Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Commodore C64 Maxi — Návrat osmibitové legendy po 40 letech
Commodore C64 Maxi — Návrat osmibitové legendy po 40 letech
autor: Michal Rybka , publikováno 4.4.2020
Commodore C64 Maxi — Návrat osmibitové legendy po 40 letech

Staré stroje od Commodore patří údržbou k těm náročnějším. Jednak si Commodore často nelámal hlavu se standardy a dělal si to po svém – a pak se od začátku nepoužívaly zrovna kvalitní díly. Naštěstí si můžeme vychutnat osmibitovou legendu zcela moderně – v podobě stroje TheC64 Maxi!


Čtyři mašiny v jednom chlebníku

Velké kouzlo TheC64 Maxi je v tom, že jde v podstatě o čtyři počítače v jednom: Emuluje jak Commodore 64, tak i VIC-20, v obou případech v PAL i v NTSC verzi. Dovoluje nejen běh her, ale i aplikací – a taky BASICu, takže můžete experimentovat i s vlastními kódy, pokud se nebojíte. BASIC na Commodorech patřil mezi ty „holé“ a uživatelům Sharpu, Amstradu anebo Spectra přijde vyloženě směšný, protože nepodporuje ani jemnou grafiku, ani zvuk, a dokonce ani barvy v textu, což zvládal i Sharp MZ 700!

Commodore C64 Maxi — Návrat osmibitové legendy po 40 letech   Commodore C64 Maxi — Návrat osmibitové legendy po 40 letech
Vlevo klasický C64, vpravo VIC-20. Zdroj Wikimedia Commons

Pointa je v tom, že přestože je BASIC Commodoru nacpaný ve 20 KB ROM, jde o jazyk tak rudimentární, že i mazání obrazovky (!) anebo nastavení barvy textu (!) musíte dělat pomocí řídicích symbolů.

Commodore C64 Maxi — Návrat osmibitové legendy po 40 letech

Skutečně – na tom BASICu je něco z terminálů 70. let, kde se posílaly z mainfraimu řídící symboly, které uměly udělat to anebo ono.

Složitější věci, jako je nastavení „papíru“ anebo „okolí“ se dělají přímými zápisy do videopaměti. Zobrazení textu na určité pozici se dělalo přímým zápisem do videopaměti. Přehrávání zvuku se dělalo zápisem do registrů čipu, které byly paměťově mapované. Sakra práce, dřív anebo později každý zjistil, že na Commodoru se všechno dělalo zápisy a čtení do paměti, takže se nadriloval ty důležité adresy a nakonec se vykvákl na BASIC, protože to samé můžete dělat ve strojáku – a o poznání rychleji.

Commodore C64 Maxi — Návrat osmibitové legendy po 40 letech

Popravdě... když jsem si syslil v commodořím BASICu svůj kód, nepřestávalo mě udivovat nejen to, jak je ten BASIC primitivní, ale jak je celý ten stroj primitivní. Má pouze dvě kurzorové klávesy – pohyb v opačném směru se dělá se SHIFTem. To není něco, na co si jen tak navyknete! Je skoro jednodušší to dělat to po sinclairovsku, kde všechny pohyby kurzorem jsou se SHIFTem. A o Glorious Nation od Sharp, který měl dedikovaný kurzorový blok už ani nemluvě!

Měl jsem dost odvahy na to, abych prozkoumal „nový“ BASIC Commodoru 64, ale do VICu jsem se už poněkud bál. Musel jsem ale ocenit, že emulátor má schopnost ukládat čtyři stavy na aplikaci – takže můžete snadno ukládat jak rozpracovanou práci v BASICu, tak i rozehrané hry – a to i ty, které původně nepodporovaly ukládání. Obrovská, obrovská výhoda emulátorů! Kdykoliv si cokoliv můžete uložit. Čtyři sloty možná nejsou nejvíc – ale když uděláte v BASICu velkodílo, stále ho můžete uložit na virtuální disketu na flešku – a pak to půjde na PC extrahovat.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
66 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 29Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.