Nenápadné kouzlo hardwarového DRM a příliš drahý spotřebák | Kapitola 2
Seznam kapitol
Řada věcí, na které se díváme, je udělaná tak, aby vlastně fungovala jako DRM a bránila nám nakládat se zakoupenými produkty podle své vůle. A netýká se jen „po antihmotě a Bose-Einsteinově kondenzátu té třetí nejdražší látky ve vesmíru“ – tedy náplni pro inkoustové tiskárny. Ten sajrajt je všude!
Pro změnu specifikací jsou často dobré důvody, ale s postupem času se nám měnily specifikace tak nějak arbitrárně. Úplně nejlepší to bylo u pamětí, konkrétně u notebookových pamětí v 90. letech, kde si každý výrobce dělal svoje vlastní rozšiřující moduly, takže vás na upgradu stáhl o hafo prachů – a vy jste si museli dát velmi bedlivý pozor, abyste si objednali správnou verzi modulu pro váš notebook. Ano, často to bylo na objednávku, za pořádné prachy – a někdy se moduly lišily i podle verze notebooku.
Příchod SODIMMů byl hotovým požehnáním, ale s tím, jak se nám vylepšovaly paměti na PC, se nám trochu komplikovala situace i u desktopů. Intel předvedl kousek s paměťmi RDRAM, které vyžadovaly speciální zapojení – musely se osadit všechny sloty, ty nevyužité propojkami. A měly samozřejmě jiné klíčování, aby nikoho nenapadlo zapojit modul SDRAM do slotu RDRAM.
Lidé ovšem byli imaginativní. Pamětníci z Alzy mi popsali zákazníka, který si koupil místo paměti SDRAM modul RDRAM – zřejmě proto, že na něm byl napsaný vyšší kmitočet. Vzhledem k odlišnému klíčování ale nešel do slotu zasunout, takže se stalo co? Pokud čekáte, že pán přišel zpět s modulem a žádal radu anebo se domáhal odpovědi na otázku, proč ten modul nejde zasunout, tak se mýlíte.
Byl to kutil. A jako kutil si všiml klíčování – a napadlo ho, že když je zářez někde jinde, tak si prostě do modulu vypiluje zářez na správném místě. Nekecám. Povedlo se mu to – ale ani pak to, pochopitelně, nefungovalo. A tak šel modul reklamovat, což mu neuznali, protože když upravujete elektroniku pilou, jde o mechanické poškození.
Pokud čekáte, že zpytoval svědomí za drahou a zřejmě i dost pracnou chybu, tak se pletete. Ne, chybu neuznal, a dokonce se vrátil i s právníkem. Ten elektronice nerozuměl – a tak mu museli vysvětlit situaci příměrem: „Když si máte malou garáž a koupíte si velké auto – a pak ho zkrátíte motorovkou, aby se vám tam vešlo, tak se nemůžete divit, že vám do něj za jízdy prší!“ Teprve tohle zabralo.
V téhle historce je hlavní problém s neochotou uznat vlastní omyl – ale popravdě, výrobci hardwaru nám situaci často nezjednodušovali. Právě naopak. Kolikrát jste narazili na šrouby, které si byly podobné, ale nebyly stejné? Anebo na šrouby s těmi nejneuvěřitelnějšími hlavicemi, aby něco nešlo otevřít? Kultura hardwarového DRM se rozšířila tak, že ji dneska vlastně považujeme za úplně normální.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
