Pomíjivý svět IT aneb o marnosti existence ajťácké | Kapitola 5
Seznam kapitol
Práce v IT je dobře placená – ale jak je to se sebenaplněním? Spousta manažerů rychle vyhoří, protože nevidí ve své práci žádný smysl, netvoří hodnoty a snaží se jen o dosahování cílů. Ale jsou na tom počítačové technologie lépe? Naplňuje ajťáky jejich práce? A jak je to s osudem věcí, které vytvoří?
Jaká je reálná životnost her? Pět let? S podporou zpětné kompatibility – možná deset? Patnáct? Retro komunita existuje, ale je to takové posezení u ohníčku, které nelze srovnat s popularitou i zapadajících uměleckých hvězd. Natočí za nějakou dobu někdo životopisný film „Romero“ – stejně, jako vznikl „Amadeus“?
Pro mnoho stárnoucích vývojářů se práce na hrách stane festivalem marnosti a hrůzy, zda vůbec dodělají projekt, zda ještě uvidí svoji rodinu a zda bude na výplaty. A tak to vzdají a jdou do velké IT, aby dělali lépe placenou práci s menší mírou rizika. Ale pomůžou si, skutečně si pomůžou? Přece jen vyprávět vnukům o tom, že jste udělali hru a ta byla tak drsná, že vás politici chtěli zakázat, je tak trochu gangsta cool a možná vám to získá respekt. Ale co když jim budete vyprávět, že jste se v korporátu starali o zálohování a obsluhovali jste podavač paměťových pásek? Nepřijde v tu chvíli osvícení, že jste vlastně pracovali na o něco náročnější dělnické pozici?
Jak potom bude vypadat vzpomínka na všechno to snažení, crunche, hrůzné chvíle, kdy jste oživovali informační systém své společnosti a doufali v jeho přežití? Možná si pak vzpomenete na Jana Amose Komenského – „Všeliké kvaltování toliko pro hovado dobré jest.“ Možná vás napadne, že ono to nebylo až tak cool a že jste chtěli udělat něco jiného, trvalejšího.
Všichni potřebujeme IT. Bez ní se nikam nedostaneme. Je ale dobré nezapomínat na to, že vlastně nejde o diametrálně jiný technologický krok, než byl například rozvoj automobilismu. Je dobré u toho být, ale nezapomínat na to, že to není všechno. Že tomu není dobré obětovat tělo i duši, protože jinak vás může jednou potkat stejné osvícení, které znají manažeři i bankéři: Že jste dali té věci všechno, ono vás to sežralo a vyplivlo vás to vyhořelé a v existenční krizi.
Je dobré mít něco jiného, jiný život kromě oboru. Říká se tomu „work-life balance“ a vážně to existuje, stejně jako opravdu existuje vyhoření. Je na to dobré myslet, nezapomínat na to!