paměti, nemusí vyžadovat bufferované tzv. Registered paměti. Funkci ECC lze navíc často v nastavení BIOSu vypnout...

Poznámka 1: i moduly ECC jsou dražší, než běžné ne-ECC typy.

Poznámka 2: Více o principu ECC se dozvíte zde.

Běžná kombinace - Registered ECC

Dnešní DDR moduly využívají navíc běžně principu ECC. Proto prakticky všechny Registered moduly jsou zároveň i vč. ECC - i když to technicky není nutné, jedná se jen o požadavek "serveristů".

Pozor při nákupu pamětí!

Pokud vaše deska podporuje pouze Registered moduly (platí pro AMD Opterony, Intel Xeony - výjimkou jsou desky na bázi čipsetu i875P a E7210), musíte koupit právě tyto moduly. Pokud deska buffered / registered moduly nevyžaduje (v dokumentaci je uvedeno unbuffered / unregistered memory), pak je pravděpodobné, že podporuje alespoň ECC (pokud je to serverová deska, je to téměř jisté). Pak musíte koupit klasické moduly (když nehodláte připlácet za ECC), nebo un-buffered moduly s ECC (pokud chcete mít co nejvyšší spolehlivost) - nekupujte však Registered ECC (jak jsem řekl, narozdíl od ECC nelze registry "vypnout")!

Obecně platí, že lepší je používat paměti ECC - i když počet případů (četnost), kdy se ECC opravdu uplatní, je poměrně malý. Uvádí se, že tzv. "memory soft-error" (náhodná ztráta bitu) u kvalitních čipů nastane asi jednou za deset let, nebo později. Pro jeden 512MB modul (16 čipů) bychom mohli dospět k číslu cca 1 soft-error / 8 měsíců. Je otázkou, zda-li je pro vás nebezpečí nečekané změny jednoho bitu (ze stovek miliard, když se může jednat o posunutí barevného odstínu jednoho pixelu v obrázku) tak důležité, že koupíte paměti ECC.

Na druhou stranu vám může ECC doslova zachránit zadek, když vás upozorní na vážnější problém (hard-error) s paměťovým modulem (chyby ECC lze logovat).

V další části se podíváme na stavbu serveru v praxi.

Zvolili jsme skříň "midle tower", která odpovídá požadavkům na chlazení. Jako základ jsme zvolili "entry-level" serverovou desku ASUS PSCH-L, tu jsme osadili Pentiem 4 3GHz, 800MHz FSB, paměť jsme osadili moduly 2x 512MB DDR400 (maximálně lze osadit 4x 1GB moduly DDR333 / DDR400) s ECC (paměti budou pracovat v režimu Dual Chanel).

Poznámka: velmi podobným řešením je deska Intel S875WP1-E Winter Park s řadičem SATA - nemá však 64-bitové sloty PCI. Příjemné je, že cena těchto desek výrazně nepřekračuje limit 6000Kč.

Základní deska ASUS PSCH-L

Poznámka: kompletní popis této desky (anglicky) je zde, v této kapitole zmíníme jen zásadní věci:

čipová sada E7210 je upraveným Canterwoodem (podpora FSB 800, HT a dual DDR 400 včetně ECC)

IntelŽ 82547GI Gigabit Ethernet LAN využívá rychlé napojení na čipset pomocí sběrnice CSA

2 x 64bit/66MHz/3V PCI slot + 3 x 32-bit/33MHz/5V PCI slot + integrovaná grafika ATI RageXL s 8MB SDRAM...

4 portový řadič Serial ATA Promise PDC20319 (32bit/66MHz PCI) podporuje RAID Level 0, 1, 0+1

Disky

Diskový subsystém je osazený disky WD Raptor WD360 (stačí 36GB typy), které jsou napojené na integrovaný řadič Serial ATA Promise PDC20319. Provozovány budou jako zrcadlené v poli RAID1.

jak jsem už zmínil, Raptory rotují 10.000ot/min a mají 1 200 000 hodin MTBF...

Zdroj

Sáhli jsme po osvědčeném zdroji FSP Fortron 400W (FSP400-60PFN) - údaje zdroje jsou zde (úplná specifikace je zde). Je vybaven obvodem Output Voltage Protection OVP, výstupní obvody jsou chráněné proti zkratu a MTBF je 100 000 hod.

špičkovým dovoleným proudem větve 12V je 18A...

V další části článku se podíváme na vlastní "konstrukci".

Skříň byla zvolena tak, aby odpovídala nevelkým rozměrům běžného uzamykatelného hostingového boxu Casablanca Int.

Původní zdroj jsme nahradili kvalitnějším (P.S. - nechcete někdo zdroj Premier ;-)

Líbila se nám čistá, avšak poměrně robustní konstrukce a velká větrací mřížka v přední části skříně:

Montáž se moc neliší od klasického PC. Nejdřív jsme instalovali značkové větráky, pak zdroj:

Poté jsme instalovali základní desku:

Důležitá je i pečlivě provedená kabeláž - naštěstí disky jsou SerialATA a tak je celá konstrukce čistá a velmi ehm... "vzdušná":

k chlazení procesoru jsme využili spolehlivý firemní chladič Intelu (Sanyo-Denki)

mezi disky je pochopitelně mezera, každý je napojen na samotný napájecí vývod...

Výsledek nevypadá impozantně, ale impozantní je - alespoň pro nás ;-)

BIOS ve třech obrazech

1GB paměti DDR400 běží v režimu Dual-channel, v budoucnu doplníme další GB

konfigurace umožňuje nastavit latence PCI pro každý PCI slot zvlášť...

po zapnutí napájení se server musí okamžitě rozběhnout - nezapomeňte na toto nastavení...

Závěr

Testy a nastavení BIOSu probereme v jiném článku - ale už teď je jisté, že tento server si může dát v této konfiguraci mnoho low-endových konkurentů "ke snídani" (jistě porazí i většinu single procesorových sestav s Xeony).

Poznámka: Server ještě bude doplněný nezávislým externím samostatně napájeným diskovým zálohovacím boxem.

Základní deska ASUS PSCH-L nás opravdu mile překvapila, má vše, co jsme potřebovali: lze na ni osadit relativně levné Pentium 4, využívá výhod dvojkanálového řadiče paměti s možností provozu modulů ECC, integrovaná Gb Lan využívá sběrnice CSA, hodil se nám také výkonný řadič SerialATA PDC20319, uvítali jsme i integrovanou grafiku s vlastní 8MB paměti...

Základní deska získává ocenění PCtuning Silver Award:

ASUS PSCH-L: výborný poměr cena / výkon, vysoké užitné vlastnosti

A co říci závěrem: Nemusíte být specialisté do morku kosti, abyste postavili spolehlivý server. Stačí jen promyšlený přistup, kvalitní (alespoň poloprofesionální) komponenty, pečlivá montáž a... máte řešení za které byste u specialistů zaplatili téměř dvojnásobek. Na druhou stranu, nasazení běžného počítače do role serveru není zcela nejlepším řešením - počítám s tím, že pravděpodobnost selhání a následného servisního zásahu je asi dvojnásobná...

Základní desku ASUS PSCH-L dodala LEVI International, děkujeme.

Další články v kategorii

• Návod: Stavba počítače je snadná i pro začátečníky
• PCT speciál – jak jsem stavěl domácí server, závěrečný díl
• PCT speciál – jak jsem stavěl domácí server 2. díl
• PCT speciál – jak jsem stavěl domácí server 1. díl
• Upgrade pro starý počítač - věčné to dilema