Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava O tom, jak (ne)zemřelo PC
O tom, jak (ne)zemřelo PC
autor: Michal Rybka , publikováno 7.3.2020
O tom, jak (ne)zemřelo PC

Jeden ze čtenářů se v diskusi rozhorlil, že „už deset let píši demagogie jako že PC platforma je mrtvá, což se nějak nechce plnit“. Osobní počítače už jsou mrtvé, jenom si toho část lidí zatím ještě nevšimla. Co povídám, někteří lidé nechápou, co vlastně znamená, že je platforma mrtvá.


Superpočítač anebo terminál?

Původní model PC byl single user, single app – tedy jeden uživatel, jedna aplikace. S tím PC začalo – a na rozdíl od jiných strojů trvalo docela dlouho, než se dopracovalo alespoň ke kolaborativnímu multitaskingu. Ono to je docela logické: Pokud si stroj konfiguruje pro určitou konkrétní potřebu, patrně nebudete mít ani přebytek, ani nedostatek výkonu. Kdo chtěl stroj na psaní, měl XT nebo 286, kdo potřeboval pracovat, měl 386 s volitelným 387.

O tom, jak (ne)zemřelo PC

By Bumper12 - Own work, Public Domain, Link

Trvalo dlouho, než PC získalo nadbytek výkonu pro některé aplikace – v roce 1993 přichází Pentium, což je zpočátku luxusní stroj, po roce 1995 pak stroj pro univerzální použití, který se zdá až předimenzovaný pro Office. Někdy po roce 2000 pak přichází „kancelářský peak“, tedy dosažení takového výkonu, po kterém není třeba pro kancelářské aplikace navyšovat výkon. Osobně stále píšu na jednojádrovém Centrinu (2003), ale peak bych umístil spíš až k nástupu dualcorů – Intel Core 2 (2006). Mimochodem – dvoujádrové procesory se prodávají dodnes, protože pokud nechcete dělat něco opravdu extrémního (třeba surfovat po síti bez Adblocku), tak to stačí dodnes.

Moderní počítače se dnes nabízejí se šesti, dvanácti anebo 64 jádry. Skutečně – AMD EPYC anebo Threadripper 3990X už nejsou procesory pro jakékoliv normální využití – musíte zpracovávat obrovské množství dat, mít spuštěno mnoho náročných aplikací anebo zpracovávat video. Tohle už není „osobní“ počítač, výkonově to je spíš superpočítač – a tak se i chová.

Dnešní PC se supervýkonným procesorem nelze normálně výkonově saturovat – je to serverová architektura určená pro mnoho uživatelů. A ono se tak chová: Podívejte se do Task Manageru a shlédněte tu zoologickou zahradu aplikací, které něco dělají pro někoho jiného – a vy typicky nedokážete zatížit podobný systém nijak. Musíte mít hodně speciální využití pro to, aby vám moderní stolní superpočítač dával smysl.

Z druhé strany se ale jádro computingu přesouvá z počítače úplně pryč. Tak za prvé – většina aplikací dnes reálně využívá cloudové služby: Google, Facebook, YouTube – to všechno jsou výpočetně a datově náročné služby, které ale vlastně nevyužívají vás stroj. Tyto služby můžete stejně dobře používat i z chromebooku anebo velmi slabé platformy – stačí, aby utáhly browser. A nedosti na tom, opakované pokusy o herní streaming, jako je Google Stadia, se snaží odsunout zbytek náročného computingu z domácích počítačů. Takže dnes máte na stole superpočítač, který se sice chová spíš jako server, ale většinově ho používáte jako terminál, což je úplná antiteze toho, co bylo původní PC.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
181 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 55.3Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.