Vánoční rekapitulace roku 2005
Opět jako každý rok zde máme štědrý den a s ním spojené vánoční svátky, které jsou odjakživa spojeny s klidem a pohodou v rodinném kruhu a hlavně s dárky, kterými můžeme potěšit své nejbližší. Protože naší specializací je dění v IT průmyslu, nebudeme od něj odbočovat ani na štědrý den a podíváme se, co nám uplynulý rok přinesl. Rok je v tomto odvětví poměrně dlouhá doba a tak si ve zkratce zrekapitulujeme zásadní mezníky.
Píše se rok 2005 a hlavní leader v oblasti desktopových procesorů společnost Intel má svém čele vrásek jako indiánská stařena, neboť hlavní konkurent společnost AMD vytahuje ze svého rukávu divoké karty v podobě nových typů svých procesorů. Prvním trumfem jsou levné procesory Sempron 2600+ pro socket 754, který si díky těmto procesorům ušetřil nějaký ten měsíc svého života navíc. Celerony společnosti Intel jsou pod těžkým tlakem Sempronů, které chtě nechtě nabízejí podstatně lepší výkon pro levné domácí systémy. AMD se směje a Intel adekvátně tomu soptí a pouští páru. Aby byla zkáza dovršena, tak Semprony v průběhu roku dostávají do vínku i podporu 64-bit operačních systému a aplikací, které v případě potřeby dobře poslouží s Windows XP x64 Edition nebo 64-bitovými Linuxy. V oblasti levných procesorů je souboj 1:0 pro AMD, tedy alespoň co se týká technologií a výkonu.
Mainstream byl odjakživa velmi pestrým segmentem a nebylo tomu jinak ani v roce 2005. Chlapci v modrém přitvrdili a do boje s oblíbenými Atlony 64 společnosti AMD vrhli svou novou řadu Pentií 4 6xx, která byla posilněna 1MB cache L2 na celkové 2MB, což přineslo patrný nárůst výkonu v některých aplikacích a Pentium 4 se stalo opět zajímavou volbou. Jen co si Intel začal mnout ruce, jak na hochy z teamu zelených vyzrál, přišla mu v odpověď nová revize jader pro Athlony 64 s názvem Venice, která vzala Intelu asi poslední výhodu s podobě instrukční sady SSE3. Na Athlony 64 s jádrem Venice se overlockeři slétavali jako včelky na med a dodnes není tento levnější procesor špatnou volbou.
Jelikož Zelený věděl, že Modrého nesmí podcenit ani v oblasti high-endu vyslal do světa záhy po uvedení Venice také řadu svých dvoujádrových procesorů. Trojka AMD Athlonů X2 s označeními 4200+, 4400+ a 4800+ čekala na své soupeře, kteří dorazili o něco později s jasným úkolem, porazit na hlavu svého zeleného soupeře. Nepodařilo se a dvoujádrová Pentia D musela ustoupit zpět na své uzemí. Modrý si uvědomil, že lidé budou poptávat především levné dvoujádrové procesory a proto vytvořil nejlevněší dual-core procesor na trhu. Tento kousek nesl označení Pentium D 820 a Modrý se usmíval jelikož se mu podařilo dát Zelenému jasný "headshot".
AMD se ovšem vzpamatovalo velmi rychle a na světlo světa spatřil procesor Athlon 64 X2 3800+. Ten ač byl nejlevnějším dvoujádrovým procesorem z produkce AMD nemohl porazit Pentium D 820 porazit cenou, a tak mu dal za vyučenou výkonem. Proti nejsilnějšímu hráči AMD Athlonu 64 X2 4800+ se postavilo Pentium D Extreme Edition 840 a vzájemné srovnání dopadlo lépe pro team zelených a v kuloárech se začalo špitat, že Zelený je i přes své o mnoho nižší prodeje technologický leader v oblasti procesorů, kterému hází klacky pod nohy více či méně povedené čipsety základních desek.
