Hlavní stránka Návody Úpravy: modding Škola casemoddingu, díl 2. - řezání
Škola casemoddingu, díl 2. - řezání
autor: Jan Štěpánek , publikováno 27.2.2008
Seznam kapitol
1. Řezání v casemoddingu - Flexa
2. Přímočará pila
3. Přímá bruska
Škola casemoddingu, díl 2. - řezání

Obsahuje videotutoriál. A dnes tu máme další pokračování našeho seriálu o casemoddingu. V minulém díle jsme se naučili tmelit perforace, nebo přelakovat bočnici. Mnohdy je však potřeba něco uříznout, přiříznout, vyříznout, zkrátit apod. Proto se v dnešním díle zaměříme na nástroje vhodné pro řezání do počítačových skříní.


Úvodem bych chtěl zdůraznit, že se v tomto článku nebudeme bavit o tzv. ručních nástrojích (jako jsou různé pilky - ať už standardní pila na železo, lupenková pilka, apod.). Předpokládám, že s takovými nástroji zřejmě většina z nastávajících "casemodderu" pracovat už umí - pokud ne, tak to napište do diskuze pod článkem, na ruční pomocníky pro casemodding se můžeme podívat v některém dalším dílu. Dnešní článek bude zaměřen výhradně na tři elektrické pomocníky, které budeme pro úpravy skříní používat nejčastěji.

Flexa (úhlová bruska)

Škola casemoddingu, díl 2. - řezání

Prvním zástupcem z výše jmenovaných je tzv. "flexa" neboli úhlová bruska, někdy také nazývána "rozbruška". Jedná se o poměrně výkonné zařízení - na trhu jsou brusky s výkonem od 500W, já používám výrobek značky Narex o výkonu 1500W a max. dovoleném průměru kotouče 150mm. Pro modding bez pochyby stačí levnější a menší řešení v podobě brusek z hobby marketů, které mají většinou právě výkon kolem 500-600W a jsou určeny pro kotouče o průměru 115 až 125mm. Je na zvážení každého z vás, kolik chce to brusky investovat a kde všude jí bude v budoucnu využívat.

P.S. Ještě zde uvedu nějaké informace o mojí brusce - váží necelé 3kg a má 10.000 ot./min. Pro pouhé řezání oken do bočnice je to asi opravdu zbytečný dravec, ale samozřejmě jí nevyužívám pouze k tomuto účelu...

Škola casemoddingu, díl 2. - řezání

Abychom ale přešli k využití. Mnoho z vás vyžaduje pouze okno základního tvaru, tedy např. obdélník, čtverec, nebo nějaký další „n-úhelník“ - ve všech případech se jedná o delší rovné řezy. Samozřejmě nemusíme k takovýmto řezům využívat výhradně flexu, ale díky velikosti kotouče a jeho velké rychlosti snadno prořízne jakýkoliv materiál (ať už se jedná o slabý 0,8mm plech nebo 2mm hliník). A díky velikosti kotouče se velice snadno udrží právě přesný rovný řez. Samozřejmě zaoblené rohy nebo složitější tvary už jsou problém a flexu tak povětšinou použijeme v kombinaci s dalšími nástroji – především s přímou bruskou (o té bude pojednáno dále).

Mohlo by se zdát, že úhlová bruska nemá v casemoddingu valné využití, pokud jí lze nahradit levnějšími nástroji, které zastanou i jinou činnost, ale např. při zpracování plexiskla (o něm budeme určitě mluvit v některém z dalších článků) je "flexa" nenahraditelným pomocníkem.

Škola casemoddingu, díl 2. - řezání

Kvalita řezu ale nezáleží pouze na brusce jako takové, ale spíše na použitém řezném kotouči. Pokud do slabého plechu chceme vyřezat okno, určitě nesmíme použít 3mm silný řezný kotouč. Ten bude řezaný materiál výrazně zahřívat a dojde pak ke zkroucení bočnice, což určitě nechceme. Navíc řezání bude zdlouhavé a prořežeme zbytečně moc materiálu. Proto doporučuji použití velmi slabých kotoučů (1,2 až 1,6mm; někde jsou k dostání i 1mm). S nimi je řezání velice příjemné a rychlé.

Postup

Flexa najde využití především v okamžiku, kdy máme vyřezat okno do silnějšího materiálu, např. zmiňovaný 2mm hliník. Zde by bylo zbytečné používat např. přímou brusku, protože malé kotoučky by rychle mizely a efektivnost takového řezu je opravdu malá. Dalším řešením je pak přímočará pila, ale zde je nutnost výrazného dobroušení, pokud chceme naprosto rovné řezy. Proto je úhlová bruska nejlepším řešením. Ukázku takto řezané bočnice vidíte na fotkách:

Škola casemoddingu, díl 2. - řezání

Škola casemoddingu, díl 2. - řezání

Jelikož nechceme porušit lak, resp. v tomto případě eloxovaný povrch, polepíme si bočnici lakýrnickou páskou (ať už papírovou nebo krepovou). Jak už jsme si říkali minulé – důležité je kvalitní přilepení po celé ploše. Na pásku si pak nakreslíme čáry, podle kterých budeme řezat. V tomto případě se jedná o obdélník o rozměru 36x28cm se zakulacenými rohy. Ty samozřejmě nemůžeme dělat flexou. Je tedy na zvážení, zdali růžky nařežeme nejdříve (ideálně přímou bruskou, viz. dále) nebo později, až budou hotové rovné úseky.

Osobně raději volím druhou možnost, protože kdybychom se náhodou někde „sekli“, bude později dořezání rohů jednodušší. No a už nám nic nebrání práci. Důležité je použití ochranných pomůcek, hlavně brýlí, protože žhavé špony lítají od kotouče dost výrazně i přes horní kryt. Pokud s flexou řežete poprvé, doporučuji nejdříve pokus na jiném plechu, aby jste nemuseli shánět novou bočnici. Přeci jen, tahle bruska má poměrně sílu a udržet jí přesně rovně nemusí být vždy tak jednoduché!

Škola casemoddingu, díl 2. - řezání

Nakonec ještě musím zmínit, že na úhlovou brusku samozřejmě můžete použít i další kotouče – např. brusné a leštící, které jsou velkým pomocníkem při jiných činnostech, ale i např. při práci s plexisklem, apod.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
479 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 233.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.