Svoboda, rebelie a zločin za časů triggeringu
Seznam kapitol
Žijeme v zajímavých časech: Máme přístup k tak obrovskému množství informací jako nikdy, na horizontu se ale zvedá stín monstra cenzury profesionální, amatérské i strojové. Tahle úvaha bude dosti triggerující, takže pokud patříte mezi trvale rozechvělé, chvějte se raději jinam.
Nedávno jsem narazil na starší video Internet Historiana, které se jmenuje „There Are No Hot Singles In Your Area“. Je to relativně neškodné a jen mírně zábavné video z jeho kanálu Incognito Mode, který se věnuje spíš diskusím – a v našem případě jde o debatu nad pokusy získat přístup k placeným seznamkám. Dva přátelé sedí u počítače, logují se do webů, nejde jim to, vkládají tam nesmysly a píší emaily na webovou podporu – a baví se u toho.
Skutečně zajímavý je komentář na začátku videa: „Tohle je reupload. Před časem nám ho stáhli, protože prý obsahovalo nahotu. Problém je ale v tom... že ji neobsahovalo. Když jsem se ho pokoušel reuploadovat, neměl jsem naprosto žádnou představu, co bych měl vlastně cenzurovat, aby byl YouTube spokojený. Takže abych to nějak obešel, naeditoval jsem do videa nějaké šaty na ženy, které už na sobě měly šaty. Takže pokud byste se divili, proč video vypadá tak, jak vypadá – tak takhle se to stalo.“
Je to bezpochyby bizár. Dnes nás cenzurují stroje, profesionální cenzoři, amatérští cenzoři – a vy často nevíte proč. Jak ukázala kauza Pewdiepie vs WSJ, tak naopak víte, že dnes novináři vytrhávají věci z kontextu, předkládají věci účelově a že jim to projde, protože to žádá duch doby. A pokud vás zcenzurují, často ani netušíte proč, protože vám řeknou pouze copyrightové claimy, ne to, co považují na vašem obsahu za nevhodné. Takže se můžete cenzurovat sami a vypípávat si každé „problémové“ slovo a malovat svetr před každou „problémovou“ fotkou. Vítejte v éře společensky vyžadované autocenzury!
Kdysi dávno panovala na internetu v podstatě anarchie – každý, kdo měl znalosti a zájem, se do něj mohl vrhnout a dělat si tam co sám uvážil. Svým způsobem to bylo něco jako uzavřená skupina, kde si každý říkal, co chce. Stav intelektuální anarchie panoval na diskusních serverech jako byla Mamedia – tam jste narazili na diskusní skupiny lidí, co se chtěli živit jako žoldáci, na lidi, co hráli LARP (někdy bylo těžko k rozeznání, kdo je kdo), ale taky všechny možné úchylky včetně debat pedofilů.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