Přechod na dvoujádrové procesory opět není tak rychlý jak se předpokládalo, a tak se AMD rozhodlo, že na trh vyšle svou pravděpodobně poslední jednoujádrovou variantu své elitní řady Athlon 64 FX, která by měla výrazněji překonat silné Pentium 4 Extreme Edition 3.73GHz. AMD Athlon 64 FX-57 své poslání splnil beze zbytku a dnes je jasným výkonnostním králem na poli jednojádrových procesorů. AMD už připravilo nástupce modelu FX-57 s označením FX-60, který již není jednojádrovým procesorem a startuje novou éru řady FX.
Grafické karty
V uplynulých měsících jsme měli možnost sledovat v low-endu jen minimální změny a jediné co nás mohlo potěšit byl propad některých mainstremových karet právě do toho segmentu. nVidia má v low-endu své GeForce 6200 a GeForce 6600 (nonGT). ATi se může pochlubit řadami X300, X600 a X700. Nově příchozí kartouje Radeon X550, který je výkonnostně překonal GeForce 6200 s technologií Turbo Cache. Čerstvý vzduch do tohoto balastu přinesla až ATi se zbrusu novou kartou Radeon X1300, která je zcela novým řešením a nevychází tak z žádné dříve použité technologie jako tomu je u všech výše jmenovaných karet. Nový Radeon využívá čip RV515, který je pomyslnou čtvrtinou high-endového R520 a má taktéž všechny technologie zakuté v tomto čipu. Na nejnižší cenové hladině nás především ATi opravdu pozlobila přehršelem svých výrobků z různých modelových řad, což zmátlo nejednoho zákazníka. Snad se v příštím roce ATi polepší a nabídne nám přehledné a jasné možnosti.
O třídu výše se situace poměrně vykrystalizovala a oba hlavní rivalové nabízeli poměrně solidní karty za přijatelné ceny. Celým rokem nás provázela dnes už klasika v podobě GeForce 6600GT, která pořádně červeným zatopila a ti museli přijít něčím lepším než s dosavadním Radeonem X700Pro. ATi dobře využila situace s dožívající sérií X800 a X850 a dala vzniknout kartám Radeon X800GT a Radeon X800GTO, které využily čipy R423 a R480 ze jmenovaných high-nedových sérií ATi. Díky tomuto faktu jdou velmi slušně přetaktovat a mají rovněž 256-bitové paměťové subsystémy, které byly běžné jen o karet nejdražších. Zvláště pak druhá jmenovaná karta Radeon X800GTO byla horkým tipem na vánoční překvapení.
Mnozí prorokovali, že se nad Radeony X800GT/GTO vznáší stín příchozí GeForce 6800GS, která využila přepracovaného čipu NV41 s názvem NV42 na 110nm, díky čemuž dostala do výbavy vysoké takty a solidní rezervu pro přetaktování. Po jejím příchodu bylo jasné, že zatím nemůže pozici těchto karet ohrozit, neboť se posunula se svou cenou podstatně nad tyto karty. Nemůžeme nezmínit také Radeon X1600XT/Pro, který zatím přes svou technologickou vyspělost(vychází z čipu R580) neměl šanci ukázat, co dovede a výkonově se zařadil před GeForce 6600GT po bok Radeonu X800GTO. V celém segmentu vládne pozoruhodná harmonie a žádné z konkurenčních řešení si přímo nekonkurují i cenou. Zákazník si tedy může vybrat dle stavu své peněženky a chtuti investovat své prostředky právě do hardware.
V high-endu jsme se dočkali poměrně zásadních událostí. nVidia nejen, že znovu oživila zašlou slávu SLI, byť je již postavena na jiném základu než za dnes už prehistorických dob 3dFX. Řešení se nejen ujalo, ale také je zatím asi tím nejlepším, co si můžete při neomezeném rozpočtu do systému pořídit. ATi kontrovala technologií CrossFire, která se objevila s křížkem po funuse a při použití dvou karet generace Radeon X850 nebyl výkon nijak oslnivý ve srovnání s tehdy již dostupnou možností v podobě GeForce 7800 SLI. Chlapci z teamu nVidie tedy hochy z červeného teamu poměrně slušně "vyklepali".
