Kosmický program primátora Hřiba | Kapitola 4
Seznam kapitol
„Šalamoun zbudoval sál pro tisíc mudrců na stříbrných stolcích, tisíc králů na zlatých stolcích, tisíc vládců duchů na stolcích z diamantů a rubínů – a nad tím zvedl klenbu z živých ptáků, kteří létali pořád dokola, aby měl stín.“
Začalo to tím, že se hnutí Extinction Rebellion rozpadlo na další frakce – Extinction Revolution a Kamenné. Zatímco Extinction Rebellion bylo přesvědčeno, že je třeba vyhynout, Extinction Revolution bylo přišlo s tím, že je nejprve třeba vyhubit ty ostatní. Kamenní pak zastávali názor, že vše, co přišlo po pozdním neolitu, je herezí a musí být zcela vymýceno.
Kamenní byli velmi akceschopní. Do obecného povědomí se dostali pokusem o státní puč, kdy pronikli do Hradu se svými zbraněmi z obsidiánu a pazourku. Jejich kamenné čepele nedokázaly běžné policejní detektory na kov zachytit, a tak se dostali až na Druhé nádvoří Pražského hradu, kde je teprve zachytila Hradní stráž. Údernou skupinu Kamenných pak spasili japonští turisté, kteří se domnívali, že jde o nějakou skupinu prehistorického šermu, sesypali se kolem nich, fotili je – a tím jim dovolili únik skrz bránu na Hradčanské náměstí a pak dál, dolů Nerudovkou. Od toho osudného dne ale při kontrolách vstupu Policie přitvrdila, každého šacovala a když u kohokoliv našla cokoliv tvrdého, zabránila mu ve vstupu. Od onoho dne do prostoru Hradu nepronikl nikdo podezřelý: Ani stařec s nasazovacími zuby, ani mladík postižený priapismem.
Kamenní obsadili Vyšehrad. Za prvé jim to přišlo jako jediné místo s dostatečnou historickou hodnověrností – a pak to byla pevnost.
KLINIKU JSTE NÁM VZALI, vyškrabali pazourky do cihel barokního fortu, PEVNOST VŠAK NIKDY NEDOBUDETE!
Od doby, kdy byl squatting prohlášen za projev svobody slova, je nikdo vyhnat nesměl. A od doby, kdy byl do pevnosti zakázán vjezd segwayů, by si to ani netroufl.
Přesto byli mocnou politickou silou – a zvláště progresivní Karlín Kamenné volil tak, že pro magistrát byli mocností neignorovatelnou, zvláště pokud je třeba uvolnit biliony na kosmický program.
Nebyla jiná možnost – magistrát musel vyslat na Vyšehrad poselstvo. To se vrátilo zkroušené.
„Nebudou s námi prý jednat,“ řekl jeden. „Chtějí mluvit s naším vůdcem. Jsou Kolektiv, nemají ve své struktuře žádnou vertikálu – a proto nebudou jednat s nikým, kdo je komukoliv podřízen.“
„V těžkých časech poznáte opravdového muže,“ pronesl hrdě primátor, přehlédl dav svých poradců – a pak se odebral k primátorské rikše, jedinému povozu, který směl parkovat na Praze 1. Elévové pak uchopili madla – a naposledy byli viděni, jak běží a táhnou primátorskou rikšu k náplavce.
Teprve odpoledne se poradci dozvěděli, jaký byl primátorův osud.
„Vzali nám rikšu a rozbili ji!“ naříkala elévka. „Kolo je prý neodpustitelný hřích…! Zajali primátora! A nadiktovali nám seznam svých podmínek…!“
„Jakých?“ tázal se poradce.
„Tak za prvé, chtějí zablokovat veškerou dopravu v Praze.“
„Hotovo,“ pokrčila rameny rádkyně ze zlatého stolce. „Doprava prakticky stojí už celá léta.“
„A chtějí, abychom všechny komunikace proměnili v komunitní políčka, jež budou hnojena jen přírodními fekáliemi,“ pokračovala elévka.
„Okruh není dostavěn,“ vrtěl hlavou jeden z Pirátů. „Magistrálu jsme již prakticky změnili v pěší zónu. Nikdo jí neprojede. To jim nestačí?“
„Nestačí, pane,“ odpověděla elévka. „Chtějí to rozorat.“
„Jak se to má lišit od současného stavu silnic…?“
„Chtějí to rozorat úplně celé,“ odpověděla. „Úplně.“
„Aha,“ kývl hlavou. „Takže i ty zbytky.“
„Ano, pane.“
„Je to vše?“
„Ne,“ zavrtěla hlavou elévka. „Dále pak Kamenní požadují okamžitý konec elektřiny.“
„Okamžitý?!“ zhrozil se zástupce Greenpeace. „My, samozřejmě, také plánujeme konec elektřiny – ale ne dříve než v roce 2030…!“
„Okamžitý,“ přikývla elévka. „Nebudou-li jejich podmínky splněny, bude primátor usušen k smrti.“
„Usušen…?“ nechápala politická rádkyně. „Snad upálen, ne…?“
„Ne,“ vrtěla hlavou elévka. „Oni nechtějí po primátorovi zanechat ani uhlíkovou stopu. Svázali ho lýkovými provazy a strčili do velkého koše pleteného z kůry, trávy a lýka. V něm ho nechají – tak nám hrozili – nechají ho tam přirozeně uschnout – a přitom mu budou předčítat Nepříjemnou pravdu od Ala Gora a zpívat proslovy Gréty Spasitelky.“
„Pro Boha svatého,“ vydechl někdo. „Taková krutost…!“
„Počkejte, počkejte,“ řekl nejistě nějaký mladší z Pirátů. „Vy o tom fakt uvažujete? Vy na to opravdu chcete přistoupit…?“
„A co máme jiného dělat?!“ vykřikli ostatní. „Co budeme dělat bez jeho vedení, bez jeho vize…!“
„Vy chcete fakt jako úplně vypnout elektriku?“ zeptal se další. „A jak teda bude jako fungovat Ulož.to a PornHub?“
A to hrozné zjištění probralo ostatní – a počala chaotická hádka.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
