Cooler Master ERGO L – herní posez se správnými tvary | Kapitola 3
Seznam kapitol
Je-li člověk každý den přikován k židli u PC, měl by se aspoň pokusit být přikovaný pohodlně. Dnes to není žádná věda, možnosti široké, nabídka velká, jen ty zdroje bývají omezené. Jedna z takových židlí, která vám zdroje docela pocuchá a do rozpočtu zatne blyštivý tomahawk, je dnes recenzovaný hliníkový otesánek.
Sedím zdravě, sedím rád
Po usednutí do této židle mě ihned napadlo něco ve smyslu – no konečně někdo udělal herní židli, na který se dá sedět. Byl jsem příjemně překvapen, jak přirozeně se mi zkroutila páteř, ramena nebyly tlačeny vpřed a předloktí se rozvalilo na područkách. Po chvíli štelování jsem nalezl takové nastavení, kdy mě nic netlačilo, nebolelo a nekroutilo mou schránu. První dojem byl tedy velice dobrý.
Po pár dnech dřepění, kdy jsem střídal tento balistický hliníkový tank a klasickou herní sesli (řádně potuněnou o molitan na područkách a zdravotní bederní polštář), se vydestilovaly jisté poznatky a postřehy a ne všechny jsou kladné.
Jasně nejlepší je široký sedák a opěrák bez bočního vedení, které je u PC opravdu, ale opravdu k ničemu a posed znepříjemňuje všem lidem, kteří nejsou tyčkoidní. U závodních sedaček v autě je to jasné, má vás to udržet za volantem, když se kutálíte ze stráně, ale proč proboha tuhle kravinu někdo pojal jako standard herní židle? Vždyť je to naprostý nesmysl.
U této židle, zaplať Strojový bůh (© Machine God, Warhammer 40K), je opěrák ergonomicky přirozený a zakřivený, dostatečně široký a pohodlný. Nemám výhrady. Bederní opěrka je ukryta zezadu a ačkoli není vycpaná, do zad netlačí. Dá se posouvat o pár čísel nahoru a dolu, ale přístup k ní je dost rukolomný.
Sedák je také široký a vzdušný, nicméně dlouhodobé sezení na té síťovině není až tak příjemné. Málo pruží a chtělo by to aspoň nějakou minimální vrstvu výplně mezi velectěným pozadím a sedákem. Rozhodně bych na židli nezevloval s holým zadkem, leda je uživatel amatérský fakír. A i tak bych ten obtisknutý vzor nechtěl vidět. Osobně bych to vyřešil nějakým tenkým podsedákem, stačil by centimetr molitanu. Zde je to spíš otázka pohodlnosti. Je-li pařan zvyklý lelkovat celé dny ve šněrovací houpací síti, bude spokojen.
Područky, ačkoli nepolstrované, trochu tvárné pod tlakem jsou. Opět bych ale upřednostnil mohutnou pěnovou výplň. Pokud na opěrce leží celé předloktí, je to dobré, váha ruky se rozloží. Když na opěrce spočine jen loket, za chvíli začne shánět opodeldok. Tedy, aby to nevyznělo tak, že područka je tvrdá jako vězeňská pryčna – není, ale trocha paměťové pěny by byl v této třídě dobrý upgrade. Inu, časem možná dospějeme k ergonomickým a pohodlným křeslům, jako mají manažeři a jiní tlustí mocipáni.
Opěrka hlavy je další kruciální element. Nejprve musím říct, že sám výrobce doporučuje ERGO L pro člověky do 180 cm, viz. dodatek v úvodu. Z toho plyne, že opěrka se mi zdá příliš nízko, zde je to prostá kompatibilita obou konstrukcí, tedy mé a židle, jež není na sto procentech. Patrně s tím souvisí i to, že je na můj vkus příliš vystrčená vpřed. Krční páteř nemá (aspoň podle mě, ale já jsem medicínsky nevzdělaný ignorant) přirozené zakřivení a hlava je nucena do krkolomné jogínské pozice. Zpočátku to nebylo poznat, jednoduše jsem hlavu nechal opřenou, ale po delší době se za krkem usadil divný pocit a tlak. Chtělo by to HW patch pro víc poloh opěrky, nejen do výšky, ale i vpřed a vzad, pak bych nebrblal. Zatím je řešením hlavonosník buď sundat a nebo si zvyknout.
Pro srovnání, jak dle mého vypadá opravdu korektní dřepkins. Obrázky jsou nevalné kvality, ale pro představu snad stačí.
Jak jsem psal zpočátku, první dojem po uvelebení je velice dobrý. Teprve po delší době se začnou objevovat drobnosti a nedostatky, které mohou uživatele otrávit. Mě se třeba zdá opěrka hlavy moc vpředu, jinému to může být pohodlné. To samé sedák, já si libuji v co nejměkčích křeslech, sedačkách a lenoškách. Každý jen trochu méně pohodlný vercajk okamžitě počastuji nevhodnými přívlastky. To jen aby bylo jasno, že můj pohled a kritika může být o dost přísnější.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
