EU3C CORE Gamer - Staré dobré NES hry do kapsy | Kapitola 3
Seznam kapitol
Na první pohled levný MP3 přehrávač, ale ukrývá v sobě potenciální trhák. Emulátor starého herního systému Nintendo Entertainment System (NES), pro který dnes existují stovky pecek z dob osmibitů. Proč tedy neoprášit vzpomínky z dětství?
Hudba
Poslech s dodávanými sluchátky za moc nestojí, ovšem je tu jeden podstatnější problém. Přehrávač se nepředvede ani v případě, že připojíte kvalitnější model renomovaného výrobce. I běžný uživatel pozná, že zvuk není naprosto čistý a sem tam zazní nenápadné praskání nebo šum.
Co se týče podporovaných formátů je to v podstatě základní klasika, přehrávač si poradí kromě mp3 s audio formáty WAV a WMA. Nic víc, nic míň - na OGG nebo FLAC opravdu zapomeňte.
Bohužel v nedostatcích budeme pokračovat. Jak už jsem se zmiňoval dříve, přehrávač sice podporuje mass storage standard, ovšem výrobce tuhle výhodu naprosto degradoval nesmyslným souborovým systémem. Muzika se ukládá všechna do jednoho adresáře, na logiské uspořádání s podadresáři pro jednotlivá alba zapomeňte. Mašinka bere jenom soubory uložené přímo v adresáři k tomu určenému. Tragédie.
Navíc se výrobce ani neobtěžoval s nějakým propracovaným systémem pro řazení skladeb. Načte si ID3 tagy a vytvoří z nich databázi. U každé skladby si pak můžeme přečíst informace o bitrate, vzorkové frekvenci, či délce, ale jinak je knihovna, pokud se tomu tak dá říkat, opravdu neschopná. V nabídce máte pouze seznam skladeb, ale žádné řazení podle interpreta, alba nebo žánru. Tak jak prostě „nasáčkujete“ skladby do přiřazené složky, tak je budete mít v seznamu. Situaci nevyřeší ani vytvoření playlistů, protože přehrávač je vytvářet neumí! Vyhledávat mezi stovkami skladeb je tak velmi otravné. Naštěstí alespoň umí funkce repeat, tedy opakovat jednu skladbu, opakovat vše, nebo náhodný výběr. Pokud si rádi hrajete s ekvalizérem a říkáte si, že se nedostatky v reprodukci dají odstranit správným nastavením, tak na to zapomeňte. Na výběr je jen pět předdefinovaných režimů a to dbb, Pop, Jazz, Live a Rock, které používají jenom masochisti.
Rádio je už dnes takovou samozřejmostí, přijde vhod až bude docházet šťáva a budete chtít co nejvíc prodloužit reprodukci. Přehrávač bohužel signál nepřijímá nějak zázračně a tak si poslech rádia moc neužijete. Do paměti můžete uložit až 20 stanic. S podporou RDS nepočítejte ani náhodou a nahrávání z rádiových vln přehrávač také neumí.
Sledování videa a prohlížení fotografií
Sledování videa není na přehrávači vůbec špatné. S poměrně velkou obrazovkou (2,8“) je kapesní video skvělé. Core Gamer podporuje formáty AVI a MPEG4. Rozlišení displeje je 320x240 bodů, a tak je nutno video k tomuto přizpůsobit. K tomu vám pomůže dodávaný software a nebo můžete použít už osvědčený MediaCoder či SUPER.
Core Gamer ale umí i něco víc, než jen přehrávat video na svém displeji. Možná jste si všimli druhého 3,5“ Jacku, který ukrývá AV výstup. Díky tomu přehrávač snadno připojíte k televizi a můžete na větší obrazovce sledovat uložená videa neo poslouchat muziku. Pochopitelně díky menšímu rozlišení to není žádný zázrak, ale jako nouzovka na chatě to potěší (pokud si pochopitelně nezapomenete kabel a nabíječku).
Další využití přehrávače se najde u prohlížení fotografií. Displej má sice „pouhých“ 262 tisíc barev, ale promítání fotografií je pohodlné a kvalitní. Rozhodně ale nezapomínejte, že je displej širokoúhlý. Kromě podpory formátu JPEG umí také PNG, GIF a BMP (poslední dva jmenovaní ale pouze do 24b barev).
Baterie a její nabíjení
Baterie je rozhodně další zklamání tohoto přístroje. Výrobce použil jak jinak než integrovanou baterii, konkrétně typ Li-Pol. Přehrávač vydrží přehrávat hudbu přibližně 6 hodin a video pouhé 2-3 hodiny (přibližně platí i pro hry), což je opravdu velmi málo. Nabíjení přehrávače trvá asi 2-2,5 hodiny. Displej alespoň trochu spoří energii, vypíná se automaticky po třiceti sekundách. Prodlevu lze manuálně nastavit, stejně tak dobu po které se přístroj vypne úplně.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
