Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Commodore C64 Maxi — Návrat osmibitové legendy po 40 letech
Commodore C64 Maxi — Návrat osmibitové legendy po 40 letech
autor: Michal Rybka , publikováno 4.4.2020
Commodore C64 Maxi — Návrat osmibitové legendy po 40 letech

Staré stroje od Commodore patří údržbou k těm náročnějším. Jednak si Commodore často nelámal hlavu se standardy a dělal si to po svém – a pak se od začátku nepoužívaly zrovna kvalitní díly. Naštěstí si můžeme vychutnat osmibitovou legendu zcela moderně – v podobě stroje TheC64 Maxi!


Počítač skrytý v disketové mechanice

Periferie nikdy nepatřily u Commodora zrovna k nejpovedenějším. První mechaniky 1541 byly poruchové, vypadávaly jim hlavy z dráhy – a novější verze, 1541-II to zlepšila jen částečně. Opravdu zajímavé byly až pozdní modely, oboustranná 1571 pro diskety 5,25" a hlavně velmi praktická 3,5" mechanika 1581, která nabídla velkou kapacitu a spolehlivost.

Nutno říci, že vzhledem k protipirátským ochranám chtěli všichni spíš 1571, protože se originálky nedaly překopírovat z 5,25" na 3,5" bez cracku. Ale u nás stejně jela pirátská scéna, jako ve většině Evropy – a ostatně i dnes, protože emulátory zvládnou provozovat „poctivě cracknuté verze“, ale ne ty chráněné. Ochrany většinou fungovaly tak, že se načetl zavaděč, ten přeprogramoval chování mechaniky (ve které byl celý samostatný počítač) – a pak se to chovalo velmi nestandardně. Tak tohle na emulátoru jede korektně jenom vzácně.

Commodore C64 Maxi — Návrat osmibitové legendy po 40 letech

Tak například floppy mechanika 1541 obsahuje procesor MOS 6502, dva vstupně-výstupní obvody MOS 6522, 2 KB RAM a vlastní ROM. Ta dovolovala mechanice „nabootovat“ a komunikovat s počítačem po sériovém portu – šlo o inteligentní sériové zařízení. Na vlastní oči jsem to neviděl, ale prý si kutilové uměli upravovat svoje mechaniky tak, že tam přidali až dalších 48 KB RAM a používali to pro lámání protipirátských ochran (původní 2 KB byl hlavně buffer pro komunikaci a pro práci s floppy). A taky se to prý dalo upravit tak, že procesor MOS 6502 se používal jako koprocesor – z Commodora se do floppy mechaniky uploadovala úloha a floppy mechanika ji potom řešila sama.

„Chlebníkový tvar“ Commodoru 64 a Comomdoru 64G obsahoval dost volného prostoru, do kterého se vešla různá vylepšení a udělátka. Jedno z takových bylo vyvedení signálu RESET na levý bok stroje – aby se nemusel vypínat a zapínat a tím se neopotřebovával spínač napájení. Další modifikace zahrnovaly například přidání druhého SIDu a tím stereo zvuk, výměnu či přidání ROM s lepším BASICem, JIFFYDOS apod. Ne nadarmo se web, zabývající hardwarovými modifikacemi C64, jmenuje „Breadbox“! „Breadbox“ je „chlebník“ – ten klasický, úchvatný tvar skříně C64.

I lidé, kteří nechtěli lézt pod kapotu svého Commodora, měli možnost použít moduly – oblíbené byly moduly s ROM anebo s přídavnou RAM až o kapacitě 512 KB, kterou podporoval například operační systém GEOS. Ten byl disketový, grafický a připomínal Windows, což je na počítač s 1 MHz docela úctyhodný výkon. Celé to přitom jelo z jedné diskety, i když byla doporučena mechanika 1571. A dalo se to ovládat myší anebo joystickem, který ji emuloval!

Zajímavou věcí byl USER PORT, který vyvedl ven dva sériové porty a jeden paralelní v TTL podobě. Bylo to nestandardní, programovalo se to přímo, ale existovaly pro to modemy, tiskárny, ale taky řada podomácku vyvinutých zařízení, za socíku jsem viděl například řešení pro řízení skleníku a automatické zavlažování.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
66 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 29Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.