Moderní výuka: Co je za problém se vzděláváním?
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Moderní výuka: Co je za problém se vzděláváním?

Moderní výuka: Co je za problém se vzděláváním? | Kapitola 4

Michal Rybka

Michal Rybka

4. 4. 2021 03:00 70

Seznam kapitol

1. Nový koncept? 2. Nejlepším z lidí 3. I bez čtení se dá žít 4. Až zbytečně přesné 5. A pro prostý lid škodlivé
6. Odnaučit, co nás naučili 7. Společně ke světlým zítřkům 8. Normální a výběrové 9. Dobrý základ

Vzdělávání vypadá jednoduše: Základní škola, střední a odborné školy, academia. S vyšším stupněm rostou nároky i množství učiva. Přesto na sebe neustále naráží různé koncepce: Jeden tvrdí, že dvě třetiny populace musí mít vysokou, další se toho stavu děsí. A koncepce se znovu a znovu mění. Proč?

Reklama

Formální vzdělávání té doby je pozoruhodné tím, že bylo překvapivě pokročilé, pokud šlo o praktické aplikace. Egypťané neměli ucelený systém matematiky, ale měly mraky praktických postupů včetně příkladů, které najdeme například na Moskevském anebo Rhindově papyru, které se zabývají matematikou a geometrií. Obtížnost tam uvedených úloh zhruba odpovídá maturitě – zajímavé je to, že jsou aproximativní, tedy řeší problémy „dostatečně přesně pro praxi“.

A Egypťané uměli velmi dobře aproximovat pro praxi. Tak například π ve Rhindově papyru odhadli jako 256/81, tedy jako 3,16. To docela ujde a s přesností 0,6 % to v zásadě stačí pro praxi. Mnozí ale byli v aproximacích ještě lepší: Čínský matematik Zu Chongzi v pátém století našeho letopočtu odhadl 3,1415926 < π < 3,1415927, což je odhad, se kterým můžeme v drtivé většině případů počítat dodnes. Většina moderních kalkulaček prostě nemá π v lepší přesnosti – a opět se k tomu dostal aproximativním způsobem, vůbec nemusíte chápat reálná čísla!

A to je velmi důležitá věc, která spojuje starý Egypt s lidmi, kteří žádají „praktické vzdělávání“: Stačí jim vzdělání na úrovni circa 1500 let před naším letopočtem. Jak říkám: Společnost, kde je 80 % lidí negramotných a inženýrské výpočty děláte aproximativně, může fungovat docela dobře. Drtivou většinu času jsme si s tím vystačili, než přišel Georg Cantor v roce 1874 s tím, že existují čísla, která nelze vyjádřit celočíselným zlomkem a pokračují tak nějak do furt.

A to vlastně ani nemusíte vědět – když se živíte logistikou anebo jako instalatér, je vám to k ničemu. Můžete zůstat v kombinaci technického poznání starověku a základní gramotnosti a elementární počestnosti Marie Terezie – a jste spokojeni. Nic víc k prostému životu opravdu nepotřebujete: Přečtete si vyhlášku, vyplníte daňový formulář, co chtít víc?

Dlouhou dobu vlastně panovaly pochybnosti o tom, zda prostý lid vážně musí vědět, co je například opravdu napsané v Bibli – tradičně se provozoval ritus latinsky. Církev si stačila s latinskou Vulgatou, lidem se řeklo jak a co – v Bibli se píše spousta různých věcí a dlouho se mělo za to, že kdyby ji četl člověk nevzdělaný, v teologii needukovaný, mohl by si to vyložit špatně.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama