DOOM Eternal – nejočekávanější 3D akce roku | Kapitola 5
Seznam kapitol
Země úpí pod náporem démonických hord. Lidstvo stojí na pokraji existence, zatímco Ďábel svým pařátem vyrývá do zlomených myslí jeden pentagram za druhým. Lidské duše vyrvané v nevídaných mukách a agónii slouží peklu. Celý svět se topí v krvi a nadešlo poslední zúčtování. Ale nikoli pro nás, protože Doom Slayer je zpátky.
Super Mario Doom
O tomto neduhu jsem se rozhodl napsat celou kapitolu, protože je to pitomost, degraduje akci a rozbíjí napětí. Jde o ...
Prokleté skákání a lezení. Je všude. Pořád. Design lokací nutí skákat, šplhat, hopsat a létat vzduchem jako vakoveverka po litru kafe. Programátoři se zřejmě při tvorbě odreagovávali hraním Maria, protože třeba otočné ohnivé ramena jsem viděl právě v Super Mario Bros na NESu před pětadvaceti lety.
Šplhání po zdech, sloupech a skákání přes různé visuté hrazdy mi zas připomnělo Darksiders 2. Tyto neskutečně otravné pasáže totálně rozbíjejí dynamiku a vrážejí do krvavé frenetické akce těžkopádný klín. Nejhorší je, že ke konci hry je to opepřeno takovými skoky, že byste jimi překonali kontinenty. Tohle nemá v Doomu co dělat.
Neřeknu tu a tam něco přeskočit, vylézt na římsu, ale skákat po plošinkách, vyhýbat se otočným plamenům a dělat výkruty na hrazdách, že by artista záviděl? Kolikrát ani není pořádně vidět, kam vlastně další skok má směrovat, takže skáčete a padáte a padáte a padáte.. dokud se to nepovede.
V takových chvílích jsem funěl vzteky a proklínal autory do pátého kolena. Měl jsem dojem, že hraji nějakou 3D plošinovku a ne nejočekávanější řežbu roku.