Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Moderní výuka: Co je za problém se vzděláváním?
Moderní výuka: Co je za problém se vzděláváním?
autor: Michal Rybka , publikováno 4.4.2021
Moderní výuka: Co je za problém se vzděláváním?

Vzdělávání vypadá jednoduše: Základní škola, střední a odborné školy, academia. S vyšším stupněm rostou nároky i množství učiva. Přesto na sebe neustále naráží různé koncepce: Jeden tvrdí, že dvě třetiny populace musí mít vysokou, další se toho stavu děsí. A koncepce se znovu a znovu mění. Proč?


Ve skutečnosti existují přinejmenším tři diametrálně odlišné formy vzdělávání – formy, které najdeme už ve starém Egyptě. Tou první je učení nápodobou – dítě se učí od rodičů jejich řemeslo, péči o hospodářství, samo o sebe, jak se platí daně, jak obchodovat na tržišti, jak si najít partnera a jak s ním vyjít a tak dále.

Tohle samotné stačí překvapivě velkému množství lidí. I nejpokročilejší starověké společnosti neměly gramotnost vyšší než 20 % – a typičtější bylo spíš něco kolem pěti procent. To se lišilo podle místa – ve městech byla vyšší, rovněž ve vesnicích zaměřujících se na odborné práce, jako byla Deir el-Medina, kde pravděpodobně uměl tak nějak psát kde kdo, od většiny řemeslníků po některé ženy. Ve vesnicích, kde jste ale psát nepotřebovali, jste se bez toho obešli.

A to, překvapivě, velmi koreluje s dnešním úpadkem čtení. Dnes vlastně taky nemusíte umět číst – on vám to někdo přečte: Od rozhlasu a televize, přes youtube přeříkávače článků až po pokročilou AI v telefonech, která vám on the fly překládá cizí jazyky. Takže ten, kdo ovládne symbolické ovládání budoucích strojů, v podstatě nemusí být ani gramotný. U překladačů to platí už dnes – a nebude tak složité upravit rozhraní tak, abyste nemuseli umět číst a ani psát obecně, stroj vám to řekne a zapíše to za vás.

Čtení a psaní totiž patří do druhé kategorie vzdělávání – do formálního vzdělávání. To, ve starém Egyptě, se týkalo hlavně písařů. Písaři měli svoje školy, psali spoustu cvičení a hádejte co, už tehdy se chyby opravovaly červeně! Hieroglyfika je složitá, za ní následovalo hieratické a démotické písmo, takže se učilo systematicky, opisovalo se a opravovalo.

Součástí písařských cvičení je i Papyrus Lansing z éry Senusreta III., ve kterém žáci opisovali takové promo na to, proč být písařem: Vám se nechce učit psát, holenkové? Jen zvažte, jak se dře rolník! Pořád kolena ve vodě, ve dne se dře s nástroji, v noci splétá provazy. Vám faraon důvěřuje, neriskujete životy jako vojáci, nesmrdíte jako koželuhové, nehoníte se sem a tam jako kupci. Je dobré být písařem!



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
95 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 44.3Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.