Moderní výuka: Co je za problém se vzděláváním?
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Moderní výuka: Co je za problém se vzděláváním?

Moderní výuka: Co je za problém se vzděláváním? | Kapitola 8

Michal Rybka

Michal Rybka

4. 4. 2021 03:00 70

Seznam kapitol

1. Nový koncept? 2. Nejlepším z lidí 3. I bez čtení se dá žít 4. Až zbytečně přesné 5. A pro prostý lid škodlivé
6. Odnaučit, co nás naučili 7. Společně ke světlým zítřkům 8. Normální a výběrové 9. Dobrý základ

Vzdělávání vypadá jednoduše: Základní škola, střední a odborné školy, academia. S vyšším stupněm rostou nároky i množství učiva. Přesto na sebe neustále naráží různé koncepce: Jeden tvrdí, že dvě třetiny populace musí mít vysokou, další se toho stavu děsí. A koncepce se znovu a znovu mění. Proč?

Reklama

V praxi by bylo lepší poměrně rychle vytřiďovat ty, u kterých bude úspěch, když se naučí vůbec fungovat (tomu se dřív říkalo praktické školy či zvláštní školy, dnes se tomu říká speciální, protože realitu nakonec neobelžete) – a taky vytřiďovat ty, které běžná výuka brzdí. To nejhorší, co můžete talentovanému žáku udělat, je dát mu ve škole leháro, takže získá pocit, že má všechno zadarmo. Ti naopak potřebují větší nálož – a hlavně je nemusíte krmit pitomostmi, jako je zastaralý planetární model atomu. Ten, kdo jde do praxe, o atomu opravdu moc vědět nemusí, ten, kdo bude postupovat výš, bude mít naopak mentální problém přejít z planetárního modelu na kvantově mechanický.

Je jedno, jak moc se tomu smějete, ale je obří rozdíl mezi studenty, kteří nastupují na vysokou z výběrovek, kde je učili moderní věci – a absolventy tradičního školství, které čeká řada kulturních šoků, pokud jde o objem a charakter učiva. V tom je příčina „velkých ztrát v prvním ročníku“ na vysokých školách nekecacího charakteru: Absolventi normálních škol naprosto nejsou připravení na to, kolik se toho budou muset nadrtit na medicíně či přírodovědě a pro techniky a matematiky bude šok vysokoškolská matematika a fyzika. Je to jak napálit hlavou do zdi – a problém je v tom, že většinu studentů obecné nižší stupně připravovaly na něco naprosto jiného a nejenže zastaralého, ale i fakticky z cesty svádějícího.

A nejen to: Zpočátku vůbec netušíte, co je opravdu důležité. „Já složitější matiku nikdy nepotřeboval,“ vykládá kdejaký praktik. Ano: Praktickou matematiku jste se mohli naučit z překladu Rhindtova papyru z patnáctého století před naším letopočtem – a jejich metody, založené na vizualizaci a iteraci, vám opravdu pomohou vyřešit většinu praktických problémů, pokud jde o stavby či výkopové práce. Metody jejich počítání jsou v základních případech dokonce jednodušší, než ty naše: Násobit a dělit „po egyptsku“ se naučíte za pět minut! Ale naprosto to nestačí na to, abyste mohli navrhovat křídlo moderního letadla či pokročilý litografický proces.

„Vysoká mě nudila, zvolil jsem Placený Rychlokurz (TM) – a za tři měsíce za peníze tepu Javu!“ smějí se v reklamách na Placený Rychlokurz (TM) jiní. Skvělé, ale předměty na vysoké opravdu nepotřebujete na to, abyste líným kódem tapetovali web. Algoritmy a složitost se učíte proto, abyste chápali, že jsou různě efektivní implementace algoritmů, že mají určité fundamentální limity – a připravují vás na to, abyste dokázali psát naprosto nové algoritmy pro umělou inteligenci anebo pro kvantové počítače. Abyste vůbec chápali, k čemu jsou takové stroje potřeba, dokázali je navrhnout anebo, v tom nejlepším případě, sami navrhli nějakou další revoluční novinku.

„Memorování je překonané,“ ofrňují se další. Leckde ano, ale jsou obory, ve kterých to bez něj nepůjde: Jako právník jste tak dobrý, jak rychle se orientujete v labyrintu zákonů. Jako doktor se učíte anatomii proto, abyste dokázali uvažovat rychle a kupříkladu rozeznali, na co se to díváte, protože zatímco v atlasech máte řezy frontální, mediánní a transverzální, v praxi na všechno budete koukat pod úhlem – a někdy opravdu není snadné pochopit, na co se to vlastně díváte.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama