Jak jsme přejmenovali kabel a tím zachránili svět | Kapitola 2
Seznam kapitol
Už jste to slyšeli? V počítačích se přestane používat „rasistická“ terminologie – a svět bude zachráněn! Jak se můžeme posunout do budoucnosti, když se stále používají pojmy jako „master“, „slave“, „whitelist'“ či „blacklist“?
Dnes se nám tyto myšlenky manifestují v levicových hnutích pod pojmy jako je „zodpovědnost za koloniální dědictví“, „privilege“ či „whiteguilting“. Bojovat s tím lze jen „sebekritikou“, což je vlastně „pokání“ a „účinná lítost“ vykradené z křesťanství, jen místo Církve máme Kolektiv či Stranu a místo Boha představu očistného procesu, na jehož konci bude beztřídní Eden pro všechny.
Tyhle příšerné ideje najdeme už v raných komunistických dílech a nic se na nich nezměnilo. Mechanismus je stejný: Dominance a ovládání strachem. A dominanci prosadíte tím, že ostatní donutíte používat váš vlastní slovník.
To, jak extrémisté zneužívají jazyk, perfektně popsal Orwell ve svém díle 1984. Pokud si od něj nechcete přečíst nic jiného, přečtěte si alespoň přílohu 1984, kde vysvětluje základní pojmy a koncepty, tedy jak funguje newspeak, doublethink a další děsné věci, které by nás měly varovat, ale které levice používá spíš jako návod. Orwell popisuje účelovost manipulace jazykem naprosto přesně. Od ledna 2021 by jeho kniha měla být public domain, takže se k ní dostanete snadno.
Otřesné věci, které dělají jazyku progresivisté, samozřejmě vůbec nic neřeší. Když se stalo neslušným používat to slovo na N, tak se místo toho začal používat obrat „to slovo na N“, které ho zastoupilo a spíš podtrhlo. Zajímavé je, že to slovo na N nezaniklo, stále se používá, ale musíte mít správnou barvu pleti na to, abyste ho směli používat, což jen podtrhuje bizarní nádech celé té věci.
A přesně to se stane se všemi pojmy, které musí být nahrazeny: Jejich význam se posune, ale existovat bude stále. Problém se nevyřeší tak, že ho přejmenujete, což ti chytřejší progresivisté vědí, ale těm hloupějším to neříkají. Ostatně nejde o vyřešení nějakého problému, kdyby se problém vyřešil, už by nebyl a ideologické vedení by bylo zbytečné. Nejde o to něco vyřešit, ale jen řešit a získat dominanci a kontrolu. Základní princip extrémismu nespočívá v tom, že někam dojdete, ale v tom, že se tváříte, že jako jediní víte, kam se má jít – a ostatní vás musejí poslouchat. Je to ekvivalent „trvalé války“ – tak, jak o ní mluví Orwell.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
