Jelikož jsme se podobnou záležitostí zabývali dříve připomenu vám podstatnou část prvního článku o větrných tunelech v PC, nové řešení je popsáno v další kapitole.

Předem chci případné remcaly a věčné kritiky upozornit na to, že si nedělám nárok na to, že mé řešení je nejlepší nebo nejjednodušší - berte ho však jako výzvu - pokud něco umíte lépe a jednodušeji, klidně se tím podělte s námi :-)

Pokud se podíváte na některé overclockerské skříně s mnoha větráky (ty bývají nahoře, dole a občas i na bocích skříně), můžete snadno podlehnout dojmu, že takovéto chlazení nemá žádnou chybičku. Tedy až na hluk, který - jak se při této příležitosti tvrdí - je oprávněnou obětí efektivního chlazení. V diskuzích se mluví o tom, kolik že to větráků je "intake" (vhánějících vzduch dovnitř) a kolik že "out-takových" (odčerpávající vzduch ven). Druhá část lidí se zase vydává jiným směrem - zaměřuje se na problematiku chladiče procesoru. Zde pak není konce diskuzím o otáčkách větráků, materiálu a účinnosti radiátorů.

Modelový případ

Dejme tomu, že i vy se jednoho dne pustíte do úprav chlazení. Nejdříve si patrně pořídíte kvalitní chladič procesoru. Vše si pečlivě proměříte - bravo, jste o 10^oC níže než jste byli u starého typu - to už stojí za to uvažovat o možnosti snížení otáček větráku. Ještě dát kryt... A safra, co to? Teplota roste, rozdíl oproti starému systému se snížil na mizerné 3^oC. Asi nezbude než přidat další větrák (-ky) případně nechat skříň odkrytou - tak tento "kolovrátek" se opakuje denně v různých podobách snad tisíckrát...

Působení klasického větráku v uzavřené skříni bych nazval částečným tepelným "zkratem" - část horkého vzduchu (a tím i tepla) je větrákem chladiče nasávána zpět a cirkuluje falešným oběhem. Situaci zhoršují překážky a těsné prostory, od kterých se vzduch odráží. Pokud je skříň zavřená, vytvoří se u procesoru obvykle skutečný "horký kotel".

Jádro problému

Chladič procesoru typicky nasává vzduch o teplotě, která je ve skříni. Ta je však často o 10 -12^oC vyšší než teplota okolí. Jelikož teplo musí být stejně odčerpáno, stoupá ve finále teplota jak ve skříni, tak i na procesoru - tato situace může vést až k občasným pádům systémů v parném létě, kdy jde referenční teplota okolí o nějaký ten stupeň nahoru.

Naštěstí abyste tento problém vyřešili, nemusíte dělat ve skříni notný průvan ani je nechávat odkrytou.

Původní řešení - viz článek:

Větrné tunely - to nejlepší pro chlazení

Pokud nechcete příliš klikat, shrnu toto řešení do dvou odstavců: Základem tohoto přístupu je dodávat procesoru vzduch o teplotě v okolí a co nejvíce zabránit "recyklaci" tepla. Za tímto účelem jsme vyrobili "wind tunnels".

Původní Windtunely nejsou nic jiného, než dodatečné (zde pružné, zvuko- a termo- izolační) roury vedené mezi boční stěnou skříně a chladičem procesoru. Ke chladiči procesorů je tak přiveden relativně chladný okolní vzduch. Vyšší tepelný spád (rozdíl mezi teplotou vzduchu a procesoru) způsobuje to, že vzduch který opouští chladič procesoru není navíc tak horký jak dříve - hravě ho zvládne odčerpat i větrák zdroje.

V původním článku je i postup výroby přímého Windtunelu z... PET láhve (viz, zde) - nové, alternativní řešení je prezentováno v následující kapitole.

Poznámka: Následující řešení není vhodné pro každou skříň - může však sloužit jako inspirace k obdobným úpravám.

K původnímu nápadu "tahat" vzduch zvenčí přibyl nápad použít velký 12cm větrák s extrémně nízkými otáčkami. Jako základnu pro experimenty jsem použil nedávno testovaný levný hliníkový case (více zde: Skříň Fortrex AL-750: hodně muziky za málo peněz).

Skříň je vybavena 12cm větrákem který je namontován na malém plastovém vzduchovodu.

Bohužel - větrák je velmi hlučný, navíc je skloněn nad deskou tak, že občas musí kolidovat s některými typy vyšších chladičů (pochopitelně záleží i na místě kde se na základní desce nachází socket procesoru).

Původní koncepci "odsávání vzduchu" jsem otočil a využil ve svůj prospěch, podívejte se jak:

Výchozí stav

Jako referenční chladič jsem použil Arctic Cooling Copper Silent 2 který je znám svým téměř neslyšným provozem. Nejedná se však o nejvýkonnější chladič - jeho silnou stránkou je výborné chlazení při téměř neslyšném provozu a tam směřujeme i my.

Snížil jsem otáčky původního 12cm větráku (na cca 1600/min) a otočil jej tak, že přes krátký vzduchovod fouká přímo na... pasiv / radiátor chladiče který je umístěn na procesoru. Po několika experimentech jsem zvolil chladič Spire / Speeze Falcon Rock II, hliníkový typ s měděným jádrem.

Zde je úprava větráku a tvar nového vzduchovodu:

Vzduchovod je slepený z 1mm silného plastu a k tělu větráku je připevněný oboustrannou lepící páskou.

Jako základní desku jsem (po několika zkouškách jiných typů) zvolil Soltek SL-75FRN2-RL která je vybavena čipsetem nForce2 Ultra 400 (recenze této desky se na PCtuningu objeví záhy) s dvoukanálovým řadičem paměti a řadičem RAID + SerialATA. Pro nás bylo důležité, že je deska vybavena tepelným ochranným obvodem Anti Burn System II a tak nehrozilo zničení procesoru.

Celou úpravu lze shrnout do těchto záběrů (vypadá to jednoduše ale zkoušel jsem několik základních desek a různé varianty chladičů i vzduchovodu):

Pasiv má výhodné umístění i správnou orientaci. Vzduch prochází žebrováním souběžně s osou větráku - vyústění toku je plánováno na protilehlé části pasivu (zřejmější to bude z dalších fotografii).

Spodní lem z pěnové hmoty (použil jsem karimatku :) kolem chladiče je nutný - bez něho se teplota CPU zvedne o 4^oC.

Následující fotomontáž vysvětluje princip blíže:

Zadní otvor ve spodní těsnící pěnovce přivádí část proudu vzduchu k výkonovým tranzistorům umístěným za socketem. Ty jsou v tomto případě chlazené důsledněji než u klasického chlazení. Část vzduchu je také vedená na pasiv northbridge.

Závěr

Nejdříve se podívejme na kontrolní měření přetaktovaného procesoru Athlon 2500+ (11x166) na takt odpovídající modelu 3200+ (11x200MHz). Napětí bylo navíc zvednuto na 1.725V. Tato kombinace reprezentuje na chlazení nejvíce náročný procesor na platformě Socket A.

Měření probíhalo při uzavřené skříni.

Arctic Cooling "Copper Silent 2"

Přes vysoké teploty (musíte si uvědomit, že kalibrace čidel na různých deskách, stejně jako body měřění teploty, jsou rozdílné - není tedy 70^oC jako 70^oC) byl systém stabilní - i když musím uznat, že se pohyboval na hraně stability (tou je hodnota na "CPU diode" 75^oC).

Příjemným překvapením byla téměř nulová úroveň hluku (používáme upravený zdroj a grafika byla vybavena jenom pasivem),

Windtunnel 2

Windtunnel přinesl snížení teploty o 2-3^oC. I tento systém je téměř nehlučný, přesto o bych řekl, že Copper Silent 2 je o zlomeček tišší. Oba systémy vytvářejí zvuk na takové úrovni, že je "přehlučí" jen hlasitější harddisk!

Příjemné je že se potvrdil předpoklad o poklesu teploty ve skříni.

Článek má být motivací a zamýšlením nad tím, jak lze komplexněji řešit chlazení ve skříni. Potvrdil účinnost tohoto způsobu chlazení. Zároveň ukázal i na nové problémy - například na nutnost utěsnění vnitřního vzduchovodu a poukázal na to, jak moc současné top-procesory topí. U jakéhokoliv řešení po vypnutí větráku začala teplota prudce stoupat - na pasivu se nedala záhy udržet ruka (systém ABS II počítač vždy naštěstí vypnul).

Alternativní metodou by mohl být pružný vzduchovod - husí krk. Zde bych se přikláněl k tomu, aby byl co nejkratší a velkého průměru - nejméně 8cm.

Za zapůjčení komponent děkujeme firmám:

• Abacus (Spire Whisper Rock II),
• Bostar (Copper Silent 2)
• a především ProCa (základní deska Soltek, Al skříň Fortrex AL-750).

Další články v kategorii

• Odhlučnění od A do Z
• Bleskovka: ozvěny CeBITu 2008 - chladiče
• Moderní vodní chlazení a co byste o něm měli vědět
• Zalman ZM80D-HP, pasivní chladič pro grafické karty
• Bleskovka: Tiché PC - zapojení větráků do série