ohlednuti-za-rokem-2006-graficke-karty-a-dalsi
Zábava Článek Ohlédnutí za rokem 2006 - grafické karty a další

Ohlédnutí za rokem 2006 - grafické karty a další | Kapitola 7

Redakce PCT

Redakce PCT

29. 12. 2006 01:00 39

Seznam kapitol

1. Ohlédnutí za rokem 2006 - grafické karty a další 2. 1. Nejlepší grafická karta roku 3. 2. Nejméně povedená karta roku 4. 3. Nejlepší trend roku 5. 4. Nejhorší trend roku 6. 5. Mobilní grafika 7. 6. Procesory
8. 7. Inovace roku 9. 8. Článek / interview roku 10. 9. Web (VGA) s nejlepším trendem vývoje 11. 10. Web (VGA) s nejhorším trendem vývoje 12. 11. Nejzajímavější řešení roku 13. 12. Rok 2006 a konzole 14. 2007

Rok 2006 přinesl v segmentu grafických karet mnoho nového, ATi a nVidia se definitivně(?) stali posledními hráči na trhu klasických grafických karet a jejich konkurenční boj se vyostřil do té míry, že pro upoutání zákazníka už přestaly dostačovat běžné i nové metody. Všichni přispěvovatelé napsali své texty nezávisle na sobě a finální text byl složen.

Reklama

Petr Štefek

Návrat Intelu byl velký! Zapomeňme na procesory Pentium 4 (D) a podívejme se na nově příchozí Core 2 Duo či Extreme, které při nízké spotřebě nabízí doslova a do písmene ohromující výkon a skvělé možnosti přetaktování.  Pokud si někdo pořizuje nový počítač a není extrémně svázán rozpočtem, pak musí bezpodmínečně sáhnout po Core 2 Duo E6600, který nabízí vysoký výkon a možnosti přetaktování na takové úrovni, že snad neexistuje lepšího procesoru pro kategorii domácích systémů.

Pokud bereme v úvahu absolutní výkon, tak zde máme Intel Core 2 Extreme QX6700, které v aplikačním výkonu překonavá všechny laťky neprofesionálních systémů. Byť se nejedná o fyzické quad-core ale o dvě jádra Conroe (Core 2 Duo) spojené dohromady, tak se v praxi ukazuje, že zlí jazykové komentující právě tuto skutečnost, sice měli pravdu, ale v reálném světě se jedná o nejrychlejší procesor pro pracovní stanice.

Lukáš Fiala

Rok 2006 na poli procesorů byl dozajista rokem zajímavým, neboť se po několika letech vyměnily role dvou největších výrobců CPU. Do doby uvedení Core 2 Duo prodávalo AMD rychlé a relativně úsporné procesory a Intel procesory pomalé a topící. Nyní Intel prodává procesory rychlé a úsporné, AMD pomalé a taktéž úsporné.

Pro Intel byl tedy rok 2006 jednoznačně úspěšný: už uvedení Core Duo (Yonah) v lednu věštilo problémy pro AMD a Core 2 Duo (Conroe) deklasovalo Athlony 64 X2 snad ve všech ohledech. Pro AMD už rok 2006 tak úspěšný nebyl. Dlouho očekávaný Socket AM2 nepřinesl po stránce výkonu prakticky vůbec nic nového a platforma Quad FX na plné čáře prohrála souboj se čtyřjádrovým Core 2 Extreme QX6700 (Kentsfield).

Tak se ovšem na situaci dívají pouze zainteresovaní nadšenci a overclockeři. AMD si nemůže stěžovat - v současnosti vládne jednojádrovému low-endu a v uplynulém roce získalo jedno strategicky velmi důležité odbytiště, kterým je Dell.

Z hlediska celkového vývoje byl rok 2006 obdobím rozmachu dvoujader. Přestože dual-core procesory existovaly již v roce minulém, až letos se staly standardem téměř ve všech cenových kategoriích. Největší zásluhu na tom paradoxně nesou pomalé a topící procesory Intelu, které však byly (a stále jsou) přímo nekřesťansky levné.

crux2005

Core 2 Duo alias „Conroe“. Procesory, na ktoré sa entuziasti tešili už mesiace dopredu. Intel dokázal po dlhom období nadvlády Athlonov 64 / X2 získať pomyslený výkonnostný vrchol.
Nová architektúra, vysoký výkon pri nižších taktoch (Ak porovnáme Athlon X2 a C2D na rovnakej frekvencii, tak zistíme, že C2D procesor dosahuje o ~ 25% vyšší výkon) , relatívne malá spotreba, neskutočný overclocking potenciál. Avšak podľa môjho názoru, je „Core“ len drahá prechodová architektúra, ktorá slúži Intelu na zlepšenie reputácie po NetBurst fiasku.

Jiří Souček

Návrat Intelu na špičku nemá cenu rozebírat - v tuto chvíli jde o jasnou věc a jak dlouho zůstane beze změny, závisí jen na AMD. Zajímavější je, že se oproti roku 2005 již staly dvoujádrové procesory dobrým standardem, což je signál pro výrobce her, kteří konečně mají pádný důvod svoje aplikace pro vícejádrové čipy optimalizovat. Příchod quad-core od Intelu i AMD může do budoucna znamenat výraznější kvalitativní růst fyzikálních modelů (akceleraci v podobě karty PhysX nelze brát vážně a fyzika přes GPU je zatím spíš módou a záležitostí technologických demonstrací; běžného využití ve hrách se do roka nedočkáme). Jelikož se fyzika až dosud počítala na CPU, je pro vývojáře mnohem jednodušší dál pokračovat cestou, kterou již důvěrně zná, než vkročit do neznáma a pokoušet se o fyziku přes GPU, jejíž limity jsou na jiných (zatím ne příliš známých) úrovních.

Stále ale platí, že nejnovější hry při běhu v plné kvalitě, vysokých rozlišeních a zapnuté anizotropní filtraci a FSAA daleko více zatěžují grafickou kartu, než procesor, takže je stále výhodnější raději připlatit nějakou tu tisícovku za grafiku, než za procesor.

ps47

Intel tento rok zabodoval s Core Duo2, to je snad každému jasné (ale neodpustím si poznámku - ono už bolo aj na čase, posledných pár produktov nestálo za veľa). Intel síce nemám príliš v láske, ale vidieť ako na Conroe beží PCSX2 (emulátor PS2) bolo veľmi presvedčivé, hlavne s GPU pluginom napísaným pre dualcore (+80% výkonu naviac už je cítiť). Snáď len keby boli troška lacnejšie. AMD to nebude mať veselé, okrem low-endu nemá príliš čo ponúknuť (neuveriteľné že som niečo také naozaj napísal).

Swarm

Poslední rok se vyznačuje silným pronikáním dual-core procesorů i do domácích PC. Více procesorů bylo odjakživa doménou pracovních stanic a profesionálů. U nich bylo (a je) více výpočetních jednotek nezávislých na sobě nesporným přínosem a klidným svědomím mohu říci, že už jsem se setkal i s operacemi, kde mi 8 procesorů už přišlo málo. Pokud se nebudeme bavit o nejnižší cenové kategorii, tak už dnes je téměř každý lepší nový počítač vybaven dvoujádrovým procesorem.

Užití více jader v domácích počítačích dokázalo rozdělit mnoho lidí na internetu na dva vyhraněné tábory. V mnoha aplikacích, které běžně lidé na domácích počítačích používají (s ohledem na i četnost používání), nemá druhé jádro valný přínos. Intel by chtěl pokračovat zvyšováním počtu stejných jader na jednom procesoru. Tuto cestu vidím jako hodně špatnou (stejně jako kdysi snahu o co největší takty). Zajímavější možností vývoje jsou integrace specializovaných jednotek, jak o tom oba výrobci uvažují. Možná se tak za čas dočkáme grafické jednotky uvnitř procesoru a samostatné grafické karty se postupně z běžného života vytratí stejně jako dříve jiné specializované koprocesory (například matematický koprocesor, který býval jako samostatný čip a od 486DX byl integrován přímo do procesoru). Byl by to vcelku logický vývoj.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama