Ztráty a nálezy: Co nám přinesly a vzaly počítače? | Kapitola 4
Seznam kapitol
Když se odborníci z oblasti humanitních studií vyjadřují k vlivu počítačů na lidskou populaci, obvykle slyšíme jenom nářek, pláč a stížnosti. Od Digitální demence Manfreda Spitzera přes obviňování her z podpory agresivity až po digitální kastraci. Je opravdu vývoj tak negativní – anebo je to jenom změna?
To, co se nám trochu vytrácí, jsou schopnosti. Naši generaci připravovali na jadernou válku, takže nám vtloukali do hlav přípravu na vojnu a na přežití. To na jednu stranu přináší pozitiva, například se naučíte základy první pomoci anebo jak se chovat při požáru, na druhou stranu jde o věci, které použijete jen částečně – a část znalostí stejně chybí. Tak například nás nikdo neučil přežití v přírodě anebo jak správně bourat s autem, což je věc pozoruhodně opomíjená.
Jde o znalosti a o schopnosti, které v ideálním případě nepoužijete nikdy, ale mohou se hodit. Znalosti, co dělat v krizové situaci, byste ale měli mít zautomatizované, což předpokládá, že je budete cvičit víc než obvykle. A k tomu se, překvapivě, hodí simulátory – tedy hodily by se, kdyby nabízely větší realismus. Nikdo nebude riskovat auto k tomu, abyste se s ním naučili řešit krizové situace pod tlakem, ale simulátory to umí a běžně se k takovým účelům používají v armádě, u požárních sborů a podobně. Schola ludus, to už věděl Jan Amos Komenský – chybí nám v zásadě jen realističtější módy ve hrách, které by se daly použít k výuce.
Díky postupnému vyspívání online obsahu a stále narůstajícímu a stále absurdnějšímu školnému na Západě začíná být zajímavou alternativou online výuka. Někde je v plenkách, někde chybí kontakt s učitelem, máme tu ale obory, ve kterých exceluje – například k tomu, abyste se naučili tvorbu videí, skutečně nepotřebujete nic jiného než YouTube. Řekněme si to ale zcela natvrdo: Když vezmete klasické středoškolské či vysokoškolské přednášky – jaký je rozdíl jít si sednout do školy, anebo je sledovat online? V reálu se můžete zeptat, ano, ale to je tak plus mínus všechno. A v reálu se lidi obvykle neptají.
To, co je potřeba dotáhnout, je schopnost inteligentního testování, jestli student online výuku chápe – a pak samozřejmě zkoušky. Ty jsou podstatné, pokud chcete nějaký papír na to, že jste cosi studovali, ale to platí jen v případě, že jde hlavně o ten papír. Protože – a o tom nepochybujte – koumesové už vyvinuli způsoby jak podvádět při online testech, i když vás sledují kamerou anebo vám nainstalují nějaký hlídací software. Což je nemilé v případě, že vám takovou věc nuceně instalují do vašeho primárního počítače. Ale jak říkám, je neuvěřitelné, kolik dokážou lidi vyvinout úsilí na to, aby mohli podvádět!