Přehled dění v IT - oblast Hardware za měsíc září
Je tomu již měsíc, co jsme vám přinesli souhrnný přehled dění na hardwarové scéně za dvouměsíční dobu prázdnin a dovolených. Máme tu tak další shrnutí, tentokráte však za měsíc září. Proto pokud stále nesledujete dění na HW scéně a nebo jste z nějakého důvodu po tuto dobu neměli příležitost "držet krok", tak nahlédněte do tohoto přehledu těch nejdůležitějších událostí, které se během minulého měsíce staly.
Procesory
Dvoujádrové Opterony
Na přelomu měsíce srpna a září se firmě AMD podařilo opět něco, čím předehnala Intel. Tím něčím bylo předvedení dvou sestav, přičemž každá obsahovala 4 dvoujádrové Opterony vyrobené pomocí 90nm výrobní technologie SOI (tedy celkem 8 fyzických jednotek-nejen logických, jak tomu je v případě použití funkce HyperThreading u Pentií 4). Pokud jde o paměťový řadič (obsluhující operační paměť), tak jej mají obě jádra společný. Propojení dvou jader má na svědomí technologie Direct Connect a tyto procesory jsou stále určené pro socket 940.
Nové mobilní procesory Intelu - Celeron M 350 a 360
Hned ze začátku měsíce září Intel rozšířil nabídku svých mobilních procesorů. Konkrétně se jedná o rodinu Intel Celeron M a nově příchozími kousky se staly modely s označením 350 a 360. Nejde ale o rychlejší modely s vyšším taktem. Změnou jež s nimi přichází je nové jádro. Doposud se používalo jádro Banias (modely 310, 320, 330), které bylo specifické 400 MHz sběrnicí a L2 cache o velikosti 512 KB. Nově příchozí modely 350 a 360 jsou založené na jádře Dothan, které je specifické taktéž 400 MHz sběrnicí, ale L2 cache je o velikosti 1 MB. A jelikož modelové značení neodpovídá reálné frekvenci, tak frekvence jednotlivých modelů je následující: 310 (1.2 GHz, 512KB), 320 (1.3 GHz, 512 KB), 330 (1.4 GHz, 512 KB), 340 (1.3 GHz, 1 MB) a 350 (1.4 GHz, 1 MB).
Náznaky nových procesorů Intelu - jádro Prescott 2M a příchod řady 6xx
Přestože se Intelu jádro Prescott nevydařilo jak bylo zamýšleno (tedy hodně mírně řečeno), tak jej nehodlá zcela hodit přes palubu (přece jen jeho vývoj nebyl otázkou jen pár měsíců) a má v plánu jej vylepšit a nasadit v novém. Plánované procesory s jádrem Tejas byly zrušeny, ale některé prvky jež v nich měly být použity budou právě oním vylepšením a výsledek by se měl jmenovat Prescott 2M. Pokud je řeč o vylepšeních, tak konkrétně jde o cache L2 o velikosti 2 MB, pokročilejší verzi technologie SpeedStep pro šetření energie s označením EIST, podpora XD (eXecute Disable, což je analogie k NX bitu u AMD) a vylepšený HyperTherading. Procesory s jádrem Prescott 2M by měly nést označení 640, 650, 660 a 670 s frekvencemi od 3.2 po 3.8 GHz s 200 MHz rozestupy. Na této bázi by se měl objevit i další Pentium 4 EE na frekvenci 3.73 GHz a s FSB 1066 MHz.
Kromě procesorů s novým jádrem by měly být uvedeny rychlejší verze současných Prescottů. Konkrétně modely 570 na frekvenci 3.8 GHz a 580 na frekvenci rovné 4 GHz.
Dvoujádrové procesory od Intelu pro servery a mobilní použití
AMD sice předvedlo dvoujádrový procesor jako první, nicméně Intel to velice rychle dorovnal a týden na to uvedl krátce po zahájení Intel Developer Fora (IDF) Itanium 2 s kódovým značením Montecito (blokové schéma můžete vidět ), což je první dvoujádrový procesor od Intelu. Tento serverový kousek se honosí úctyhodnou velikostí cache L3, která činí pro každé jádro 12 MB (tedy celkem 24 MB), čehož bylo docíleno za použití neuvěřitelného množství tranzistorů - 1.7 miliardy. Zajímavé je jistě prohlášení Intelu, že se bude orientovat na vícejádrové procesory oproti navyšování frekvencí. Intel na IDF prezentoval 4-procesorový server, na kterém bylo spuštěno najednou 16 aplikací. Procesory totiž stejně jako Pentium 4 podporují HT, díky čemuž jeden procesor zpracovává souběžně až 4 vlákna.
A nebyl by to ani Intel, kdyby se hned neblýsknul něčím extra. Itanium 2 s enormním množstvím tranzistorů zřejmě nestačilo a krátce po něm (taktéž během IDF) byl představen další dvoujádrový procesor. Tentokráte však pro mobilní nasazení s kódovým označením Yonah. Jedná se ale ještě o poměrně vzdálenou budoucnost (pokud jde o praktické nasazení) jelikož výroba tohoto procesoru je realizována za použití 65nm technologie a jeho předvedení se uskutečnilo na platformě s kódovým označením Napa, což bude nástupce platformy Sonoma, která by již brzy měla nahradit Centrino.
AMD rozšiřuje nabídku Sempronů
Low-Endové procesory s označením Sempron jsou zde poměrně krátce a není jich zatím mnoho. Pomalu ale bude AMD samozřejmě obohacovat jejich řadu o nové zástupce. Tak se stalo právě i v polovině měsíce, kdy byl vypuštěn další model určený pro socket A s číselným značením 3000+. Tím doplňuje dosavadní modely 2400+, 2500+, 2600+ a 2800+ pro tuto platformu. Nicméně jeho vyšší modelové číslo nebylo dosaženo pomocí vyššího taktu (běží stejně jako Sempron 2800+ na reálné frekvenci 2 GHz), nýbrž díky větší cache L2, která tak u nově příchozího činí 512 KB (takže tu máme "staré dobré" jádro Barton v novém hávu). Pokud vás zajímají procesory Sempron blíže, tak nahlédněte do dřívějšího článku Athlon "lehká edice" je nyní AMD Sempron, který se jim dostatečně věnoval.
První 90nm procesor AMD, další následují
V průběhu měsíce se firmě AMD povedlo konečně představit procesor vyrobený 90nm SOI výrobní technologií, díky čemuž bylo na plochu 84 mm2 možné natěsnat 68.5 milionů tranzistorů. Jedná se o mobilní Athlon 64 3000+ Low Power založený na jádře Oakville. Disponuje cache L2 o velikosti 512 KB, pracovní frekvence činí 2 GHz a je určen pro socket 754.
Po uvedení prvního 90nm procesoru pro mobilní platformu představila firma AMD i 90nm procesory pro desktopové nasazení. Konkrétně jde o tři Athlony 64 založené na novém jádře Winchester a určené pro socket 939. Jejich modelové značení je 3000+, 3200+ a 3500+ a oproti 130nm předchůdcům se liší potřebným napětím, které v jejich případě činí 1.4 V (u 130nm verzí to je 1.5 V). Maximální spotřeba se taktéž mění a činí 67 W (oproti dřívějším 89 W). Toto je tak další krok, který by měl přispět k většímu rozšíření socketu 939, jelikož 90nm verze (se stejnými parametry) samozřejmě znamenají nižší náklady na výrobu a následně jejich nižší koncovou cenu pro zákazníky (nemluvě o nižších nárocích na chlazení).
A aby nebylo těch inovací málo, tak 90nm výrobní technologie bude brzy nasazena i v případě Sempronů. Tedy zatím konkrétně u modelu 3100+ určeného pro socket 754, jež je v současnosti dodáván ve 130nm podobě (a jde zatím o jediný Sempron pro socket 754).
Nové Celerony D (jak pro socket 478, tak i pro LGA775)
Celeron D je bezpochyby tah, který se Intelu povedl (což bohužel poslední dobou moc často tvrdit nelze). Stávající modely tak byly obohaceny o další nové kousky a hlavně se Celeron D rozšířil i na platformu LGA775 společně s vypuštěním nové Low-Endové čipové sady i910GL. Pro socket 478 přibyl model 340 (2.93 GHz) z kterého se tak stává nejrychleji taktovaný Celeron D. Pro LGA775 byly vypuštěny modely 325 (2.53 GHz), 330 (2.66 GHz), 335 (2.8 GHz) a taktéž 340 (2.93 GHz) takže zde máme obě platformy pokryté stejnou modelovou nabídkou. Společně s čipovou sadou i910GL se tak otevírá možnost postavit Low-Endovou sestavu i na platformě LGA775 (což samozřejmě opět přispěje k jejímu většímu rozšíření).
Čipové sady
Zpoždění čipových sad s PCI Express v podání SIS 656 a 649
Moderní technologie v podobě sběrnice PCI Express a pamětí DDR2 jsou prozatím doménou Intelu. Přesněji řečeno platforma pro procesory Intel v podání LGA775 (čipové sady i915/i925) je prozatím jedinou, která jimi disponuje. SIS sice již ohlásila dvě čipové sady s podporou těchto technologií už před poměrně dlouhou dobou (přesněji řečeno před pár měsíci), nicméně papírové uvedení a reálné nasazení jsou kolikrát bohužel dvě naprosto rozdílné záležitosti, což je evidentní i v tomto případě. Konkrétně se jedná o čipové sady SIS 656 a 649, na které budeme muset ještě chvíli počkat. Dostupné by měly být na přelomu měsíce října a listopadu. Pokud vás tyto čipové sady blíže zajímají, můžete nahlédnout do článku Přehled desktopových čipových sad pro Pentium 4 - socket 478 - aktualizováno.
Čipová sada i910GL a i915GV - LGA775 do Low-Endu
U příležitosti uvedení nových Celeronů D jsem zmínil také představení nové čipové sady s integrovaným grafickým jádrem v podání i910GL, která je koncipována jako Low-Endová záležitost pro platformu LGA775. Tento čipset byl původně očekáván pod označením i915GL, ale Intel nejspíše ve snaze co nejvíce nastínit Low-Endový cíl určení pozměnil nakonec značení a výslednou číslovku o něco snížil, jelikož se jedná o nejchudší intelovský čipset pro LGA775. Pod označením "nejchudší" se skrývá absence sběrnice PCI Express 16x a schopnost spolupracovat pouze s pamětí DDR. 2 sloty PCIe 1x však byly samozřejmě ponechány. Současně byla vypuštěna i Low-Endová čipová sada i915GV, která se od i910GL odlišuje jen v podpoře paměti, jelikož dokáže spolupracovat i s DDR2. Ve spojení se současně představenými Celerony D bude tak možné postavit poměrně finančně nenáročnou sestavu připravenou na budoucí verze procesorů (socket 478 již jako takový skončil) a s podporou rozhraní PCI Express (v případě i910GL tedy jen ve verzi 1x). Na blokové schéma čipové sady i910GL můžete nahlédnout . Koncem měsíce dále Intel prohlásil, že oznámený southbridge ICH6W (a ICH6RW) s podporou WiFi v čipových sadách i915P/G a i925X nakonec kvůli velice malé poptávce nebude. Pokud vás inkriminované čipové sady zajímají, tak nahlédněte do dřívějšího článku Intel LGA775 + DDR2 + PCI Express + grafika + zvuk.
PCI Express už i pro AMD - čipová sada VIA K8T890
Jak již bylo řečeno, tak sběrnice PCI Express je prozatím v praxi dostupná pouze pro platformu Intel. Je ale samozřejmě jasné, že se co nevidět bude muset objevit i nějaké řešení pro platformu AMD. A jako první jej přináší společnost VIA v podobě čipové sady K8T890 určenou pro procesory řady K8 (Athlon 64, Opteron, Athlon FX, Sempron). Komunikace po základní desce je zajišťována pomocí sběrnice HyperTransport na frekvenci 1GHz a k dispozici nabízí sběrnici PCIe v podobě jednoho slotu ve verzi 16x (pro grafickou kartu) a dále pak 4 PCIe linek, které lze využít buď pro vytvoření jednoho slotu PCIe 4x a nebo čtyřech slotů PCIe 1x. Použitým SouthBridgem je pomocí Ultra V-Linku připojený nový VT8251 s podporou 4 SATA portů s NCQ (Native Command Queing) a HD Audia. Navíc poskytuje SouthBridge možnost připojení dalších dvou PCIe 1x slotů. V plánech VIA je následně představit i vylepšenou verzi tohoto chipsetu s možností použití dvou slotů PCIe 16x. Na blokové schéma můžete nahlédnout .
PCI Express pro Athlon 64 podle ATi v podobě čipové sady RX480
Pokud jde o čipovou sady s PCIe pro platformu AMD, tak přestože ono právo "první noci" měla VIA, neznamená to, že je všem dnům konec. Kanadský výrobce grafických čipů, společnost ATi, by měla být brzy druhým, kdo přispěje svou trochou do mlýna. Konkrétně se bude jednat o čipovou sadu RX480 vyráběnou 130nm technologií u TSMC a určenou pro procesory Athlon 64. ATi má díky svým grafickým kartám s nativní podporou PCI Express samozřejmě přece jen nějaké ty zkušenosti, které by se tak mohly v tomto případě velice efektivně a bez problémů zužitkovat (přestože čipové sady od ATi výkonem nikdy nijak neoslňovaly - inu uvidíme). Uvedení by mělo proběhnout v průběhu měsíce října, po kterém by měla následovat i verze s integrovaným grafickým jádrem - čipová sada RS480. Ambice ATi jsou v tomto směru takové, že se hodlá stát největším producentem čipových sad pro platformu K8 podporujících sběrnici PCI Express. Na intelovskou platformu LGA775 si však brousí zoubky taky s připravovaným chipsetem RS400, nicméně spokojí se s druhým místem (po Intelu samotném samozřejmě :-)).
Grafické karty
Nový ovládací panel ATi Catalyst Control Center
Na začátku měsíce uvedla ATi nové ovladače s označením Catalyst 4.8. Společně s nimi bylo však také vypuštěno zcela nové grafické zpracování ovládacího panelu s příznačným názvem ATi Catalyst Control Center. Nejde ale o změnu toho stávajícího, nýbrž o jakýsi graficky lépe zpracovaný přídavek, který je nutno instalovat samostatně. Neočekávejte tedy žádné nové funkce co se kvality obrazu týče, ale na druhou stranu vám bude umožněno vytvořit si profily a také se vám zpřístupní 3D náhled v kterém se na jednoduché 3D scéně okamžitě projeví změny optimalizací obrazu (FSAA, AF), což pro názornou ilustraci není špatné (ale pro člověka věci znalého to je celkem zbytečnost). Pokud byste měli zájem tak vězte, že budete muset stáhnout 19 MB (počítám jen samostatný program bez ovladačů Catalyst 4.8) a k tomu ještě potřebný .NET Framework 1.1 o velikosti dalších 23 MB, pokud jej nemáte samozřejmě už nainstalovaný. Ke svému chodu vyžaduje grafickou kartu podporující DirectX9 (od Radeonu 9500 výše). Tomuto tématu byl věnován článek ATI Catalyst Control Center.
Dostupnost grafických karet GeForce 6600 a 6600 GT
Scénu grafických čipů rozhýbalo v srpnu ohlášení čipu GeForce 6600 (a o něco rychlejší verze GT) z produkce nVidie. Ten technologicky vychází z High-Endové GeForce 6800 ale dosahuje kvůli určitým omezením (počet pipelines, taktovací frekvence) nižšího výkonu, pročež je určen pro Mainstream. Společnost nVidia ohlásila v druhé polovině září dostupnost grafických karet založených na těchto čipech se sběrnicí PCIe 16x. U nás ještě k dostání pochopitelně nejsou, nicméně brzy tomu tak bude (odhaduji na konec října).
Grafické rozhraní bude měnit jmenovku
Grafické rozhraní DirectX ušlo za dobu své existence již značný kus cesty a zapsalo se svým názvem do podvědomí mnoha duší, jež se pohybují ve světě výpočetní techniky, respektive ve světě osobních počítačů. Proto pro mnohé z nich bude jistě překvapením, že DirectX 9 je poslední verzí tohoto jména. Jeho vývoj samozřejmě nekončí (jak by také mohl), ale bude nadále pokračovat pod jiným značením. S příchodem nového operačního systému od Microsoftu známého jako LongHorn světlo světa spatří i další následovník DirectX (respektive další verze avšak s jiným názvem). Nové značení bude Windows Graphics Foundation a s LongHornem se objeví ve verzi WGF 1.0. Současný stav vývoje se má tak, že byla již ohlášena verze 0.99, což samo o sobě značí, že specifikace WGF 1.0 budou již velice brzy ustanoveny - tedy s poměrně značným předstihem před reálným nasazením s operačním systémem LongHorn (což je jedině dobře, jelikož se výrobci grafických čipů budou moci připravit).
Radeon X700 - odpověď od ATi na GeForce 6600
ATi samozřejmě nemohla moc dlouho otálet a odpověděla na konkurenční GeForce 6600 grafickým čipem X700, jež byl už nějakou dobu netrpělivě očekáván a znám pod kódovým značením RV410. Stejně jako v případě nVidie i X700 technologicky vychází z High-Endové X800, oproti které se i stejným způsobem liší. Obsahuje jen 8 pipelines, má 128-bitové paměťové rozhraní, jsou nižší taktovací frekvence a je rozdílný i výrobní proces (0.11 namísto 0.13 u X800). Celkem byly představeny 3 odlišně taktované verze, které dále ještě lze rozlišovat velikostí paměti. Jedná se konkrétně o Radeon X700 (400 MHz jádro, 600 MHz paměti), Radeon X700PRO (420 MHz jádro, 864 MHz paměti) a Radeon X700XT (500 MHz jádro, 1 GHz paměti).
PCI Express v neustálém vývoji - verze 1.1 na dohled
Sběrnice PCI Express je již chvíli na světě, nicméně stále se nejedná o běžnou záležitost a hlavně se v praxi týká zatím jen platformy LGA775. Nehledě na to ale stále prochází dalším vývojem a připravuje se verze 1.1. Ta by měla přinést zejména vyšší maximální možnou spotřebu 150W (oproti nynějším 75W) a možnost nativního Hot-Plug (výměna karty za chodu).
Další zajímavosti
Demonstrován optický disk s kapacitou 201 GB
Ano, je tomu opravdu tak. Začátkem září byla demonstrována výroba takto vysoce kapacitních optických disků za použití technologie Direct Write. Pokud vás napadá, který standard by měl nahradit (respektive v kterém pokračovat), tak vězte že jde o evoluci technologie využívající modrého laseru s označením Blu-ray (v tomto případě půjde o Enhanced Blu-ray - EBR). Záznam je prováděn tak, že data jsou ve stopách o šířce pouhých 40nm s rozestupy 70nm. Pro ilustraci na CD mají stopy šíři 600nm a rozestupy 1600nm.
Pevné disky Maxtor DiamondMax10 s 16 cache i v externí podobě
Nedávno představená řada pevných disků Maxtor DiamondMax 10 vyznačující se bezkonkurenční velikostí cache o kapacitě 16 MB přichází v nové externí podobě. Ta nese označení OneTouch II a je primárně určena pro zálohování a archivaci dat. Disky jsou vybaveny softwarem Dantz Retrospect Express a ochranou Maxtor Drivelock pro zaheslování obsahu. Díky novému software je možné zálohovat celý disk či jednotlivé části a zároveň je možné vytvářet historické kopie. Mezi technickými specifikacemi lze dále nalézt údaje jako rychlost 7200rpm pro 250 GB verzi a 5400rpm pro 300 GB verzi, průměrná přístupová doba 9.0 ms, rozhraní Firewire 1394, USB 2.0 a rozměry 41 x 140 x 210 mm. Hmotnost činí 1.38 kg. V průběhu roku budou následovat i další modely z této série. Pokud chcete vědět něco bližšího, nahlédněte na stránky výrobce pojednávající o tomto modelu.
Trable kolem Service Packu 2 pro Windows XP
Možných problémů s instalací SP2 na Windows XP si je naštěstí vědom i Microsoft. Nestaví se k nim ale zády a snaží se je řešit. V průběhu měsíce byl například vydán patch (softwarová záplata), který by měl zamezit problémům s fungováním IP loopbacku.
Problémovost kterou přináší instalace SP2 je sice zarážející, nicméně stále tu zůstává fakt, že mnohé věci, jež mají za následek zvýšení bezpečnosti, byly vylepšeny (komponenty ActiveX, blokování pop-up oken). Se SP2 se totiž upgraduje i samotný internetový prohlížeč Internet Explorer 6. Proto je tak trochu nelogický postoj Microsoftu, který trvá na tom, že tyto nové změny jsou výhradně dostupné pro Windows XP a uživatelé kteréhokoliv jiného operačního systému mají prostě smůlu. Je jasné, že mnozí uživatelé hned tak na nový OS nepřejdou a z toho důvodu zde budou stále slabé články řetězce (inu když Microsoft ví, respektive si myslí, že ví, co dělá, tak ho nechejme... stejně jeho stanoviska nikdo nezmění).
Blízká budoucnost vývoje operačních pamětí DDR2 a DDR3
Už v minulém shrnutí jsem se letmo zmínil o vývoji na poli operačních pamětí. Konkrétně byla řeč o pamětech od OCZ schopných pracovat na rychlosti až 766 MHz. Jednalo se ale jen o experimentální vzorky pročež dnešním standardem jsou stále (ač se Intel s platformou LGA775 snaží sebevíc) paměti DDR400. Úplný přechod na paměti DDR2 bude ještě nějakou dobu trvat, jelikož jejich cena je stále vysoká, jejich frekvence jsou zatím nízké (nelze přímočaře porovnávat frekvence DDR a DDR2 - na stejném taktu je DDR2 v nevýhodě, situace se však změní s větší dostupností DDR2 667MHz a rychlejších) a zatím jediná platforma s kterou spolupracují jsou intelovská Pentia 4.
Ovšem vývoj samotný a reálné rozšíření - to jsou 2 rozdílné faktory. Koncem tohoto roku by měly ke slovu konečně přijít do praxe paměti DDR2 o rychlosti 667MHz a pro příští rok je v plánu standardizovat rychlost 800MHz. Pokud jde o další vývoj, tak štafetu by měly převzít až paměti DDR3 startující na počátečních frekvencích 800 a 1066 MHz (to ale nebude rozhodně dříve jak za dva roky). Paměti DDR2 by tedy měly mít dostatečný prostor k tomu, aby se vypilovaly a staly se z nich důstojní následovníci první generace (v současné době tomu tak rozhodně není - cena, rychlost, dostupnost).
Společnost Rambus to nevzdává - paměti XDR
Když už ale mluvíme o dalším vývoji, tak nesmíme opomenout starého dobrého známého - firmu Rambus, která připravuje paměti XDR. Nutno tedy zmínit, že jejich předběžné specifikace hovoří o frekvenci 6.4 GHz a propustnosti do 100 Gb/s. Pakliže vás to dostatečně nezarazilo a myslíte si, že něco takového je otázkou vzdálené budoucnosti, tak vězte že na IDF byly předvedeny funkční předprodejní vzorky a sériová výroba se plánuje na příští rok. S jejich prvním využitím počítá připravovaná konzole Sony PlayStation 3, což samo o sobě mluví za své. Jedná se zcela jistě o zajímavou technologii, nicméně tu měl RAMBUS i dříve a všichni víme, jak to s paměťmi RDRAM nakonec dopadlo. Bude tedy záležet i na schopnostech nové paměti umět prosazovat (ale myslím, že společnost RAMBUS by mohla být v tomto směru dostatečně poučena od minula). Více o této technologii se můžete dozvědět zde na odpovídajících stránkách výrobce.
Logitech MX1000 - Myš s revolučním snímáním pohybu
Koncem prázdnin byla světu představena nová myš od Logitechu s označením MX1000. Ptáte se, co je na tom zvláštního a proč to tady zmiňuji? Dalo by se říci, že se jedná o průkopníka mezi polohovacími zařízeními, jelikož využívá zcela nového způsobu snímání povrchu. Oproti běžným optickým myším s LED diodami používá MX1000 technologii laseru, která umožňuje mnohem přesnější vyhodnocování údajů o povrchu díky čemuž je myš schopná pracovat i na nestandardních površích, kde dosavadní optiky měly problémy. Pokud vás tento hlodavec zajímá, tak mu byl věnován samostatný článek Logitech MX1000 - revoluce nebo jen evoluce? a posléze test obsahující i jiné modely stejné kategorie: MX1000 v ringu s úhlavními nepřáteli.
Příchod benchmarku 3DMark05 podle diktátu DirectX9
Jak bylo očekáváno, tak se i stalo. Koncem měsíce byl na domovských stránkách společnosti Futuremark spuštěn odpočet, po jehož skončení byl opravdu vypuštěn nový 3DMark05. Samozřejmě pokusy o okamžité stažení selhaly, jelikož takový nápad mělo díky odpočítávání (bylo tedy jasné v jakou dobu přesně k vypuštění dojde) pochopitelně povícero lidí všude možně. Pokud ještě nejste s touto novou verzí seznámeni, tak by vás mohl zajímat tomuto tématu se věnující samostatný článek 3DMark05 přichází... aneb oči pro pláč. Název článku je velmi příhodný, jelikož situace se má tak, že pokud jste si mysleli něco v tom slova smyslu jak máte výkonnou grafickou kartu a celkově nadupaný stroj, tak po spuštění 3DMarku05 vám nemusí být zrovna do zpěvu. Hardwarová náročnost je totiž na opravdu vysoké úrovni, čemuž odpovídají i nároky na grafickou kartu, která musí podporovat DircetX9 a musí mít minimálně 128 MB paměti.
