Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Proč věříme nesmyslným projektům?
Proč věříme nesmyslným projektům?
autor: Michal Rybka , publikováno 6.3.2021
Proč věříme nesmyslným projektům?

Youtubovský kanál Thunderf00t se věnuje mnoha tématům – a v sérii Busted ukazuje projekty, které vypadají strašně lákavě, jednoduše anebo sofistikovaně, jenom moc nedávají fyzikální smysl. A je až neuvěřitelné, kolik peněz se vybralo na Kickstarteru i jinde na věci, které opravdu popírají základní fyziku!


Opravdová jízda začíná v dějepisu, to musím citovat, protože mě to stále konsternuje: „V dějepisu došlo především k vyřazení obsahu založeného na encyklopedických znalostech, třeba archeologické kultury na našem území, antické osobnosti nejstarších civilizací, ‚porovnání základních rysů západoevropské, byzantsko-slovanské a islámské kulturní oblasti‘. Zredukován byl také obsah považovaný za příliš obtížný, například základní politické proudy v evropských revolucích, nebo obsah nárokující pouze dílčí znalosti jako třeba ‚vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám.‘“

Pokud neumíte srovnat rozdíly mezi kulturami, jste v multikulturní společnosti v pytli. Pokud nechápete kacířství, nechápete polovinu konfliktů dneška. Význam antiky pro základ západní civilizace se po zrušení latiny a řečtiny nedoceňoval dlouho a pokud jde o archeologické kultury na našem území, pamatuji si jedinou velkou redukci – a to tu, když se za Protektorátu vyškrtaly ze Štorchovy knihy o prehistorii Čech zmínky o lužické slovanské kultuře, protože se v té době stanovilo, že Lužičtí Srbové neexistovali jako kultura a vždycky to byli Němci. Kdokoliv se vydal tímto směrem, vyšel z představy, že když o něčem nevíte, nemáte s tím problém. Je to něco jako kdybyste se rozhodli zjednodušit protipožární výuku tím, že přestanete vyučovat o ohni s tím, že to možná zvládne střední anebo vysoká škola.

Redukce v chemii jsou také na pováženou. „Z chemie zmizela látka, která se kryla s učivem v jiných předmětech jako fotosyntéza, znečištění vody, vzduchu, kyselé deště, zásady správné výživy, elektřina. Zmizel také obsah založený na encyklopedických znalostech jako třeba klasifikace chemických reakcí. Výrazně se omezilo názvosloví prvků a sloučenin. Autoři změn rovněž vyřadili obsah, jenž byl považován za příliš obtížný, například zredukovali chemické výpočty. Také „bylo vyškrtnuto téma jednání v případě havárie s únikem nebezpečných látek z důvodu nízké pravděpodobnosti, že se žáci setkají s havárií s únikem nebezpečných látek, kterou by sami museli řešit“.

Výpočty nejsou příliš praktické – ale ekologické havárie? Jak budete hasit klasické auto a jak to s lithiovými bateriemi? Víte, co jsou to ty pesticidy, co se sypou na pole? Co budete dělat, když se přiblížíte k Bečvě? Jak jednoduché musí být učivo, aby bylo „dostatečně jednoduché“? Nám ještě rodiče mohli koupit hračky jako „Junyj chimik“, který obsahoval regulérní jedy a časopisy nás učily věci, jako jak si udělat faraonského hada z cigaretového popela.

„Z přírodopisu vypadly třeba geologická období podle charakteristických znaků, porovnání vnitřních a vnějších orgánů rostlin, funkce organismů ve stélce lišejníků a celá řada duplicitních témat jako půdotvorní činitelé a vznik půdy či příklady systému organismů.“ Bez těchto znalostí se bude velmi obtížně chápat ekologie, ale zato se zjednoduší geologie: Vše po příchodu mobilu je novověk, vše předtím je pravěk.

S tímto přístupem souhlasím: Nevadí, že se ze zeměpisu vyřadily znalosti o sluneční soustavě, protože s tímhle vzděláváním se nikam do vesmíru nepodíváme, takže nás to tam zajímat nemusí. Rovněž tak „obsah považovaný za příliš obtížný, například hodnocení hranic (bariér) mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině“ nebo „rozlišování kritérií pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa“ dává smysl: Podle nových ideologií neexistují ani bariéry, ani regiony a čím méně se o nich budeme učit, tím spíš novou multikulturní ideologii přijmeme.

Přitom přehlédneme, že geografické bariéry jsou něco zhola jiného než státní hranice a že bez nich opět není možné pochopit ekologii – a naopak, ekologie bez nich nebude dávat naprosto žádný smysl. Geologická období jsme už stejně vynechali, takže nás nebudou trápit hranice ani v prostoru, ani v čase, jako je hranice křída-paleogén (mínus 66 milionů let) anebo Sibiřská trapová událost perm-trias (minus 252 milionů let). A nakonec zapomeneme i na doby, kdy neexistovaly doby ledové a taky na Great Oxidation Event (mínus 2,4-2 mld let), tedy na čas, kdy v atmosféře planety nebyl kyslík. Idea, že se Země mění, je pro děti příliš komplikovaná, naši metodologové se ji rozhodli simplifikovat tak, že se už skutečně stačí jen o kousek natáhnout – jako na Michelangelově obraze – a mohou si metodicky podat ruku s kreacionisty.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
104 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 40.8Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.