Svoboda, rebelie a zločin za časů triggeringu | Kapitola 4

Ano, dnes jsou populární soudící charaktery, lidé, kteří nic neudělali, nevytvořili, ale včas zachytili vítr a stali se z nich strážci čistoty a víry. Například tento mladý muž natočil více než hodinové video, kdy se tváří jako bohyně pravdy Maat a odepisuje Shane Dawsona, přičemž se velmi, velmi neúměrně pohoršuje nad jeho domnělými zločiny. My nevíme, jestli má autor videa pravdu, víme ale, že má skoro 10 milionů zhlédnutí, takže mu jeho jakobínské tažení přineslo nemalý peníz.

A v tom je problém. Zatímco dříve soutěžili jedinci chtiví pozornosti v tom, kdo je drsnější a nebo kdo je více vegan, dnes se z nich stala nová verze Výboru veřejného blaha a organizují hon na nepřátele lidu, přičemž spolu soutěží o to, kdo je cnostnější. Pořád se to opakuje: Císařští špiclové, nacističtí a komunističtí udavači, podporovatelé McCarthyho, dnešní elfové a bojovníci za pravdu na síti – pořád je to jeden a ten samý typ lidí: Jen čas od času vymění „pravdu“ za kterou bojují.

Pokud mi něco historie napovídá, dopadne to jako vždycky: Někdo to odskáče, někdo si na tom nahrabe, pak se bojovníci za mravnost pustí do sebe v boji o to, kdo je nejmravnější – a když se jejich řádění vymkne všem mezím, normální lidi to nevydrží a odstaví je. O tom ostatně vypráví příběh Velkého Teroru, který vám vřele doporučuji. Lidi ale nezajímá historie: Zatímco bojovník skalpující Shane Dawsona nasbíral 10 milionů zhlédnutí za měsíc a půl, historický dokument BBC má půl milionu zhlédnutí za pět let svého pobytu na YouTube.

Dnes prostě frčí hra na nejčestnějšího – a hrají ji všichni zainteresovaní, od vysokoškolsky vzdělaných, přes ty starší, kteří si vyřizují účty z minulosti až po ty mladé, kteří se domnívají, že jejich mravokárné řádění je jiné než ta předchozí, že je modernější, racionálnější a pokrokovější. Říkají to proto, že nemají ani znalosti, ani historické zkušenosti, aby se na své řádění podívali z odstupu. Většina z nich si neuvědomuje, že se to stále opakuje – a ani na okamžik si nepřipouští, že jejich „modernizace“ může skončit totální katastrofou.

A tak nám přináší cenzuru ne ti, kteří s ní zkušenosti měli, ale hlavně ti, kteří o ní nic netuší a domnívají se, že to je jenom něco jako trigger warning. Cenzura ale není trigger warning, je do demolice informací a znalostí, které oslepuje všechny a místo střízlivého pohledu vpřed před námi vytváří jenom mlhu.