ATi se potýkala s problémy s uvedením nových řad svých Radeonů X1000, což bylo způsobeno spíše neschopností TSMC zajistit slušnou výtěžnost čipu tak složitého jako je R520 při 90nm technologii výroby. Společnost si tedy naběhla podobně jako tomu bylo kdysi u konkurenční nVidie, která uvedla GeForce FX5800 na pokrokovém 130nm výrobním procesu. Role se tedy obrátily a tentokráte na to doplatila společnost ATi. Po příchodu Radeonu X1800 bylo zřejmé, že ač mají karty silnou technologickou převahu, neporazí karty nVidie nějakým zásadním způsobem. ATi se svým Radeonem X1800XT sesadila z výkonnostního trůnu GeForce 7800GTX 256MB, aby jej v zápětí ztratila po příchodu trošku přízračné GeForce 7800GTX 512MB. Tato karta je absolutně nejrychlejší grafickou kartou na světě, ale na druhou stranu je zcela nedostupná, takže se nabízí otázka, jestli její uvedení nebyl jen marketingový trik na uzmutí trůnu společnosti ATi. ATi zareagovala na toto monstrum zvýšením taktů Radeonu X1800XT, ale jasné, že GeForce 7800GTX 512 nebude do příchodu karet ATi s čipem R580 překonána.
Základní desky
V oblasti základních desek je situace velmi jednoduchá a každá ze společností vyrábějících čipsety přinesla nějakou zajímavou novinku. Vyjmenujeme si tedy jen ty zásadní. Největší hráč na poli čipsetů společnost Intel přinesla nové čipsety s označením i945 a i955, kde oba jsou důstojnými nástupci sérií i915 a i925. Žádná zásadní věc však vylepšena nebyla, ale pokud chcete dvoujádrový procesor Intelu, tak chtě nechtě musíte přejít na novější čipset, což majitele high-endových desek s čipsety i925 dvakrát nepotěší. Intel ovšem nelenil a na konec roku připravil nový čipset i975, což je to nejlepší, co si můžete do svého systému založeného na Intelu pořídit.
Poměrně dobrou zprávou je pro zapřísáhlé zastánce Intelu i podpora SLI a CrossFire v čipsetech i955 a i975, ti se tak mohou spolehnout výhradně na řešení Intel. nVidia se stala poměrně důležitým hráčem na poli čipsetů pro AMD a snažila se proniknout i na pole Intelu se svým pokusem v podobě nForce 4 SLI Intel Edition, které se ovšem příliš neujalo. Společnost dále přišla s velmi zajímavými čipsety pro levnější počítače v podobě GeForce 6100 a GeForce 6150. Levnější GeForce 6100 je kombinována se dvěma typy south bridges (nForce 410 a 430), kde v horší variantě nemá tolik možností připojení a také integrované grafické jádro nemá digitální výstupy a je o něco pomalejší a absentuje zde také technologie PureVideo. nVidia reagovala na docela povedený čipset ATi Radeon Xpress 200, který je také velmi pěknou volbou pro systémy nejnižší cenové hladiny a má rovněž slušné integrované grafické jádro.
Posledním zajímavým čipsetem je nForce 4-4x, který dal PCI-Express 16x slot i na platformu s754, a to byla vskutku dobrá zpráva pro všechny majitele levných AMD Sempronů. ATi nám nadělilo také vylepšený čipset Radeon X200 CrossFire, který dokáže pracovat se dvěma grafickými kartami, stejně jako je tomu v případě nVidie a jejího SLI. Další významný hráč na tomto poli VIA vyslala do světa svůj povedený čipset PT894, který se definitivně odpoutal od zastaralých pamětí DDR1 a AGP slotu. Na deskách s tímto čipsetem najdeme pouze PCI-Express pro Grafickou kartu a sloty pro DDR2 paměti. Řešení VIA byly vždy jakousi alternativou k dražším řešením Intelu a nejinak je tomu i teď. Poslední významný hráč SiS nám bohužel nic zajímavého nenadělil a MB s těmito čipsety nejsou mezi uživateli nijak moc oblíbeny.
Operační paměti
Vše zůstává při klasickém rozdělení DDR1 pro platformu AMD a DDR2 pro platformu Intel. Ti kdo po nástupu DDR2 prorokovali drtivý nátup se mýlili, protože společnost AMD nenutilo nic závažného pro urychlený přechod na nový typ pamětí. Její Athlony 64 podávaly srovnatelné nebo lepší výkony i s pomalejším typem pamětí, což je do značné míry dáno i integrovaným řadičem pamětí přímo v procesoru. Paměti DDR1 ustrnuly na hranici 600MHz, což se zdá, bude také hranice konečná.
Pokud se podíváme na velikosti pamětí, tak ty se od minulého roku nijak drasticky nezměnily a stále je nejrozumnější volbou investovat do 2x512MB dual-channel kitu renomovaného výrobce. Pokud je váš rozpočet méně omezen, tak se stojí zato podívat po 2GB kitech, kde například Corsair dodává paměti této velikosti s nízkými latencemi, což vašemu Athlonu 64 udělá jen dobře. Společnost AMD chystá přechod na DDR2 paměti hned příští rok s nástupem patice M2, kde alespoň zpočátku nebudou základní desky a procesory zrovna levnou věcí, takže bez obav investujte i do platformy s939.
Paměti DDR2 jsou tedy výhradně doménou Intelu, který si to dává ve svých postojích najevo jako technologickou nadřazenost. Když se podíváme na samotné paměti DDR2, tak za rok svého života ušly poměrně dlouho cestu a ty nejlepší kousky se přiblížily hranici 1GHz, což odpovídá jejich označení PC8000. Pokud se podíváme na ceny, tak záhy zjistíme, že paměti DDR2 již dávno nejsou předražené a jejich ceny se s DDR1 za tento rok téměř vyrovnaly. Intel nehodlá nijak brzy od pamětí tohoto typu ustupovat, takže jejich nákupem neprohloupíte.
Periférie
Rok 2005 přinesl vyostřený konkurenční boj mezi společnostmi Logitech a Razer, které si jdou v oblastí periferií pro hráče velmi tvrdě po krku. Samotnému zákazníkovi to přineslo hlavně luxus v podobě mnoha modelů myší pro libovolné nasazení. Razer přispěchal s vynikajícími modely DiamondBack ve třech barevných provedeních a nedlouho po té vyzkoušel také laserovou technologii, kterou ve svém modelu CopperHead použil vůbec poprvé. Do této doby se spoléhal výhradně na klasické kuličkové nebo optické technologie snímání. Nutno dodat, že obě myši jsou naprostá špička. Logitech pro nás připravil vylepšený klasický model MX510 s označením MX518. Rozdíl spočívá hlavně v rozlišení senzoru, který nyní disponuje 1600dpi a rovněž 16-bitovým datovým přenosem. Logitech tak z reagoval na parametry Razeru DiamondBack. Společnost se po dobrých zkušenostech s modelem MX1000 začala orientovat na laserové snímání a připravila pro své zákazníky sérii G5/G7 a MX610, takže si vybere opravdu každý.
Pokud se podíváme na klávesnice, tak výraznější počiny přišly pouze od společnosti Logitech, kde můžeme jmenovat povedené modely diNovo Media Desktop či levnější ale designově také velmi zdařilý set myši a nízko-profilové klávesnice Cordless Desktop S510. Speciálně pro hráče připravil Logitech klávesnici G15 a o jejich kvalitách se brzy přesvědčíme i na našem webu. Dalšími zajímavými kousky jsou klávesnice Zboard s motivy nejnovějších her jako Battlefield 2 či Age Of Empires III. Microsoft se jako softwárový gigant v hardware moc nečinil a přinesl Natural Ergonomic Keyboard 4000, která je v současné době naprostou špičkou v oblasti ergonomie.
Jako poslední zajímavé kousky bych zmínil klávesnice Genius SlimStar a LuxeMate, které vám dopřejí pocit psaní na notebooku i na vašem desktopu.Výběr v oblasti joysticků zůstal omezen na dvě soupeřící společnosti, kterými jsou Logitech a Saitek. Každá ze společností nabízí široké portfolio kvalitních výrobků, které si navzájem konkurují.
Redakce PCT Vám přeje štastné a veselé vánoce roku 2005 a mnoho úspěchů v roce nadcházejícím.
