Nenápadné kouzlo hardwarového DRM a příliš drahý spotřebák
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Nenápadné kouzlo hardwarového DRM a příliš drahý spotřebák

Nenápadné kouzlo hardwarového DRM a příliš drahý spotřebák | Kapitola 4

Michal Rybka

Michal Rybka

9. 8. 2020 03:00 25

Seznam kapitol

1. Za duševní vlastnictví 2. Každý jiné paměti 3. Právo na opravu 4. Vytvořte problém a prodávejte řešení 5. Naše zisky – vaše problémy

Řada věcí, na které se díváme, je udělaná tak, aby vlastně fungovala jako DRM a bránila nám nakládat se zakoupenými produkty podle své vůle. A netýká se jen „po antihmotě a Bose-Einsteinově kondenzátu té třetí nejdražší látky ve vesmíru“ – tedy náplni pro inkoustové tiskárny. Ten sajrajt je všude!

Reklama

„Vytvořte problém, prodávejte řešení!“ Komplikovaná DRM řešení v inkoustových cartridgích tu jsou vlastně jenom proto, aby vás donutili kupovat si další a další předražené originální náplně. Co máme dělat? Hledat jen takové tiskárny, které kde se DRM podařilo obejít? Hledat takové modely, které dovolují plnění nádržek – jako má například Epson?

Tento trend se ale šíří. Výrobce kávovarů Keurig vytvořil v roce 2015 kávovar, který vyráběl kávu z kapslí K-Cup. Kapsle jsou velmi obskurní a hodně neekologická metoda, jak si dělat kávu, protože po každém jednom šálku vám zůstane směsný obsah obsahující plast, hliník a organické zbytky, což byste správně měli oddělit, roztřídit a recyklovat samostatně. Není rozumnější použít prostě pytlík s normální směsí?

K-Cup byl ale vylepšen o DRM, které znemožňovalo použít kapsle jiných výrobců. A to spoustu lidí opravdu, opravdu naštvalo. Keurig se, jako obvykle, chlubil bezpečností produktu, garancí kvality a jádyjádadáda kecy, nikoli nepodobnými tomu, když výrobci tiskáren vysvětlují, proč se smí používat jen jejich výběrový a pečlivě nanofiltrovaný inkoust. Lidi to ale nezajímalo, protože zatímco u tiskáren se něco davu podaří nakecat, u kafe to tak jednoduše nejde.

A tak začali výrobci nadávat, stěžovat si a psát rozčilené články – a taky kávovar hackovat. V případě Keurigu šly věci tak daleko, že můžeme najít i videa, jak si hacknout svůj vlastní kávovar. Co povídám, když byla aféra v plném běhu, stačilo do Google napsat „Keurig 2.0“ a našeptávání doplnilo „hack“. Firma nakonec musela od používání DRM ustoupit.

Ještě šílenější je historka s džusovači Juicero. Prodali vám „džusovač“ za 400 dolarů s tím, že jste od nich museli kupovat jejich speciální balíčky s „koncentráty“. Vtip byl v tom, že „džusovač“ nevytvářel džusy, jenom je vymačkával z pytlíků. Celá ta věc byla v podstatě jedna neuvěřitelná bouda – bouda na investory, které přesvědčovali klasickými obraty o udržitelném organickém zemědělství, zákazníky, které oblbli řečmi o čerstvosti... a nakonec se ukázalo, že člověk vymačká rukama džus z pytlíku stejně rychle, jak to zvládl stroj za 400 USD. Firma zkrachovala a vzala s sebou do pekla 120 milionů dolarů!

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama