Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Nelehký koncept vaporware: Když se těšíme pro nic za nic
Nelehký koncept vaporware: Když se těšíme pro nic za nic
autor: Michal Rybka , publikováno 25.10.2020
Nelehký koncept vaporware: Když se těšíme pro nic za nic

S vaporware se setkal každý, kdo měl kdy co společného s IT. Je to produkt, který je oznámený, mluví se o něm – ale nakonec skutek utek. Je to ultimátní produkt, který nikdy neexistoval, nevyplněné sliby, nenaplněné sny. Doslova pára nad hrncem.


V jiném případě byl produkt v pořádku, ale trh se posunul, takže se výrobce rozhodl ho vůbec na trh neuvést. To je příklad konzole Atari Panther (1988), která byla prakticky už hotová – a nejen hotová, ale existovaly devkity a vývojáři už pro konzoli vyvíjeli hry. Při kritickém zhodnocení trhu se ale Atari rozhodlo, že nebude uvádět šestnáctibitovou konzoli, která by konkurovala jiným šestnáctibitovým modelům, projekt úplně zrušit, přeskočit rovnou dvě generace a místo Panthera vydat 64bitový Jaguar.

Ve vydání jiných dalších produktů zabránila krize anebo přímo bankrot. V roce 1983 přišel velký krach videoherního trhu, po kterém následovala doslova brutální čistka mezi osmibitovými projekty. Velké firmy měly náhle ztráty, některé se prodaly, další fakticky zbankrotovaly, ostatní musely značně šetřit a likvidovat už téměř hotové projekty.

Jenom Atari zrušilo v letech 1983–85 celou řadu konzolí, poloprofesionální osmibity 1400XL a 1450XLD, domácí hybrid mezi PC a osmibitem 1600XL, koncept pracovního šestnáctibitu 1650XLD, koncept domácího herního šestnáctibitu 1850XLD, profesionální Sierru a pracovní stanici Gaza. K ledu zamířily i vylepšené verze stávající řady 800XL – model 65XEM a koncept osmibitového laptopu 65XEP. Situace byla vážná, Atari se dostalo pod Tramielovu kontrolu – a on prostě zrušil vše, na čem se pracovalo a co se předvádělo na konferencích. Zřejmě udělal dobře, osmibitová řada XE a šestnáctibitová série ST byla velmi úspěšná.

Sinclair prodal svou firmu Amstradu a s tím zanikly projekty jak levných, tak výkonných zařízení, jako byl projekt Loki. Amstrad neměl zájem o novou osmibitovou platformu, takže vývojáři odešli a založili si firmu Flare Technology, která léta slibovala „výkonné superosmibity“. Jejich projekt Flare One sice vznikl, ale šel do arkád jako herní deska. Teprve v roce 1989 se objevil Sam Coupé, který ale demonstroval, že je možná dobře, že Flare zůstal vaporwarem: Sama Coupé se prodalo všehovšudy 5000 kusů.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
56 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 24.8Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.