Okolnosti a situace, potažmo i postavy vystupující v následujícím textu jsou smyšlené a jakákoli podobnost s existujícími osobami je náhodná, či zcela neúmyslná.

Nezřídka kdy opakujícím se a v těchto zeměpisných končinách velmi populárním rysem charakteru je nespokojenost hraničící s nepřejícností až závistí. Důvodů k nespokojenosti existuje opravdu mnoho a závidět se dá mnohé. Někdy se však ona příkrá hranice mezi racionálním a neracionálním chováním posouvá k té či oné straně a v závislosti na rázovitosti a charakteru dotyčné osoby je ventilována způsoby, které jsou pochybné či zcela zcestné.

Někdo si možná vzpomene na názorné rozdělení skupin "PC userů" (viz. Z deníčku PC šťourala: Můj soused zabiják) dle jejich přístupu k této problematice. HC Šťoural, Softcore šťoural, uznalá a neuznalá lamka skutečně mají svá teritoria vymezena jednak šíří svých znalostí v dané věci a hlavně ve svém komplexním přístupu. Nebezpeční jsou pak jedinci z kategorie lamek neuznalých s choutky HC šťouralů, protože jejich poslepované znalosti netvoří často souvislý celek a vlastní invence je předem předurčena k degradaci svých postupů při práci s PC.

Další zájmová skupina, poměrně velmi široká, jsou v redakcích familiérně nazývaní "prudiči". Prudič se vyznačuje touhou ventilovat svoji nespokojenost či vlastní názor na aktuálně probírané téma, zpravidla formou diskusního příspěvku pod publikovaným literárním útvarem. A je zcela jedno, zda-li se jedná o PC problematiku, zprávy ze světa či domova, recenze automobilu nebo reportáž ze sportovního klání. Ve valné většině se jedná o věcné komentáře či vlastní zkušenosti. O tom by právě diskuse měla být. Ovšem populární "prudičství" je opravdu velkou doménou zejména CZ informačních portálů, protože i když v diskusích (nebo v příspěvkovém bloku) na zahraničních serverech lze taky vystopovat prvky "neuznalého prudiče", tak v takovéto míře je tento pochybný zájem skutečně daný zřejmě mentalitou národa.

Stejně jako pro HC/SC šťouralové a uznalé/neuznalé lamky platí i pro tuto skupinu pravidla neokázale zcela jednoznačná a lze je stručně rozdělit do několika kategorií (i když je pravdou, že existují tzv. Ultra HC prudiči, kteří tlakem své existence a širokým záběrem své "ventilace" spadají pod všechny kategorie).

Prudič-konstruktér je jednou z nejrozšířenějších kategorií. Vyznačuje se touhou doplňování či aktuálních připomínek k dané publikační činnosti (tak nazvěme třeba "článek", apod.). Své znalosti čerpá buď z vlastních subjektivních zkušeností, či nezřídka kdy z podobné publikační činnosti uveřejněné před časem. Je-li něco v kontrastu s jeho verzí dané problematiky, může se prudič-konstruktér změnit i na prudiče-soudce (viz. níže), což však je spíše potvrzující výjimkou. Prudič-konstruktér se vyjadřuje košatě i přímočaře věcně a zpravidla se drží konvenčních pravidel pravopisu a mravních zásad. Konstruktér nemusí být vždy prudičem, ovšem jeho touha udělat vše lepší, doplnit vše o aktuální informace a zpochybňování věrohodnosti dané publikace ho většinou staví do zájmové skupinu prudičů oprávněně.

Prudič-zkratkař je rozšířen zejména u publikačních činností z oblasti VT/IT. Zkratkaři nepoužívají košatou češtinu k vyjádření svých pocitů nad uveřejněným dílem, ale dohodnutých a obecně známých zkratek. "Tak to sux", "Lol, to sux", "IMHO to je slabej článek", "OMG to je bída", "wtf?", "hard sux", "autor je lama a sux4ever", apod. Rovněž i zde platí, že ne každý zkratkař musí být nutně prudič, záleží na obsahu a vyjádřeném kontextu v jeho zkratce. Prudiči-zkratkaři se také vyznačují zcela originálními přezdívkami (nicky), které mají jistý vztah k jejich následným zkráceným "ventilačním" vyjádřením.

Prudič-soudce je vždy patrný svým odbočení od daného tématu. Jeho snaha je řešit problémy globálního rázu a i když z počátku má jeho reakce souvislost s danou publikací, ke které svoji připomínku připojuje, tak je zde jasná snaha převést téma diskuse do širších sfér. Prudiči-soudci mají tendence hodnotit informační portály či "www sajty" jako celky ("hmm... poslední dobou to jde s tímhle serverem z kopce...", "hm... zase nic originálního, jde to z kopce a tak to bylo dobrý..", "proboha co to dělá na tomhle serveru?", apod), přenášet problémy ze všeobecného rozhledu do konkrétního přirovnání (rostoucí ceny, inflace, HDP, vláda sux, Evropská Unie sux, apod.), atd. Prudič soudce již také mívá poměrně ostřejší a peprné vyjadřování hraničící s porušením mravního kodexu.

Prudič-lingvista je osoba vyžívající se v kontrole pravopisu či gramaticky správného vyjadřování v dané publikaci. Je sice pravdou, že i samotní autoři mají někdy poněkud toporné literární vyjadřování (zejména v nějaké hodně odborné problematice, kde jsou nezpochybnitelně odborníci, ovšem v literární zdatnosti nemusí být zrovna Karlové Čapkové), ale prudiči-lingvisti se soustředí zejména na konkrétní gramatické chyby. Na velkých portálech se tomuto věnuje oddělení korektury pravopisu, ovšem na portálech menších závisí vše jen na korekce-schopnosti autora, popř. vedoucího pracovníka. Prudič-lingvista však netuší moc o tom, jaká práce stojí za vytvořením i zdánlivě jednoduché publikace a v jakém tempu se mnohdy shromažďují informace pro článek. Velkou devizou prudičů-lingvistů je fakt, že se jedná zřejmě o osoby s velmi vyvinutým citem pro jazyk a chybu, kterou přehlédne celý tým autorů i po několikerém přečtení, odhalí hned na první pohled. Klobouk dolu všem prudičům-lingvistům.

Prudič-linkař má neoblomnou touhu upozorňovat na jiné (v jeho pohledu pak kvalitněji zpracované) publikace na konkurenčních portálech. Podstata jeho záměrů je i do dnešních dní stále neznámá, nicméně příspěvky prudiče-linkaře se vyznačují přímými odkazy (linky) na konkurenční publikační činnost, která je realizovaná formou podobného literárního útvaru. Proč však prudiči-linkaři inklinují k této formě (která by se dala nazvat i neplacenou reklamní činností) upozorňování na neaktuálnost článků, či zpochybňování autorské tvorby ("Článek je podobnej jako na www....", "Proč vykrádáte server...", "Tady na téhle www je celá problematika daleko lépe zpracována.") je předmětem mnoha výzkumů a veřejných diskuzí (jeden pramen uvádí, že někteří prudiči-linkaři mohou být i samotnými autory publikací na konkurenčních serverech, ovšem je to jen nepodložený dohad). Finálním stádiem prudiče-linkaře je pak prudič-žalobce, který již bez obalu ve své rozbujelé paranoie považuje všechny publikační činnosti za plagiát plagiátu a jeho příspěvky se jen omezují na nařčení autora z krádeže.

Prudič-topmodel je velmi rozšířený zejména v oblasti VT/IT a identifikovat ho lze jednoznačně díky své vášni ve vychloubání a zatracování všeho, co není podle jeho vybraného gusta (co není "in" je sux, co není "Ultra" je sux, co není "hi-end" je sux, apod.). Topmodelové mají (nebo to alespoň tak ventilují "jako že mají") ty nejnovější a nejrychlejší modely těch nejlepších značek (např. komponenty, pokud hovoříme o HW). Jakákoli publikační činnost na kterou reagují už podle nich popisuje staré modely, nebo ty, které nejsou podle jejich názoru dost "in". Prudič-topmodel se velmi rád chlubí svým portfoliem (nejrychlejší CPU) nebo dovednostmi (dokážu nejlíp přetaktovat) a jediným jeho snažením v příspěvkovém bloku je poukázat na sebe sama a rozvrátit teze o kvalitě čehokoliv co není v kurzu dle jeho měřítka, nebo to nezná. Degenerativním stádiem prudiče-topmodela je pak prudič-přeháněč, který si v sobě pěstuje fantazii, že tyto nejnovější hi-end modely skutečně vlastní (ač skutečnost je opakem) a projíždí ceníky, přičemž sestavuje imaginární komplot složený z vybraných top-end produktů (na které v diskuzi vehementně upozorňuje).

Prudič-moderátor většinou obsahuje rysy i několika prudičských kategorií, ovšem jeho jednoznačný projev v příspěvcích je spojen s jeho touhou vést (moderovat) diskuzi dle svého vlastního tempa. Prudič-moderátor pak je nejaktivnějším "přispěvovatelem", reaguje v podstatě na jakýkoli přidaný příspěvek a vrcholným bodem jeho snažení je pak rozpoutání divokého dialogu se samotným autorem (někdy skutečně autoři míru prudičství neunesou a reagují v podobném duchu jako prudiči, což je zase jiný zajímavý poznatek. Autoři jsou v našich končinách skutečně zvyklí reagovat na prudiče, vedou s nimi obranné dialogy a bojují za své dílo zuby nehty, čímž prudičům jejich cíle mnohdy velmi usnadňují a nevědomky tak přihazují polínka do ohně :-). Odkud se berou prudiči-moderátoři je záhadou, stejně tak jako fakt, kde berou čas na úpěnlivé non-stop sledování celé diskuse. Prudiče-moderátora lze rovněž identifikovat dle rozsáhlé šíře jeho záběrů, protože se jedná o osobu, která dokáže "moderovat" a "ventilovat" najednou třeba v několika příspěvkových blocích. Prudič-moderátor může diskutovat v podstatě o čemkoliv - od pravopisu, přes obor prudiče-soudce až po prudiče-linkaře, důležitým poznatkem je však bezbřehá touha vést dialog, reagovat prakticky v reálném čase a dmýchat dialog až do rezignace okolních "přispěvovatelů".

Prudič-chaotik je většinou neškodný, ovšem jeho míra prudičství spočívá ve vnášení zmatku do jasné struktury publikačních činností. Prudič-chaotik bývá většinou mimo mísu a pokud dokážeme přenést jeho model na "PC usera", tak se rekrutuje ze skupiny 3 nebo 4 (uznalá a neuznalá lamka). Prudičů-chaotiků není tolik (v PC scéně), poznat se dají i podle toho, že na jejich "ventilace" málokdy kdo reaguje.

Ultra HC prudič tvoří samostatnou kapitolu a lze na něj aplikovat všechny probrané poznatky. Ultra HC prudič přispívá už prakticky z nutnosti (den bez pruzení by pro něj ani nebyl den) a na jakékoliv publikační činnosti si vždy něco najde. Stejně jako prudičů-chaotiků tak i Ultra HC prudičů není tolik, ovšem jejich příspěvky opravdu vždy stojí za to.

Výjimku tvoří tzv. sváteční prudiči, který reagují opravdu jen výjimečně a v daném kontextu povětšinou konstruktivně (upozorňují opravdu na kritické chyby autora).

Prudič on-line (@2004 by J.C.)

Boj proti prudičství (anti-pruding concept) - Jak na ně?

Proti prudičství se nedá dost dobře bojovat v zavedených systémech. Nejjednodušší a prvotní myšlenka jistě spočívá v odstranění samotných příspěvkových bloků u publikovaných literárních útvarů, ovšem ani toto není možné. Prudič, ač si toho je nebo není vědom, je ve sféře internetových portálů návštěva na serveru jako každá jiná a jeho kliknutí či pobyt strávený surfováním po obsahu se prostě v tržním modelu internetové reklamy počítá. Z toho plyne, že i ten největší Ultra HC prudič na kterého je spoleh, že s každou novou publikací začne ventilovat své prudící teze, je pro majitele portálu ceněným zbožím. V této branži se hraje jen na návštěvnost a počet shlédnutých stránek, takže prudič, který ventiluje "Hmm... tenhle server upadá...", "Poslední dobou je to slabý...", "Už to nebudu číst... jsou tam samé nesmysly" je svým způsobem významným "supporterem" portálu, který tak očividně nenávidí.

Není mým cílem nějak očerňovat prudičství jako sport nebo hobby. Konečně proč taky? Jistá svoboda slova je i v ústavě ČR a je-li nastaven publikační systém tak, že umožňuje svobodně reagovat na publikované články, má i prudičství v tomto sektoru své oprávněné zastoupení. Každý prudič by se ale měl trochu zamyslet a provést si malou analýzu svého cíle pruzení (stanovit koncept, vybrat hlavní cíle a metodu (hanlivá, nátlaková, kontraproduktivní, bodová, apod.) pruzení). Konstruktivní kritika (a i samotní prudiči) jistě přispívá ke zkvalitnění práce autorského týmu a je-li věcně a vkusně popsána, je to jenom dobře. Naopak zřejmě by měla vymizet ta malá závist, která je v každém zakořeněná a i prudič by se mohl čas od času držet standardních slušných pravidel a dodržovat jakousi nepsanou mravní hranici. Potom by se taky mohlo stát, že se exponuje skupina prudiči-nadávači, v jejichž slovníku (půjčeném od Ivana Horníka) je "prdel" nejslušnější slovo.

Prudičství jako sport je zajímavá činnost a jeho hlubší výzkum si zaslouží detailnějších analýz.

Ale to už je jiný příběh... :-)

Další články v kategorii

• PCtuning má 9 let. Co se za tu dobu změnilo?
• Pro rozptýlení - úsměvy Invexu
• LAN párty po česku aneb průvodce pro zelenáče
• Z deníčku PC Šťourala: Cestománie
• Z deníčku PC šťourala: Já, mé druhé já a L