Zprávy z koronafronty: Týdenní souhrn | Kapitola 3

Globální zprávy, globální data

Díky internetu máme zpráv dost, někdy až příliš. Je dobré si informační hodokvas dávkovat, dávat si to jenom někdy, ale zase na druhou stranu je dobré zprávy zkontrolovat alespoň večer, protože nikdy nevíte, co vláda zase vymyslí. Jeden den nakupují všichni, pak důchodci vyfasují časový slot 10–12 jen pro ně – a o den později se to posune na 7–9. Nikdy nevíte, do jakého nařízení se probudíte!

Když už chcete sledovat situaci, je dobré přistupovat hlavně ke kvalitním zdrojům. Spekulací a divočin běhají po síti tuny – a pokud se chcete naštvat, skandálů je taky přehršel. Přehledné a faktické informace nabízejí hlavně univerzity a státní instituce, jako je například interaktivní mapa COVID-19 od Johns Hopkins University, která ukazuje oficiální čísla přes jednotlivé země.

To, co mě v poslední době potěšilo, jsou rozsáhlé citace. Dnes zprávy proudí tak rychle, že i novináři z mainstreamových médií sdílí nejen primární zdroje (odkazy, odkud zprávy mají), ale také reference (tedy zdroje, ze kterých vycházejí jejich odkazy). To nám dovoluje dostat se k vědeckým publikacím, které bývají často obtížně dohledatelné.

Místo jurodivých výkvětů divnolidí se tak můžeme dostat přímo k vědeckým studiím a číst přímo je. A můžeme sledovat, jak vypadá vědecká diskuse v reálném čase, protože ona teď probíhá v reálném čase. Všimli jste si, jak nejdříve proběhla fake news, že nemáte na koronavirus brát ibuprofen, protože ho to prý zhorší – a pak se WHO vyjádřila, že to asi není fake news? A potom vše relativizovali a řekli, že to vlastně neví – a že se to zkoumá? Ano, zkoumá se to. Mnoho nevíme – a tak můžeme sledovat, jak se poznatky den za dnem mění a upřesňují – třeba na stránkách Harvardu.

Internet je přetížený

Lidé jsou doma a streamují a tahají. To vytváří podstatně větší internetový provoz. Skutečně – ukazuje se, že máme ještě rezervy v konektivitě – a to takové, že EU požádala YouTube a Netflix, aby omezili svoje služby. Ukázalo se, že desítky milionů lidí, kteří najednou začali pracovat z domova a používat video služby, dokážou alespoň evropské sítě přetížit.

Na vině je prý síťová neutralita: Lidi, co se doma nudí a sledují zábavná videa, mají stejnou prioritu jako všechno ostatní, což opravdu viditelně provoz brzdí – a to i v dobách, kdy za normálních okolností sítě příliš zatížené nejsou, jako je dopoledne. Klasický peak, který obvykle nastává po páté odpoledne, se podle informací britského Vodafone prodlužuje a začíná už v poledne.

K tomu se přidávají videokonference, které zatěžují i upstream – v Itálii se objem videokonferencí zvýšil třikrát. K tomu se navíc přidala zvýšená zátěž mobilního internetu, který je ve Španělsku zatíženější o polovinu, takže tam doporučují k telefonování využívat klasické pevné linky.

Lidé si v krizi více telefonují, v Británii narostla zátěž o třetinu, což podle Financial Times vedlo k situaci, kdy byly systémy přetížené a stovky tisíc uživatelů se vůbec nemohly dovolat.

Podle informací z Novinek se YouTube rozhodl snížit defaultní rozlišení na 480p a podle nich 4K video nebude dostupné. V okamžiku, kdy jsem to testoval, ale YouTube stále nabízí možnost přepnout si video až do 8K, takže je možné, že jde o nějaké připravované opatření anebo o něco, co se bude aplikovat jenom ve špičkách.

Ke stejnému kroku má přistoupit i Netflix. Ten má snížit datové toky o 25 % vyšší kompresí. Není ale jasné, zda se bude kompenzovat snížení kvality, protože za 4K streaming se platí více. Zvýšený zájem o hraní také hlásí herní servery. Můžeme předpokládat, že s tím, jak se do karantény dostanou další evropské země, bude se situace zhoršovat. Doufejme, že jejich provozovatelé naopak kapacitu serverů navýší.