Ztráty a nálezy: Co nám přinesly a vzaly počítače?
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Ztráty a nálezy: Co nám přinesly a vzaly počítače?

Ztráty a nálezy: Co nám přinesly a vzaly počítače? | Kapitola 6

Michal Rybka

Michal Rybka

10. 1. 2021 03:00 32

Seznam kapitol

1. Staré dobré časy 2. Stroje nahrazují paměť 3. Škola hraním 4. Jak přežít bouračku
5. Papír nebo znalosti? 6. Spolu, ale sami 7. Ve virtuální společnosti

Když se odborníci z oblasti humanitních studií vyjadřují k vlivu počítačů na lidskou populaci, obvykle slyšíme jenom nářek, pláč a stížnosti. Od Digitální demence Manfreda Spitzera přes obviňování her z podpory agresivity až po digitální kastraci. Je opravdu vývoj tak negativní – anebo je to jenom změna?

Reklama

Být drsný na internetu je jednoduché a restrikce jsou jen malé, což není úplně dobré. Chybí zde určité limity: Když se navezete do někoho na internetu, dostanete maximálně ban. V méně obvyklých případech můžete dostat permanentní zákaz a zcela výjimečně můžete skončit před soudem. Kdybyste ale nějaké stupidní vulgarity zkusili na týpka u vedlejšího stolu v hospodě, můžete dostat na budku. O pozoruhodných příbězích asociálů z Tinderu a podivném nutkání některých mužů posílat do světa obrázky svého penisu ani nemluvě.

Situaci, která nastala, osobně popisuji jako „propojenou samotu“. Pro řadu lidí je digitální prostor skutečnější než reálný – a mají se problém s ním sžít. Sdílení radostných zážitků sociálními sítěmi má překvapivě negativní charakter pro spoustu lidí, protože srovnávají realitu svého života se značně idealizovaným životem ostatních. Ten je do značné míry fake – hlavně na Instagramu, digitální přežehlování je tu s námi ale už od Photoshopu. Zkreslování, aranžování a pózování je dnes součástí hry v takovém měřítku, že se na ně musí upozorňovat. To, že u některých lidí může vést k depresím anebo k anorexii, je smutný fakt.

Jiným skutečným problémem je digitální kastrace, neboli závislost na pornografii. Pornografie buduje značně nerealistickou představu o sexu a její dostupnost spolu s komplikovanými „sociálními situacemi“ vede k jevu nazývanému sexuální kontrarevoluce. Tento efekt je pravděpodobně kombinovaný s moderními snahami budovat mýty jako rape culture a představu, že každý muž je predátor – takže nejde jenom o snížené sociální schopnosti, ale také o obavy, aby se muž nedostal do problémů. Porno nebo služby typu OnlyFans jsou jednodušší a bezpečnější alternativa k randění, od toho digitální kastrace. Pozitivem naopak je, že porno vede ke kompenzaci a k poklesu znásilnění.

Podobný efekt mají i počítačové hry. Přestože byly desítky let obviňovány z podpory násilného chování, kriminalistická data ukazují přesný opak: Čím víc lidi hrají, tím méně páchají trestných činů. Hry fungují jako katarzivní terapie – a to navíc bez společenských rizik. Hraní dokonce nevede ani k růstu agresivního chování obecně!

Má to, samozřejmě, taky svoje negativa: Dnes si lidi hrají radši uvnitř než venku, což znamená, že fyzička trpí. Ne u každého, samozřejmě, je ale jednodušší přeskakovat mezi střechami ve Spidermanovi než v reálném parkouru. Na to pro změnu máme influencery, jako je Tary – i když k němu mám velké, velké, obrovské výhrady. Ale je to tak, referenční rámec se mění a s ním se mění i forma vztahů.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama