Kosmický program primátora Hřiba
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Kosmický program primátora Hřiba

Kosmický program primátora Hřiba | Kapitola 2

Michal Rybka

Michal Rybka

21. 2. 2020 03:00 22

Seznam kapitol

1. Hřib Veliký 2. Český kosmický program 3. Problematické drobnosti 4. Kamenní 5. Velký útěk 6. Šemík ve Vltavě

„Šalamoun zbudoval sál pro tisíc mudrců na stříbrných stolcích, tisíc králů na zlatých stolcích, tisíc vládců duchů na stolcích z diamantů a rubínů – a nad tím zvedl klenbu z živých ptáků, kteří létali pořád dokola, aby měl stín.“

Reklama

Poradci se pustili do horečnatých debat. Někdo si vzpomněl, že přece jen nějaký český kosmický program byl – nějaký satelit Magion.

Magion, ano, Magion!“ vykřikl další. „Vzpomínám si! Ano, o tom budou na čétéčku něco vědět! Honem, vydejte se tam!“

Ostatní zatím vytáhli mobily a na Wikipedii zjistili, že Československo už mělo vlastního kosmonauta, a tedy určitou zkušenost s pilotovanými kosmickými lety má. Debata se pak rozpadla, protože někteří tvrdili, že by bylo rozumné začít zde, další googlili dál a zjistili, že Remek je komunista, což ho činí nevhodným pro pražský kosmický program, navíc měl pozitivní vztahy s Ruskem, což ho činilo doubleplus nevhodným. Jiní přišli s iniciativou, že by Praha měla vyslat jako prvního pragonauta do vesmíru transgender osobu, protože by tak získala během jediného startu zároveň pragonauta, pragonautku i pragovšechnoostatní.

Druhý den se ledy pohnuly. Pražský kosmický program byl vyhlášen oficiálně – a málem byl hned za indonésským, i když ho jako na potvoru předběhl o pět hodin Bangladéš.

Tuto porážku nesl primátor Hřib statečně. „Co se dá dělat,“ odpověděl na tu hroznou zprávu. „Tak hlavně vpřed, ať nás nepředhoní Polsko anebo Maďarsko, to by bylo politicky nepřijatelné.“

Ve tři odpoledne přivedli na konzultaci Jana Rosáka, který byl zpočátku poněkud zmatený. Vysvětlovali mu, že on přece roky program Magion vedl – a jemu chvíli trvalo, než si uvědomil drobný omyl, kterého se poradci pana primátora dopustili.

 „Pletete si Magion 1, československý satelit vypuštěný v roce 1978 z kosmodromu Pleseck v tehdejším Sovětském svazu, s apogeem 764 km, perigeem 406 km a oběžnou periodou 96 minut, který ukončil svou činnost v září 1981 s pořadem stejného jména, vysílaným na České televizi od roku 1984 do roku 1996,“ odpověděl s úsměvem. „Škoda. Jako doplňkovou informaci bych uvedl, že Magionů bylo vypuštěno celkem pět, z nichž poslední ukončil svou činnost druhého července 2002.“

„Neprozrazujte náš omyl!“ hrozili se vyděšení poradci. „Prosíme! Neříkejte mu to! Je nás velmi mnoho – a jsme tak snadno nahraditelní! V dostavené budově Nové radnice je hladomorna – a nechceme tam být uvrženi jako ti, kteří se dopustili drobných pochybení před námi…!“

Jan Rosák byl ovšem díky rokům moderování Videostopu a Riskuj! tolerantní a vzdělaný muž – a tak poradcům i primátorovi vysvětlil problematiku kolonizace blízkého vesmíru zábavnou soutěžní formou. „Bod, ve kterém se satelit přirozeně nepohybuje vůči Zemi a ani Slunci se nazývá jak?“ ptal se s úsměvem. „Za A) Laplaceův bod, B) Lumiérův bod, C) Lagrangeův bod či za D) Luník IX? Jaká je správná odpověď?“

Někteří se nechali svést podobností Luníku s Lunou, ale nakonec se poradci přece jenom dopracovali ke správné odpovědi C – a Rosický jim navíc prozradil, že Lagrangeových bodů, neboli bodů libračních, je celkem pět, z nichž ten první, L1, se nachází přímo mezi Zemí a Sluncem.

„To nám dává mnoho možností,“ řekl spokojeně primátor. „Můžeme tam umístit například velký slunečník, který vyřeší oteplování Země.“

„To by asi šlo,“ poznamenal poradce, který si nejasně vybavil scénu z Futuramy.

„Nazveme ho Anežka Česká,“ řekl zamyšleně primátor. „Proti tomu by neměli protestovat ani ekologové, ani národovci z ODS, ani katolíci a ani feministky.“

„Bravurní rozhodnutí, pane!“ zvolali poradci a začali tleskat.

„Dořešte tedy technické drobnosti,“ pokynul jim primátor a znovu se odebral do svých komnat.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama