Jak nám technologie učinila karanténu snesitelnější
i Zdroj: PCTuning.cz
Internet Článek Jak nám technologie učinila karanténu snesitelnější

Jak nám technologie učinila karanténu snesitelnější | Kapitola 3

Michal Rybka

Michal Rybka

30. 10. 2020 03:00 20

Seznam kapitol

1. S kalkulačkou v ruce 2. Offline 3. Ještě to šlo bez sítě 4. Pořád ve spojení 5. Co nám chybí?!

Nedávno jsem četl komentář, jaké že to máme štěstí, že karanténa vládne dnes. Dovedete si představit tu nudu před třiceti lety? No – já si ji představit dovedu. Jak by vypadala karanténa v letech 1985, 2000 – a jak vypadá dnes?

Reklama

V roce 2000 jste už měli nejenom solidní připojení k netu, ale taky hodně dobré hry, včetně emulátorů. Tisíce a tisíce her – dalo se u toho ztvrdnout celou existenci! Pravda, rozvážka do domů byla neznámá a síť vietnamských večerek ještě nepromořovala centra našich měst, takže krmení v karanténě by znamenalo problém.

V té době se ale svět hodně podobal tomu dnešnímu: Nepotřebovali jste pevnou linku, abyste zavolali známým – a telefonování a přenos dat vás vyšel zhruba na stejné prachy. (Haha! Ne tak úplně, ale dokud náš oligopol někdo nerozežene bičem, bude to skoro pravda.) Mohli jste vysedávat na netu, hrát online hry – a vymlouvat se soupeřům na to, že vám spadlo spojení.

A i pokud vám opravdu spadlo, mohli jste hrát v singleplayeru hry. Dnes je to skoro nepředstavitelné, ale byly doby, kdy šly hry hrát i bez online připojení. A co víc – šly hrát i bez patchů, protože vývojáři se nemohli spoléhat na to, že poté, co si hru zaplatíte a nainstalujete, budete si ji moct prakticky celou stáhnout znovu. Případně bojovat s dodavatelem vašeho antiviru, protože i jemu něco takového přijde úplně blbé a občas vás blokne.

V televizi jsme tehdy neměli naučné pořady, protože televizí se zmocnily komerční mozky – včetně té Československé, takže každý, kdo byl soudný, přestal televize sledovat. Místo toho jsme se přesunovali stále více online – a s tím se dostáváme k dnešku.

Dnes jsme online. Jsme trvale online, protože dnes už nejde nebýt online. Jak se věci změnily! Dříve, v osmdesátých letech, nešlo existovat bez pošty – dnes je šťastný každý, kdo nemá s Českou poštou co do činění. Dříve to nešlo bez Telecomu – kdo dnes zná Telecom? Dřív jste se obešli bez mobilu – a kdo dnes nemá mobil? Dřív měli mnozí kabelovku, ale jen málokdo měl broadband: Dnes má kde kdo kabelový internet, ale kdo dnes potřebuje kabelovku?

Dnes všechno funguje on demand, streamovací služby, všechno. Dnes si žijeme v digitální peřince služeb, kterou narušují jenom ti, kteří si myslí, že ji musí cenzurovat pro naše potěšení a vzdělání. Dnes žijeme v absolutním luxusu záplavy informací, kterou narušují jenom cenzoři. A jak skvělé to jsou informace! Jak skvělé tvůrce nám zpřístupnila informační superdálnice!

Víte – naše konvenční média stále žijí v iluzi, že někoho zajímají. Ta veřejnoprávní žijí dokonce v iluzi, že jsou pro společnost tak důležitá, že si zasluhují jakousi ochranu a speciální výživu z varianty daní, kterým se neříká daně. Přitom je tahle tlupa už 20 let přežilá – a nikdo je nepotřebuje.

Není větší pochvaly pro nezávislého tvůrce, než když publikuje například video o pádu sumerských městských států – a lidé z Iráku jim píší, že to je nejlepší historický dokument o Sumeru, který kdy viděli – a někdy se dělí o své osobní zážitky z návštěvy rozpadlých zigguratů. Pak pochopíte, že jsme se skutečně dožili doby, která dává šanci opravdovým talentům – nezávisle na tom, co si o nich myslí přeplacení mediální manažeři. Nikdo je nepotřebuje, nikdo. Kvalita se ukáže sama!

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama