Proč věříme nesmyslným projektům?
i Zdroj: PCTuning.cz
Internet Článek Proč věříme nesmyslným projektům?

Proč věříme nesmyslným projektům?

Michal Rybka

Michal Rybka

6. 3. 2021 03:00 56

Seznam kapitol

1. Mediální výchova 2. V kontextu 3. Všechno se dá vygooglovat 4. Neučit se, bádat! 5. Mít vize... a hlavně je prodat 6. Nemusíš vědět, stačí chtít!

Youtubovský kanál Thunderf00t se věnuje mnoha tématům – a v sérii Busted ukazuje projekty, které vypadají strašně lákavě, jednoduše anebo sofistikovaně, jenom moc nedávají fyzikální smysl. A je až neuvěřitelné, kolik peněz se vybralo na Kickstarteru i jinde na věci, které opravdu popírají základní fyziku!

Reklama

Nedávno mě šokovala informace o tom, jak se bude měnit vzdělávací penzum na základní škole. A popravdě jsem zíral na to, co má všechno zmizet. Tak předně, má přibýt „digitální kompetence“, ať už si pod tím metodologové představují cokoliv. V 80. letech to byli právě žáci, kteří učili učitele, jak pracovat s moderními technologiemi – a když zvážím konzervativní styl výuky, vážně pochybuji o tom, že by se cokoliv změnilo.

Co je to digitální kompetence? Budou učitelé žákům vykládat, jak správně používat Instagram a Tik Tok – anebo budou jen obecně vyprávět o virech, zlých lidech na internetu a o fake news? Rozeznat to, co je pravda a co je nepravda, je obecně velký problém, který vyžaduje poměrně velkou orientaci v problému. To často nerozeznají ani profesionální novináři, kteří se stávají obětí manipulace – podobně, jako se stalo například u případu výpovědi „kuvajtské dívky Nayirah“. Dejte si tohle video, abyste věděli, o jak kvalitní lži se budeme bavit!

Její výpověď, která se odehrála 10. října 1990 před americkým Kongresem, by měla dostat Oskara za nejlepší hlavní roli, protože jde o kompletně vylhané svědectví. Ve své době posloužilo jako casus belli pro zahájení války o Kuvajt, prošlo všemi médii, bylo podpořeno Amnesty International a řadou dalších organizací – zkrátka a dobře sežrala to nejen média, ale taky celý svět.

Teprve v roce 1992 se ukázalo, že její celé jméno bylo Nayirah al-Sabah a že jde o dceru kuvajtského velvyslance Saud Al-Sabaha a její vystoupení byl PR kousek v rámci kampaně pořádané organizací Citizens for a Free Kuwait. Pokud odhlédneme od toho, že Saddámova okupace Kuvajtu byla vskutku ilegální a invaze byla tedy oprávněná, jde o úděsný počin veřejné mediální manipulace, který neodhalil ve své době nikdo. A to tam, prosím pěkně, byli profesionální novináři, u kterých byste realisticky čekali, že se pokusí zhodnotit její svědectví kriticky, ale ne, spolkli to i s navijákem. Pokud by něco mělo být povinnou součástí výchovy ke kritickému posuzování informací, tak je to právě její naprosto autenticky pronášená a prožívaná lež.

Pokud je u podobných informací – svou povahou velmi závažných – i pro profesionály zásadní problém zjistit, zda jsou pravdivé, anebo zda jde o výtečně sehrané divadélko v duchu filmu Vrtěti psem (1997). Jak chcete po dětech na základce kritické zhodnocení, zda jde o věrohodnou informaci? Za socialismu se to řešilo tak, že co psalo Rudé právo, to byla pravda, i když každý žák v té době věděl, že to jsou kecy.

Co si dnes představují pod pojmem „Mediální výchova v čase digitalizace“? To, že dotrasujete informaci na velký zpravodajský web a co tam najdete je tím pádem pravda? Kritické zvážení informací vyžaduje rozsáhlé znalosti kulturního zázemí, znalost cizích jazyků a přístup k médiím ze všech stran, protože je úplně běžné, že jednu a tu samou událost popisují znepřátelené strany různě. Nemusí jít čistě o lež, stačí zatajení kontextu či detailů, ohýbání zpráv, což se děje běžně a dělají to všichni.

Když čtete například zprávy z Druhé světové, nedá se věřit žádné straně, ztráty nepřátel jsou nadsazeny, vlastní zmenšeny a o něčem se vůbec nemluví. Jako třeba o příšerné opotřebovávací bitvě u Rževa (1941-1942), která se za socialismu z dějin kvůli příšerným ztrátám a celkové nesmyslnosti prostě zdvořile vynechávala. Zemřelo tam stejně lidí jako u Stalingradu, ale nešlo o „hrdinskou bitvu“ – a tak ti padlí byli za bolševika zdvořile vynecháni z dějin.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama