Z deníčku PC šťourala: Ten, který tančí na tenkém ledě

Okolnosti a situace, potažmo i postavy vystupující v následujícím textu jsou smyšlené a jakákoliv podobnost s existujícími osobami je náhodná, či zcela neúmyslná. Veškeré fotografie jsou ilustrační :-)

Část I - And The Hero Will Drown

Tradice PC šťouralství s sebou nese i jisté situace, které obyčejná osoba může přijímat jako pouhý negativní rozmar techniky, ovšem pro osobu PC šťourala v sobě nese jisté známky tajemna a nevysvětlitelna. Případů pro AktaX je v PC šťouralství skutečně mnoho. Když se však skloubí dohromady daná konfliktní situace ještě s osobami pohybujícími se mezi skupinami 3 a 4 (uznalé a neuznalé lamky) je ohrožení zdravého rozumu daleko více patrnější.

I když během posledních týdnů ubylo výrazně nutností absolvování mých on-demand šťouralských zásahů na místě, což bylo dáno zejména obdobím prázdnin či svátků a také povánoční finanční recesí, přece jen tu a tam kdosi zavolal a něco požadoval. Rovněž pominulo hloupé období oslav narozenin, svátků a jiných výročí, které se v mém okolí soustředí nevím proč výhradně během jednoho měsíce, ve kterém běží oslavy jak na běžícím páse a jeden ani neví, co a jak slaví (z pohádky do pohádky). V neposlední řadě k relativnímu klidu přispěl i fakt, že byl Sova odvelen na dlouhou služební cestu/stáž k západnímu sousedovi, zřejmě aby pozvedl pracovní morálku v jejich stavebním průmyslu, což komentoval se slovy "scheisse reich". Stejně tak i Richard se na dlouhou dobu odmlčel, což bylo později vysvětleno nutností "zapírání se" před vlezlým úvěrovým oddělením banky a následným exekučním úřadem.

Jisté benefity na mém bankovním účtu mi umožnily provést mírný upgrade na mém stroji a zánovní GeForce 6600 a 2x512MB DDR400 nahradila původní Ti4200 a 2x256MB. Half-Life 2 jsem tak mohl vychutnávat ve vyšších detailech a jako Gordon Freeman jsem večer co večer vyrážel do City17 bojovat za lepší zítřky.

Poklidnou idylku zkazil až po několika dnech Klein s tím, že má "jisté" problémy se svojí sestavou (kterou označil za "mojí" sestavu, snad aby zdůraznil, že jsem mu jí postavil já a jsem v plné míře za stávkující systém zodpovědný). Snažil jsem se Kleina nejprve odbít po telefonu, ovšem jeho problémy se točily okolo věcí, které popsal jako "Nefunguje mi ta myš. Dole to ale svítí, ale myš nejde, možná že je špatná optika", "Nevypaluje mi to CD. Když chci vypálit tak se mi to načte a pak to ale nevypálí. Možná že je špatná optika" a smrtelné "Přes monitor mi to dělá pruhy. Já do něj bouchnu a pak to pruhy nedělá. Jen někdy, asi je špatná optika u monitoru". Tento výčet se mi zdál natolik zajímavý, že jsem přislíbil účast v jeho příbytku, sbalil šťouralský batoh a vyjel. Cestou jsem se stavil ještě u Bimba, kterému jsem dlužil blíže nespecifikovatelnou sumu korun a obeznámil ho s cílem mého výjezdu. Bimbo, na kterém byly ještě patrné dozvuky víkendu, mne jenom upozornil, že při poslední oslavě v Kleinově příbytku bezdrátová myš i s klávesnicí mnohokrát upadla na podlahu, to když se Klein v opojení pokoušel přítomným ukázat na PC filmy s lechtivým erotickým nábojem. Bimbo pak cosi ještě vyprávěl o veselé příhodě s Policií ČR, ale to už jsem mizel v dáli.

Cestou v autobuse jsem ještě hloupě přijmul telefon od L (špatně jsem se podíval na displej) a ten mi nadšeně oznamoval, že má konečně nové připojení k internetu přes Wi-Fi (uááj - fáááj) a že to jako frčí dobře. L si tudíž pořídil i přes mé nepříliš pozitivní doporučení od jakéhosi známého (který má access-point naproti L-ova paneláku) přijímač a paušálem zhruba 500Kč měsíčně za negarantovaných 256kbps upgradoval svůj stávající dial-up. Raději jsem to L nevyvracel a ocenil jeho nového "providera" a rychle zavěsil. Wi-Fi není špatné, ale v Praze za 500Kč/měsíčně a navíc má-li v baráku kabelovku, kde ten nejlevnější paušál pořídí zhruba za 400,- v 512kbps, se mi nezdála jako nejideálnější varianta.

Když jsem se přesouval od autobusové zastávky směrem ke Kleinovu příbytku, všiml jsem si komické situace, která spočívala v tažení jakéhosi děcka na vodítku zhruba 60Kg rotvajlerem. Pejsek jednoznačně určoval tempo vycházky a ač se asi 9-ti letý klučík snažil sebe víc, zanechával za sebou jen hluboké rýhy v trávníku a pes-buldozer ho vláčel přes park bez nejmenšího náznaku snížení cestovní rychlosti.

Část II - Verschwende Deine Zeit

Přístup do Kleinova příbytku blokovaly dvě věci. V první řadě rozbalená krabice od 19" monitoru, která zatarasila skoro celý prostor úzké chodbičky a pak přední maska automobilu FIAT (odhadem UNO) spolu s plastickým spoilerem, který byl na pravé straně nezvykle zdemolován. Když jsem pak byl vpuštěn do obytného prostoru, všiml jsem si nejen podivného výrazu Kleina, ale i dalšího hosta, který seděl v obývacím pokoji a s výrazem HC Šťourala "sjížděl" kabelovou myší WinXP.

Od počáteční chvíle jsem pojal k tomuto člověku, z kterého se vyklubal jakýsi Kleinův soused, velkou nedůvěru. Chvíli jsem pozoroval jeho i Kleina jak se bezmocně snaží rozchodit vypalování CD v Neru. Soused, kterého pracovně nazvěme "tlachal", protože jeho největší doménou bylo všemožné tlachání o čemkoliv, během několika minut stihl probrat tolik témat, že jsem byl vskutku konsternován. Daleko zajímavější byl princip, kterým se snažil zprovoznit vypalování. Problém v aplikaci Nero spočíval v tom, že jako defaultní vypalovačka byl zvolen "IMAGE DRIVER" místo fyzicky umístěné vypalovačky v sestavě a proto se vypalování zjednodušilo jen na vytváření patřičného obrazu, k nelibosti Kleina, jehož CD-R zela prázdnotou. To mi ostatně došlo už při Kleinově telefonátu: => Nero + "rozjede se to, ale CD nevypálí" = nastavený Image Driver. Tlachal však velmi svérázně řešil tento problém po svém tím, že zkoušel editovat registr woken.

Když se Tlachal konečně odinstaloval z křesílka s větou "hmm... tak to bude ta mechanika v hajzlu" a já jsem dvěma kliky zcivilizoval Nero, nastalo v obýváku trapné ticho. To se snažil rychle Tlachal zamluvit a spustil příběh o strašlivé dopravní nehodě, kvůli které má zdemolovanou přední část FIATa na patře v chodbě. Další problém v jinak docela slušné sestavě spočíval v nereagování bezdrátové myši, která byla v jednom setu (s jedním receiverem) spolu s klávesnicí. Tvrdošíjné Windows si totiž po odebrání všech HID zařízení znovu dosazovaly "Zařízení typu HID" a "USB zařízení typu HID" místo požadované "Myš typu HID". Po celkovém odebrání všech HID zařízení a novém vyhledání hardwaru se postupně začaly instalovat HID drivery a na jeden okamžik myš skutečně fungovala, ovšem cca 3s, než se nainstalovaly HID zařízení kompletně. Najít driver pro Myš standardu HID nebylo tak jednoduché, v seznamu výrobců driverů ve Windows bylo hledání marné, zajímavé však bylo, že klávesnice byla detekována.

Čas ubíhal, Tlachalovy příběhy, které se teď točily okolo bezva pařby v New Yorku, počaly nabírat na intenzitě a pomalu jsem začal hlasitě nadávat na firmu Chicony a WindowsXP. Po chvilkové myšlence spočívající v návštěvě zákaznického centra Microsoft s kleštěmi, se nakonec podařilo přesvědčit jedno "Zařízení typu HID" aby se chovalo jako "Myš standardu HID". Bylo to to třetí od shora z celkem 9-ti, metoda pokus-omyl v zásadě nezklamala.

Tlachal na chvíli odběhl (zřejmě zkontrolovat, zda-li mu někdo nekrade poškozenou masku FIATa) a Klein mi mohl sdělit, co že je to za šílence. Dozvěděl jsem se akorát, že Klein ví, že ona dopravní nehoda byla údajně po menší honičce po Praze s Policí ČR, kdy se podnapilý Tlachal snažil ujet, což se mu prý podařilo, ale skončil v lese v nějakém stromě. I když Kleinova verze se neshodovala s tou co vyprávěl před chvíli Tlachal (tam šlo o o to, že nějaká ženská otevřela dveře od svého auta a nepozorný Tlachal to do nich narval) a i typ střetu a vpáčené poškození spoileru spíše ukazovalo, že mu to někdo prokop nebo prorazil tyčí. Klein potom řekl, že na to s tím Nerem nikdo nemohl přijít "a to tomu "kámoši" rozuměj! Jeden dělá v počítačové firmě!". Kleinovi jsem řekl, že to je možné, ale to, že někdo dělá v počítačové firmě (ano ještě jednou se všichni nad tím termínem zamyslete: "počítačová firma"), není zárukou toho, že v Neru přijde na takovou blbost jako je defaultní nastavení Image driveru.

i Zdroj: PCTuning.cz

Tlachal in da House

To už byl Tlachal zpět a zatímco jsem instaloval Kleinovi nějaké demoverze her z DVDčka jednoho herního magazínu, zaplavil nás znovu další sprškou story-ever-after. Tentokrát se to točilo o dovolené někde v tropickém ráji a o tom, jak tam sbalil a úžasně několik nocí "promiloval" s kakaovou domorodkou na pláži a při potápění se ke korálovým útesům. Zejména toto se mi již začalo zdát poměrně podezřelé, to když jsem se důkladně podíval na jeho "ksicht" pod úzkými brýlemi. Jsem totiž realista a o tohohle by kakaová domorodka zavadila jen po požití velkého množství opia, nebo kdyby jí hodně zaplatil. To už Tlachal začínal ze mne a Kleina páčit informace o tom, jak jsme Kleinovu sestavu pořídili, kolik to stálo a co že je vše uvnitř. Klein potom (zmámen Tlachalem) řekl, že opravdu i jeho "kámoši" (ti co dělají v "počítačové firmě"), řekli že 40GB harddisk je "pomalý" a že prý je "rychlejší" alespoň 120GB (což mu potvrdil Tlachal a uvedl, že ve své sestavě má 200GB S-ATA disk). Jen mírně jsem Kleina upozornil, že výkonnost PC se podle kapacity HDD dá měřit jen stěží a podíval se na "Tento počítač", kde měl Klein z 40GB (resp. 38GB) zaplněno cca 11GB (internet tam přirozeně neměl, takže ani nesosal, což bych bral jako pádný argument pro velkou kapacitu HDD. Nutnost nasdílení desítek GB, např. v DC++, je u "lepších" hubů skutečně nutnost). Tlachal začal pak mírně očerňovat Kleinův komp, zejména pak "AMD je haluz. Mám P4 3,6GHz na intel čipsetu. To je dělo!" a "Radeon 9600 je haluz. Mám GeForce 6800, to je dělo!". V tuto chvíli mne už Tlachal začínal dosti prudit (prudič-topmodel a prudič-soudce), protože jsem pozoroval slaboduchého Kleina, kterého Tlachal utvrzoval v přesvědčení, že to co má je kompletně celé haluz. Klein se tázavě podíval a tak jsem mu odpověděl nejjednodušeji "tak ať to zkusí tady Tlachal, sestavit komplet do 17k".

Část III - In The Air Of Truth

O několik dní později jsem se dozvěděl o Tlachalovi další zajímavé informace. Jednak jsem si vyslechl verzi Bimba, který byl u Kleina na návštěvě a poté šli společně s Kleinem, Tlachalem i "Bratrem Tlachala" (ten prý ale už netlachal) popít do místního baru. Tlachal tentokrát vyprávěl verzi dopravní nehody trochu jinak (teď už jel v autě s bráchou), rovněž i populární "pařba" v New Yorku se přesunula do Evropy, konkrétně do Mnichova na Október-fest.

Bratr Tlachala, který se zdál o moc rozumnější než jeho mladší verze, pak zjevil později Kleinovi celou pravdu. Tlachal nejen že žádnou dopravní nehodu nezpůsobil, ale ani nevlastní řidičský průkaz a maska FIATa je nějakého jeho kámoše bydlícího o tři patra výše, kterému ji zdemolovala opilá partička výrostků. Rovněž tak i jeho návštěva New Yorku byla sci-fi, neboť Tlachal byl nejdále v Rakousku a to v 6-té třídě ZŠ na exkurzi ve Vídni, kde prý "těžko" asi zapařili. V neposlední řadě se výrazně degradovalo jeho P4 3,6GHz a GeForce 6800 na blíže neurčený Duron a GeForce 2 MX400. O potápění se s kakaovou domorodkyní jsem už nic nezjistil, ale usoudil jsem, že to byly zřejmě pozůstatky nedávno vysílaného filmu "Návrat do Modré Laguny" :-).

To už jsem ale nemusel nic zkoumat. Tlachal si vesele vypráví HC-story dál a my, pohybující se kolem něho, jen nasloucháme s němým úžasem, jak široká a důvtipná může lidská fantazie být. Na jednu stranu je to i krásně kreativní a příjemná vlastnost, i když to i pro samotného Tlachala musí být tanec na velmi tenkém ledě, možná že to ho právě láká (vzrušuje? :-)). Na druhou stranu, ale...

Ale to už je jiný příběh... :-)